Úchylárny s moralistním podtónem

Gabriel Míčko
17. 4. 2006 0:00
Recenze - Zbrusu nové nakladatelství Tartaros vydalo jako první publikaci sbírku povídek Václava Pinkavy, známého pod jedním z mnoha pseudonymů jako Jan Křesadlo.

V edičním dovětku se nakladatelství představuje jako "místo pro ty, co si rádi počtou o jistých potížích a zajímavých zákrutech osudů těch druhých". Knížka Křesadlových textů je pro otevření takového podniku ideálním počinem.

Povídky se z většiny točí kolem rozmanitých, občas dosti temných neduhů lidské sexuality; sama postava autora je pak natolik opomíjená a fascinující, že by nebylo na škodu, kdyby se nové nakladatelství profilovalo právě na něm.

Jan Křesadlo - Kynanthrop
Jan Křesadlo - Kynanthrop | Foto: www.kresadlo.cz

Kritikové se po léta nemohou dohodnout na úloze a významu Jana Křesadla v české literatuře, shoda panuje snad jen v zařazení do poněkud vágní škatulky postmodernismu.

Sám autor se k postmoderně hlásil především pro mnohovrstevnatost svých textů, zatímco jeho syn Václav Z J Pinkava umělou taxonomii shazuje a upřesňuje "šermířským" označením svého otce za "ripostmodernistu".

Jan Křesadlo
Jan Křesadlo | Foto: www.kresadlo.cz

Bývá - lichotivě, i když kulhavě - přirovnáván k Ladislavu Klímovi; taktéž je řazen po bok Jaroslava Haška. Na druhé straně se můžeme dočíst, že jeho psaní je plytce zábavná jazyková onanie.

Je pravda, že všechny tyto polohy můžeme v jeho textech - rozumí se, že i v prezentovaných povídkách - najít. Žádná však jeho psaní nevystihuje úplně.

Slepá Bohyně a jiné příběhy je soubor povídek už jednou v Čechách vydaných, ale doplněný třemi různorodými krátkými prózami, jež knižně vycházejí poprvé: klímovsky laděným  Blevorem, parodickou poctou H. G. Wellsovi Ostrov Dr. Morouse a důmyslnou hříčkou s Mannovou Smrtí v Benátkách nazvanou Travestie.

  • Pokračování recenze ZDE
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy