Paříž - Nová sbírka esejů francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery pod názvem Une Rencontre vyjde příští čtvrtek v Paříži. Knihu opět vydá autorovo domovské nakladatelství Gallimard.
Francouzský název lze do češtiny přeložit jako setkání, ale také jako střetnutí nebo srážka. Soubor devíti esejů údajně pokračuje v linii předchozích Kunderových děl L'Art du roman (Umění románu) a Le Rideau (Opona).
Spisovatel, který koncem tohoto měsíce oslaví 80. narozeniny a loni obdržel českou Státní cenu za literaturu, se prý opět zabývá existenciálními a estetickými otázkami. Opírá se přitom o myslitele a spisovatele, mezi něž patří Francis Bacon, François Rabelais, Anatole France, Fjodor Dostojevskij nebo Gabriel García Márquez.
Knihu, která se objeví na pultech 26. března, je možné si již objednat po internetu; dodána bude ale až po uvedeném datu.
V zahraničí dnes váhají, jestli je autor ještě český, nebo už francouzský, potažmo francouzský autor českého původu. "On sám se nepovažuje za autora francouzského, ale bilingvního. A ve všech jeho dílech se jeho český element projevuje," řekl loni předseda literární poroty Aleš Haman, která mu přiřikla Státní cenu.
Počínaje románem Pomalost z roku 1993 píše výhradně francouzsky a jeho díla jsou překládána do desítek jazyků, nikoli však do češtiny.
Kundera má za to, že své nové romány by nejlépe převedl do mateřštiny zase jen on. Na takovou práci ale nemá čas ani chuť, zároveň ji odmítá svěřit překladateli.
Čeští čtenáři tak mají k dispozici jen omezené množství Kunderových prací: Žert, Směšné lásky, Nesmrtelnost, Valčík na rozloučenou a drama Jakub a jeho pán. V roce 2006 pak přibyla Nesnesitelná lehkost bytí.
V poslední době je doplnily eseje Můj Janáček, Zneuznané dědictví Cervantesovo, Kastrující stín svatého Garty a Nechovejte se tu jako doma, příteli.
Loni se Kundera nicméně vrátil do Česka hned dvakrát: nejprve jako autor dávné hry Ptákovina, kterou uvedl pražský Činoherní klub, a poté jako hlavní aktér skandálu, podle něhož měl udat v 50. let antikomunistického agenta. Mnozí v tom pak zpětně nacházeli i motivy, jež autor vtělil do svých románů.
Stejně tak je podle mnohých kunderovskou ironií, že mediální kauza zasáhla autora, jenž má za to, že právě román může nabídnout nejkomplexnější pohled na svět.
Román podle něj odhaluje to, co před námi skrývá povrch dějin: neskončí u "story" a nesměřuje k trivializaci jako média a film. Byl to on, kdo v této souvislosti přišel v knize Nesmrtelnost s termínem imagologie, vláda mediálních obrazů.
