Uchovat mizející svět. Výstava fotografa Kornisse zachycuje proměnu venkova

Péter Korniss do Česka dvacet let přijížděl jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
10. 5. 2018 12:39
Péter Korniss léta fotografoval obrazový příběh venkovana, který týden co týden odjíždí ze své vsi za prací, aby se na víkend vrátil domů, potěšil s rodinou, zahrál karty a další týden zase žil v ubytovně či maringotce.

Postupnou proměnu tradičního venkova střední Evropy zachycuje fotografická výstava maďarského autora Pétera Kornisse nazvaná Touha po věčnosti. Nedávno začala na pražské Staroměstské radnici, potrvá do 28. června.

Osmdesátiletý rodák z Kluže představuje výběr z celoživotního díla, v němž zvěčnil tradiční maďarský, slovenský, rumunský, český i polský venkov.

Pro autora vše začalo roku 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela na maďarském, dnes rumunském území. Tam prý Korniss prožil osudový okamžik, kdy si uvědomil, že je svědkem posledních okamžiků odcházejícího světa. "Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to," popisuje svůj tehdejší pocit.

Ve své tvorbě se systematicky věnuje též psychosociálnímu jevu, který se stal důležitým rysem života postkomunistických zemí Evropy - takzvaným hostujícím dělníkům.

Korniss léta fotografoval obrazový příběh venkovana, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjíždí ze vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě a další týden zase žil v městské ubytovně či maringotce. Nakonec takový muž často dojde k poznání, že doma se necítí tam ani tam.

Stejné pocity dnes podle Kornisse mají Češi, kteří přes týden pracují v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden zase v Česku, případně Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky či na sezonní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa.

Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy, míní fotograf.

Jeho pražská výstava je rozdělena do pěti částí, hlavním kritériem je čas. První část nazvaná Minulost pochází z 50. a 60. let minulého století, kdy Korniss nalézal tradiční nedotčené oblasti.

"Podívejte se třeba (v přízemí výstavy) na moji úplně první fotku z taneční zábavy z roku 1967. Lidi v Budapešti si nechtěli nechat vymluvit, že jsem takhle naaranžoval nějaký folklórní taneční soubor, nevěřili, že takhle ještě někdo může žít. A právě v tom asi tkvěl můj největší zdroj inspirace," řekl Korniss v rozhovoru pro Český rozhlas.

Druhá sekce výstavy jménem Migrace mezi venkovem a městem zachycuje život gastarbeiterů, třetí se věnuje politicko-společenské proměně z let 1989 až 2017 a poslední dvě tradicím i současnému životu někdejších vesničanů.

"Za posledních 50 let se naše životy neskutečně proměnily. V posledních dekádách se skloňuje jedno klíčové slovo: globalizace. Nakazilo to nejen tyhle vyloučené oblasti, ale i celý západní svět. V místech, kam jsem jezdil, jsou ty propasti daleko lépe vidět - díky lidovým krojům, dodržování rituálů. Život se tam změnil úplně od základů," řekl fotograf rozhlasu.

Péter Korniss je držitelem maďarského titulu Národní umělec, Kossuthovy ceny či Pulitzerovy ceny. Byl také členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year.

Do České republiky dvacet let přijížděl jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo. Jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta tohoto klání za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.

Péter Korniss

Staroměstská radnice, Praha, výstava potrvá do 28. června.

Nynější přehlídka na Staroměstské radnici, uspořádaná pod záštitou primátorky Prahy a maďarského velvyslanectví, se koná u příležitosti fotografových nedávných osmdesátin. Připravila ji Daniela Mrázková, dlouholetá šéfredaktorka fotografických časopisů a ředitelka právě Czech Press Photo.

"Známe se od 80. let, kdy jsme oba přednášeli v Oxfordu, spřátelili jsme se. Ona tady potom kurátorovala moji vůbec první výstavu Hostující pracovník a část vidíte i v té současné retrospektivě," vysvětlil Korniss v rozhlasovém interview, kde mimo jiné pochválil práci českého fotografa Jindřicha Štreita.

"Je naprosto výjimečný. Samozřejmě je mi blízký, protože stejně jako já pracoval v zapadlých vesnicích. A vždycky jsem tak nějak cítil, že je to ryzí člověk s obrovským charismatem. Jeho fotky mi připadají ohromně upřímné," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny můžou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy