Nové knihy - Štědrý den? Metr stříhat netřeba, stačí prsty jedné ruky. Připravili jsme pro vás poslední tipy na knižní dárek pod stromeček. Vybírali jsme z novinek, kterých i druhá polovina prosince přinesla nepočítaně. Tip týdne? Vybrali jsme Stripped, novinku Phila Shöenfelta, skvělého hudebníka a autora kultovní Feťácké lásky.
Druhá novinka? Termiti z Titanu Josefa Pecinovského, sbírka dosud nevydaných povídek nejdéle publikujícího českého autora science-fiction, pro tip třetí jsme sáhli mezi literaturu memoárovou - Otevřený deník Jana Vladislava z Torstu je skvost, který patrně pod každým stromečkem nebude, ale tam, kde ano, tam se bude číst a listovat až do rána.
Knižní bonbónek na závěr? Doporučíme Dějiny čtení, které jsou pro milovníky knih stejně nepostradatelné jako Storia della mia vita Giacoma Casanovy pro milovníky žen.
Phil Shöenfelt: Stripped / Až na dřeň (Maťa)
Phil Shöenfelt letos slaví šedesátku, je skladatelem, hudebníkem, spisovatelem. Hrál v doprovodné kapele Nicka Cavea, nejlepší léta prožil v kapele, kterou spoluzakládal - v Khmer Rouge. Jako spisovatel se prosadil autobiografickým románem Feťácká láska, který vyšel nejprve česky (Shöenfelt žije od roku 1995 v Praze) a až poté v anglickém vydání. Kniha, ve které popisuje svoji jedenáctiletou anabázi závislosti na heroinu, v roce 2002 získala cenu Firecracker Alternative Books Awards a brzy se stala tím, čemu si zvykneme říkat „kultovní záležitost".
Jestli stejný osud potká jeho románovou novinku? Těžko říct. Ale nejspíše ne. Autorova čtvrtá kniha se odehrává v New Yorku na začátku osmdesátých let a vypráví příběh Angličana, který přichází do Spojených států najít sebe sama. Nachází ovšem tvrdé drogy a tvrdý svět prapodivných figur, které, přestože dávají ostentativně najevo opak, žijí ve vnitřní nesvobodě a padají zvolna na dno, ze kterého se nedá odrazit. Ve Stripped Shöenfelt vzpomíná na New York, který dnes už neexistuje - v jeho paměti je městem, kde člověk musí stále dávat pozor na to, co se kolem něj děje, protože jen málokdo je v tomhle městě normální a ne nebezpečný.
Josef Pecinovský: Termiti z Titanu (Triton)
Nikdy se nestal spisovatelem z povolání, přesto je jedním z nejčtenějších a nejplodnějších autorů české science-fiction. A nejdéle píšícím českým autorem žánru současnosti, dlužno dodat. Dvakrát získal Cenu Karla Čapka (Mlok), svoje knihy vydává i jako Bernard Ant, Bruce Newman, Joe Townway nebo Mike Williamson. Ale především se podepisuje coby Josef Pecinovský. Mimo science-fiction je autorem westernů, věnuje se i odborné, především počítačové, literatuře.
Jako vánoční dárek příznivcům Josefa Pecinovského vydává nakladatelství Triton povídkovou sbírku Termiti z Titanu, obsahující dosud veřejně nepublikované Pecinovského povídky. Kniha je rozdělena do dvou dílů a prodává se mimo běžné prodejní kanály i jako příloha časopisu Pevnost. Na co se čtenář může těšit? Čeká na něj 19 kratších i delších povídek, jež vznikly v patnáctiletém období mezi roky 1976 až 1992.
Pro ty, kdo Josefa Pecinovského ještě neznají, mohou být Termiti z Titanu vítaným vstupem do podivuhodného světa klasika české sci-fi, pro jeho věrné jsou pak vhodnou příležitostí, jak si říct o „last minute" dárek pod stromeček.
Jan Vladislav: Otevřený deník (Torst)
Memoáry slavných i méně slavných se v prosinci vydávají jako na běžícím páse. Není se co divit. Kdo by nechtěl na chvíli se postavit po bok slavným hereckým hvězdám české i světové provenience, které tak rády prozrazují ze svého života to, co se stalo, i to, co se mohlo stát, ale nestalo. Otevřený deník Jana Vladislava z Torstu nejspíše mezi vánoční bestsellery v žánru biografií patřit nebude. I když by možná měl. Ale Vladislav zkrátka není Babica ani Bohdalová.
Jan Vladislav, vlastním a poněkud neliterárním jménem Ladislav Bambásek, patří mezi velké osobnosti české literatury 20. století. Narodil se nedlouho po první světové válce, zemřel před třemi lety. Jeho Otevřený deník patří vedle Zábranova Celého života či Teorie spolehlivosti Ivana Diviše ke stěžejním dílům české memoárové literatury posledních sedmdesáti let. Jeho základ vznikal v letech 1977-1981, dalších téměř třicet let autor dílo upravoval, aby tak vytvořil skutečně výjimečný literární monument, vypovídající o (nelehkém) životě humanistického vzdělance ve středoevropském prostoru poslední třetiny dvacátého a prvního desetiletí jednadvacátého století.
Alberto Manguel: Dějiny čtení (Host)
Alberto Manguel. Světoobčan. Narodil se v Argentině, vyrostl v Izraeli, má kanadské občanství a žije ve Francii. Je vášnivým spisovatelem a stejně vášnivým čtenářem, ve své domácí knihovně má, divte se a žasněte, třicet tisíc svazků. Českým čtenářům je známý především bestsellerem Čtení obrazů, v němž učí laické publikum interpretovat význam a smysl výtvarného díla. Knihu vydalo nakladatelství Host.
To stojí i za vydáním druhého Manguelova bestselleru Dějiny čtení, který zkoumá fenomén čtení. Jak se čtou knihy? Nahlas? Potichu? O samotě? Mezi lidmi? Půvabná kniha představuje různé typy čtení, jako například tiché čtení, předčítání, autorské čtení, věštění z knih a jiné. Milostný dopis adresovaný čtení. Takhle se o knize vyjádřil americký The New Yorker. Nezbývá než souhlasit a vyzvat ty, kdo doma mají vášnivého čtenáře, aby se vypravili do nejbližšího knihkupectví a nové vydání Dějin čtení coby vánoční dárek zakoupili. O Štědrém večeru se s dobrou potážou.
