Vdova po fenomenálním spisovateli nemá z knih ani haléř

Pavel Kroulík, krk
8. 1. 2010 9:10
Partnerka Stiega Larssona: Dívka, která neměla štěstí
Takto knihy znají domácí čtenáři ve Švédsku. Snímek pochází ze stránek nakladatelství Norstedts.
Takto knihy znají domácí čtenáři ve Švédsku. Snímek pochází ze stránek nakladatelství Norstedts. | Foto: Repro Aktuálně.cz

Londýn - Dívka, která neměla štěstí. Titulek, který parafrázuje jednu z knih Stiega Larssona a s britským smyslem pro zkratku shrnuje kauzu dědictví po tomto švédském spisovateli. O sumu, která nyní činí 40 milionů dolarů a stále roste, se pře autorova družka s pokrevními příbuznými.

Larssonovi (15. srpen 1954 - 9. září 2004) se povedl unikátní kousek. Dlouhá léta byl respektovaný ekonomický novinář a aktivita známý otevřenou kritičností k establishmentu. Když si chtěl na začátku nového století od žurnalistiky odpočinout, napsal rozsáhlou detektivní trilogii (nejen) z novinářského prostředí, která vešla ve známost pod souhrnným názvem Milénium.

Zemřel však náhle na infarkt ještě před vydáním prvního dílu. Nedožil se toho, když se z jeho románů stal prodejní i kulturní fenomén, který dalece překročil hranice severské země.

Larssonova dlouholetá partnerka, letos pětapadesátiletá Eva Gabrielssonová, z toho však nemá žádný užitek. Ani nedisponuje vlivem na jeho odkaz. Protože nebyli sezdáni a (prý nepraktický) spisovatel zemřel náhle bez závěti, připadly podle zákonů peníze i práva na knihy rodině. Konkrétně autorovu otci Erlandovi (74) a bratrovi Joakimovi (52) žijícím ve švédském městě Umea.

Kdo ovlivnil Larssona

Směřování levicového novináře a aktivisty Larssona prý nejvíc ovlivnila jeho babička, u které žil a která byla za války vězněna za své antifašistické postoje. "Velký vliv na něj měla i tragická příhoda, kdy byl ve čtrnácti letech svědkem, jak gang mladistvých znásilnil dívku," vzpomíná Gabrielssonová.

Současně tvrdí, že s rodiči si Stieg nikdy nebyl blízký. Nesdíleli prý jeho politické názory a liberální přesvědčení, nezajímal je jeho boj proti rasismu a korupci. Jejich dnešní slova o tom, že vždy byli na syna a jeho literární talent hrdí, považuje za pokrytectví.

Evě, se kterou se Larsson seznámil v roce 1972 na demonstraci proti válce ve Vietnamu, odmítá rodina poskytnout jakýkoli podíl na dědictví a vůbec s ní nekomunikuje - stejně jako za Stiegova života.

Soud na obzoru

Dlouholetá partnerka se ale hodlá bránit. Chce získat podíl na dědických právech, a dokonce zvažuje, že si bude nárokovat spoluautorství, aby mohla dohlížet na odkaz Stiega Larssona.

Říká, že spolu o jeho knihách mluvili a že jsou tedy i jejím dítětem. Vždy ho povzbuzovala k psaní, a dokonce prý byla přímou inspirací celé série.

V roce 2002 jí dal k Vánocům krátkou povídku o starém muži, který dostává vždy jednou za rok od neznámého odesilatele květiny, a ona mu odvětila: Tak proč nenapíšeš celou knihu o tom, co se stalo? Posléze tento příběh otevírá úvodní knihu s názvem Muži, kteří nenávidí ženy.

Lidé, kteří nenávidí novináře

Podle jejích slov byli i zasnoubeni. Nevzali se však proto, aby ona ani Larsson "nebyli zranitelní" při jeho práci pro antifašistická hnutí a aby neexistovaly o jejich životě žádné dohledatelné dokumenty.

Foto: Aktuálně.cz

Bydleli v bytě, kde byla na dveřích jen její vizitka, a jejich životy byly v oficiálních záznamech striktně oddělené.

Jejich obavy se potvrdily v roce 1999 s růstem pravicového extremismu, kdy Larssonův kolega našel bombu pod autem. Také Larssonovi coby přispěvateli několika mezinárodních časopisů a zakladateli magazínu Expo vyhrožovali smrtí; partnerský pár tehdy dostal policejní ochranu.

Historička architektury tvrdí, že jí vůbec nejde o peníze, a na své straně už má přinejmenším novináře. Většina vidí v boji o dědictví analogii s poselstvím Larssonovy trilogie. Její při s rodinou popisují jako boj za spravedlnost, který je přítomný pod detektivním povrchem ságy Milénium a kromě "čtenářského zážitku" je jednou z příčin velkého úspěchu.

Byt, nebo nechat být

Dědici jsou naopak nehrdinští občánci, kteří by nejeli nikam, kde nejsou k mání švédské klobásy, zato chtějí po zásadovém a bojovném synovi a bratrovi podědit slávu i peníze.

Samozřejmě v tom může hrát svou roli i stavovská solidarita a vidina přehledného emotivního příběhu, zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo naopak. Málokdo ve Švédsku i v zahraničí si myslí, že v úvodu parafrázovaný titul Dívka, která neměla štěstí by měl znít spíš Dívka, která si přivlastnila zásluhy. 

Foto: Aktuálně.cz

Největším trumfem Evy Gabrielssonové pro vyjednávání zůstává laptop s rozepsanou čtvrtou knihou. Rodina by chtěla torzo vydat a nabízela jí už za počítač v přepočtu 3,5 milionu dolarů a Stiegovu polovinu bytu.

Spisovatelova partnerka odmítla, i když má finanční potíže. Přirovnává to k tomu, jako by rodiče své dítě prodali do konce života do bordelu. Naopak nabízí, že za podíl na právech knihu dopíše. Přiznává, že je hodně těžké "domalovat obraz po Picassovi" - ale Stieg by si to prý přál.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 2 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy