Základem expozice jsou Kupkova díla, jež získala dnes již nežijící zakladatelka muzea a sběratelka Meda Mládková.
Podle šéfkurátora Jana Skřivánka novou podobu expozice dokreslují zápůjčky, díky nimž návštěvníci uvidí průřez dílem Františka Kupky od rané tvorby až po poválečná díla. Ta jinak v českých sbírkách chybí.
"Hlavní zajímavost expozice je v tom, že není postavena jen na dílech Medy Mládkové, ale i na dílech zapůjčených z dalších soukromých sbírek a jedné státní instituce. Tou je Správa Pražského hradu, od které máme půjčený klíčový obraz Biblioman, což bylo Kupkovo programové dílo z let 1896 a 1897," zmiňuje Skřivánek první Kupkův obraz přijatý na pařížský salon neboli pravidelné výstavy umění, kterého byly svého času největší v západní části světa.
Museum Kampa na relativně malém prostoru dvou pater představuje Kupku od rané tvorby z konce 19. století do 50. let minulého století, kdy zemřel. "V tom je expozice unikátní, protože nejenže nabízí poměrně ucelený průřez Kupkovým dílem, ale je v ní zastoupena i poválečná tvorba," upřesňuje šéfkurátor.
Významnou sbírku Kupkova díla vlastní také pražská Národní galerie. Jejím základem je ale nákup, jejž československý stát učinil v roce 1946, a potom také výkup sbírky mecenáše a podnikatele Jindřicha Waldese. "I v ní ale byla díla kupovaná v meziválečném období. Z Kupkovy tvorby po roce 1946 v českých veřejných institucích není nic," doplňuje Skřivánek.
Kolekce děl Františka Kupky tvoří jeden z pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Mapuje umělcovu cestu od figurativního umění k abstrakci. Olejomalby doplňují kresebné studie, které v Kupkově případě dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu.
Nová stálá expozice Musea Kampa představuje Kupkovu tvorbu chronologicky v sedmi kapitolách. Divák může sledovat jednotlivé fáze toho, jak analyzoval linii, plochu, světlo a barvu, včetně důležité fáze, kdy definoval svůj koncept barevných ploch.
Vystaveno je více než 70 děl včetně obrazu Amorfa - Teplá chromatika, který výtvarník spolu s Amorfou - Dvoubarevnou fugou vystavil na pařížském salonu v roce 1912. Ten byl pro moderní umění zásadní: tento rok bývá uváděn jako zrod abstraktního malířství. Druhé z těchto Kupkových děl dnes vlastní Národní galerie.
Poslední část nové stálé expozice je věnována Otto Gutfreundovi, od nějž Museum Kampa vlastní 17 plastik a řadu kreseb i návrhů. Návštěvníci mohou spatřit jeho práce českého expresionismu a kubismu i plastiky z údobí civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první Československé republiky.
