Trampové ve světle blesku. Kniha fotografa Fojtíka mapuje současný český tramping

Tramp s přezdívkou Rumcajs nevynechal ani jeden ročník známého hudebního festivalu Porta.
“Kennedy”, Čech, který v roce 1968 (na druhý pokus) utekl do Kanady, kde si splnil sen každého trampa a postavil si srub na Medvědím potoce v Yukonu.
Údolí řeky Sázavy, mezi trampy přezdívané Zlatá řeka, bylo jednou z destinací, kde si za první republiky bylo možné načerno postavit srub.
Kolébka celosvětového fenoménu - T. O. Ztracenka, kde více než před 100 lety vznikla stejnojmenná osada.
Tramp s přezdívkou Rumcajs nevynechal ani jeden ročník známého hudebního festivalu Porta.
Foto: Libor Fojtík
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
9. 7. 2020 16:05
Na předsádce knihy Trampové děkuje autor Libor Fojtík nejen rodičům, kteří ho od dětství brali na čundry, ale také svým vysokým botám, „starým kanadám“, jež mu „ohlodaly paty do krve“. Tím mu prý pomohly přezout se do pohodlnějších bot a najít si i jiné záliby. Například fotografii.

Drsný a upřímný humor prozrazuje, že dvaačtyřicetiletý Fojtík v jádru nepřestal být trampem. A je logické, že jeden z předních českých fotoreportérů, který pracuje pro Hospodářské noviny nebo časopisy Forbes a Reflex, si tramping vyvolil jako velké téma volné tvorby. Fotoknihu Trampové se zasvěcenými texty čtyř autorů nedávno vydalo nakladatelství PositiF.

Fojtíkovi kamarádi i kolegové, kteří věděli, kolik let o vydání knihy usiloval, budou zřejmě překvapeni, nakolik je to na první pohled střízlivá, rozměrem skromná publikace. Není o moc větší, než bývají "cancáky", jakési osobní kroniky trampů. Technické a grafické ztvárnění však nese profesionální autorský rukopis.

Vousy jako chroští

Kniha má látkový přebal a zelenou ořízku, střídají se v ní tři druhy papíru podle toho, tvoří-li podklad barevným fotografiím, česko-anglickým textům nebo černobílému souboru archivních fotek. Grafická úprava textu připomíná atlas trampingu. Tři historické studie ilustrují trampská "péefka" a jiné památeční výtvory, textový pásek na dolním okraji přináší ilustrovaný slovníček trampských výrazů.

Většina ze zhruba stovky fotografií má formát na výšku, což je pro dokument nezvyklé. Fojtík navíc v průběhu pěti let, kdy soubor vytvářel, postupoval spíš jako portrétista. Nezval sice své modely do umělého prostředí ateliéru, cestoval s nimi, přesto je z přírodního prostředí vytrhával tím, že používal blesk.

Umělého světla nikdy není tolik, aby docela zrušilo přírodní atmosféru v pozadí, ale dokonale a ostře osvítí postavu, jež se za jiných okolností snaží s okolím splynout. Pod ostrým světlem vyniká trampské vybavení i způsoby zdobení, dřevěné pomalované "placky", nášivky, kožešinové ozdoby. A také tváře trampů. Včetně starších mužů, jejichž vousaté, zvrásněné tváře se trochu podobají lesnímu porostu.

Kolébka celosvětového fenoménu - T. O. Ztracenka, kde více než před 100 lety vznikla stejnojmenná osada.
Kolébka celosvětového fenoménu - T. O. Ztracenka, kde více než před 100 lety vznikla stejnojmenná osada. | Foto: Libor Fojtík

Jedna fotka navíc

Fojtík "portrétoval" nejen členy osad. Jeho sbírka trampských chat, srubů a roztodivných přístřešků systematicky pokrývá téměř všechny významné trampské lokality v Čechách i na Moravě, všímá si i lidové tvořivosti včetně výzdoby hospodských a panelákových interiérů, symbolických hrobů v krajině nebo tetování.

Michael Antony Tony, tramp a vydavatel trampských magazínů Brdská vločka a Puchejř.
Michael Antony Tony, tramp a vydavatel trampských magazínů Brdská vločka a Puchejř. | Foto: Libor Fojtík

V tom vyniká pražský tramp zvaný Tarzan, který si přes celá záda nechal vytetovat "usárnu" a na bok pásek s čutorou.

Emotivní i výtvarně precizní fotografický soubor, ve kterém je snad jen jedna fotka navíc, jež nezapadá a je možná úlitbou kamarádovi, velmi dobře rozšiřuje textová část. Historik trampingu Michael Antony a etnolog Jan Pohůnek popisují stoletou historii kdysi nejrozšířenější české subkultury a fotograf a vydavatel Tomáš Pospěch zase mapuje vliv trampingu na českou fotografii. Podrobný trampský slovník sepsala Zuzana Poláčková.

Počátek českého trampského hnutí se datuje ke vzniku republiky v roce 1918, Michael Antony ale sugestivně popisuje prázdninový výlet několika chlapců do romantického kaňonu Vltavy už v roce 1914. Po dvou týdnech, když se z divočiny vrátili, přečetli si na nároží císařovo provolání, kterým vyhlásil mobilizaci. Týkala se i několika z nich.

Divocí skauti

Velká válka nakonec pozdržela, ale neodvrátila vznik a rozkvět trampingu. Chlapci a v menším počtu i dívky, unikající na víkendy do přírody, byli zpočátku nazýváni divocí skauti.

Vzpomínka na trampa Tarzana, který měl svou usárnu stále sbalenou…
Vzpomínka na trampa Tarzana, který měl svou usárnu stále sbalenou… | Foto: Libor Fojtík

Pojem tramp zřejmě pochází z románu Cesta Jacka Londona. Dobrodružná americká literatura inspirovala mnoho dalších pojmenování a také zvyků trampů. "Nikde ve světě nebylo tolik šerifů jako tehdy u nás," píše Michael Antony, podle kterého se tramping projevoval v mnoha směrech, nejvýrazněji v hudbě, ale například také ve sportu.

Trampové reprezentovali první republiku na olympiádách i četných mistrovstvích. Za nejcennější považovali medaile z lukostřelby a kanoistiky. Z trampských osad pochází i nová disciplína - nohejbal.

Největším příspěvkem české kultuře se však stala trampská hudba. Zpěvníky vycházely knižně a byly enormně populární, lesní muzikanti jezdili nahrávat desky do berlínských studií, trampské soubory vystupovaly v divadlech, celovečerních filmech, v rozhlasu.

"Tramping se na čas v některých směrech stává módou i pro horní vrstvy, kdy si na trampa hraje kdekdo, žijící životem drsného trapera v na zakázku postavené vile," uvádí Antony. Trampské písně rovněž povzbuzovaly vojáky za druhé světové války. Zpívaly se u československých perutí v Anglii nebo v 1. československém armádním sboru na východní frontě.

Amerika. Místo dávné trampské slávy, ale také místo utrpení politických vězňů.
Amerika. Místo dávné trampské slávy, ale také místo utrpení politických vězňů. | Foto: Libor Fojtík

Laponské přísloví

Budování světlých zítřků v 50. letech trampingu moc nepřálo. "Ale přísloví laponských kočovníků o tom, že nejlepší pastevci sobů jsou vlci, se ukázalo pravdivé i v tomto případě," píše Michael Antony, podle kterého v čase represí trampovali jen ti nejvěrnější. Řady trampů navíc posílili skauti a woodcrafteři, kterým byly jejich organizace zakázány. "Tramping jako neorganizované hnutí se zakázat nedal, pouze se mohly potlačovat jeho projevy," pokračuje autor a vyjmenovává drsné zátahy na tábořící mládež.

Kromě socialistické policie, tedy Veřejné bezpečnosti, proti trampům zasahovali také milicionáři a někdy byla nasazena i armáda se samopaly a psy. Rozháněli setkání u ohňů, takzvané potlachy, a v lednu 1977 dokonce policisté a milicionáři použili dynamit na rozboření srubů a chat v Brdech.

Obal knihy Trampové.
Obal knihy Trampové. | Foto: Nakladatelství PositiF

Po velkém rozkvětu v 60. letech, kdy vznikl i proslulý hudební festival Porta, zažíval tramping zlatou éru znovu v 80. letech. "Romantika Divokého západu, indiánů a možnost být mezi svými ve svém světě, nikým nehlídán, vzájemně si věřit - vědět, že slovo dané kamarádovi je svaté, a to vše i s puncem rebelství, oslovovaly tehdejší mladé kluky a holky, stejně jako oslovovaly jejich generační předchůdce i pozdější následovníky," myslí si Michael Antony.

Tramping nezničil totalitní systém ani budování přehrad, které trampům vzaly desítky oblíbených tábořišť, ani porevoluční střety s ochránci přírody. "Paradoxně nejvíc je zasáhla svoboda a též prosperita posledních tří desetiletí," uvádí ve svém textu vydavatel Tomáš Pospěch, podle kterého tramping nahradily různé sporty, turismus, tlak na pracovní výkon a svoboda cestování.

"Jak trampové stárli, převzali ‚paďourský‘ způsob života, změnili se často v chataře, chalupáře nebo zahrádkáře, případně přešli ke kempování. Trampové tu však stále jsou," dodává Pospěch, jinak sám fotograf a kurátor, který čundr stále považuje za dobrý způsob trávení volného času.

Libor Fojtík: Trampové

Nakladatelství PositiF 2020, 152 stran, 720 korun

 

Právě se děje

Další zprávy