Tovární hala nemusí vždycky dát krajině pěstí

Ondřej Váša
9. 1. 2012 10:20
Výstava mapuje kvalitní industriální architekturu.
Foto: Aktuálně.cz

Recenze -  Během devadesátých a nultých let se synonymem hospodářského růstu do značné míry stala zástavba polí a nevyužívaných ploch v blízkosti větších měst, kde jako houby po kyselém dešti vyrostla skladiště a překladiště všeho druhu včetně montážních linek a rozličných provozů. Cesta po D1 z Prahy do Brna, popřípadě širší pražský okruh, by mohly sloužit jako specifická (a bohužel dlouhodobá) expozice.

Že se u nás architektura jen zdráhavě ujímá coby efektivnější způsob řešení prostoru a dlouhodobé zvýšení kvality života, a nikoli jen jako nadbytečný luxus, je všeobecně známý fakt. Zvláště pak v případě staveb, které nemají sloužit obývání, ale "jen" průmyslové výrobě a administrativě s ní spojené, je investice do architektonického řešení často "nadbytečná".

Vinařství Sonberk, AP ATELIER, Ivan Němec.
Vinařství Sonberk, AP ATELIER, Ivan Němec. | Foto: GJF

Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera se prostřednictvím výběru čtyřicítky průmyslových staveb realizovaných v průběhu uplynulého desetiletí snaží tento mýtus alespoň nabourat. Expozice v pravém slova smyslu není přehledová; autoři sami přiznávají, že jejich subjektivní pohled (ovšem jaký jiný by měl v posledku být) je spíše exemplární než vyčerpávající.

Jistým záměrem přehlídky je i apel na spolutvůrce veřejného prostoru. "Tuto výstavu chápeme také jako jistou pobídku pro české politické spektrum, jež by mělo iniciovat vznik a uplatnění kvalitní architektury, která zásadním způsobem ovlivňuje život i estetické vnímání společnosti," píše za kurátory Petra Volfa a Dana Mertu druhý jmenovaný. 

"Domníváme se, že výstava bude mít rovněž význam pro další investory, kteří zatím váhají, zda vejít do dialogu s výjimečnou architekturou a prožít si svůj příběh, na jehož konci může být vznik dalších výjimečných industriálních budov, výrobních hal či logistických a skladovacích areálů - potažmo architektury, která bude pozitivně ovlivňovat okolí a stane se impulsem pro další architektonický rozvoj v různých lokalitách České republiky."

Pekařství a cukrářství Sázava
Pekařství a cukrářství Sázava | Foto: GJF

Apel na úředníky a investory není náhodný, neboť všechny zastoupené stavby jsou dobrovolnými zakázkami soukromého sektoru; v případě vinařství Sonberk (AP ateliér, Josef Pleskot) investor dokonce vyhlásil architektonickou soutěž.

Od montážní haly k vinařství

Expozice zahrnuje poměrně velkou typologickou škálu objektů, jejich zaměření pokrývá pestrou směs od montážních hal přes skladiště až po ono vinařství. Převažující či dominující tendenci nalézt příliš nejde; co stavba, to jiný účel, a tím pádem i řešení. Všeobecně lze ocenit snahu pojmout průmyslovou stavbu jako objekt, který spojí technické zázemí a s ním spojenou úspornost a efektivitu s alespoň minimálním ohledem k okolí a s funkční estetikou.

Naplno se nutný kompromis bez úplné ztráty tváře projevuje v případě rozložitějších projektů, které jsou ze své podstaty vlastně na obtíž, zvláště jsou-li umístěny na volné pozemky v krajině. Jde o logistická centra, distribuční sklady, továrny, které nejsou začleněny do okolní městské zástavby, ale jsou vystaveny širokému horizontu jako terč pro kobercový nálet.

Výrazná geometrie prodejního servisu návěsů Schmitz (4A architekti) takto do značné míry využívá okolního prostředí překladišť, které zároveň rytmizuje, Pekařství a cukrářství Sázava (Kokeš Partners) změkčuje důsledky ohromného kvádru využitím dřeva, Přístavba haly v areálu firmy Hranipex (OK Plan Architects) využívá kromě jiného kamufláže, ARA - Továrna na nábytek (Josef Mádr Architekt) je odlehčená dvojím pásem čtvercových oken.

Továrna a vzorkovna Sipral v pražských Strašnicích
Továrna a vzorkovna Sipral v pražských Strašnicích | Foto: GJF

Továrna na svítidla Černoch (H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti) kromě přirozeného dřeva využívá maximální prosklené plochy, Logistické centrum pro výrobu a skladování firmy Sipral (D3A, Deltaplan) zase oživuje velkoplošné využití loga firmy. Logistický terminál Písek (KAVA) částečně využívá systému variabilního doplňování struktury, za zmínku stojí též distribuční sklad a sídlo společnosti Dermatex (M4 Architekti).

Podobné stavby mají své místo v expozici už kvůli tomu, že jsou z principu nevděčným úkolem. Z kombinace více či méně omezených prostředků (a v případě rozměrných kvádrů i omezených tvůrčích možností) toho prostě moc nevytlučete. Logistické centrum je prostě logistické centrum, z kterého se Guggenheimovo muzeum jaksi nestane ani omylem.

Expozice pochopitelně zahrnuje i vděčnější objekty. Od - namátkou - samospádového vinařství Hort (Ivan Kroupa architekti) přes působivý komplexní areál firmy Podzimek a synové (D3A), improvizovanou přestavbu, či spíše purifikaci sídla firmy MMinterier (D3A; mimochodem Stanislav Fiala je na výstavě nejzastoupenějším autorem), malou vodní elektrárnu v Železném Brodě (ARK) až po takřka funkcionalistický administrativně-výrobní objekt firmy Tescan (S.I.S. Projekt) či racionální, leč vřelou tiskárnu Jaroslav Karmášek (Ivan Kroupa architekti).

Celkově přehlídka ukazuje, že to jde - neboli že jde (a to i úsporně) stavět účelové průmyslové stavby, aniž je nutné okolní populaci a životu šlápnout do obličeje. Pochvalu zaslouží i samo industriální ztvárnění expozice, jejímiž autory jsou Jakub Fišer a Petra Skalická.

Knihovna jako koksovací pec

Víceméně samostatnou částí výstavy je sekce věnovaná několika studentským projektům; tady se dostáváme na trochu jiné hřiště, neboť v případě těchto návrhů nejde ani tak o realizaci, jako o vizi bez nutnosti kompromisů. Volnějšímu pojetí odpovídá i volnější zaměření, jehož součástí je i návrh na přestavbu a využití Vítkovických železáren.

Foto: Aktuálně.cz

  

Vyloženě pozoruhodný je návrh Vojtěcha Hyblera na přestavbu vítkovické koksovny na Moravskoslezskou vědeckotechnickou knihovnu (v kontextu reálného plánu na zužitkování vítkovické památkové zóny). Projekt vypracovaný pod hlavičkou ateliéru Mirko Bauma na RWTH v Cáchách lze ocenit hned z několika důvodů.

Nejenže v maximální míře využívá logiky stávající stavby a s respektem reformuluje okolní prostředí, čímž zachovává génia loci stejnou měrou, jako z industriální scenérie nečiní skanzen. Ale tuto logiku transformuje do metaforické konstrukce, ve které se mašinistické tendence a technická účelnost organicky spájí s až sakrální architekturou.

Označit mohutné průmyslové stavby za katedrály pokroku není v případě navrhované knihovny od věci. Nejde ani tak o to, že celá stavba je dělitelná 15 centimetry a je logicky odvozená z čtverce (lze vzpomenout na rozvíjející se dělitelnost gotických katedrál, jak o ní mluví Panofsky).

Kvazi-sakrální rozměr se uplatňuje i ve štíhlém vertikálním nadsazení celé stavby a v záměrném využití "katedrálního" světla - do budovy proniká skrze úzké okno dominující trojúhelníkové "lodi", jejíž střešní povrch tvoří "schody do nebe". Knihovna by v případě realizace byla jasnou dominantou komplexu; a navíc stavbou, která je skrze své zaměření jakýmsi sekulárním rozvrhem smyslu okolního prostoru.

Budova firmy MOTORGAS
Budova firmy MOTORGAS | Foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Monumentalita bezmála sto metrů vysoká a dvě stě metrů dlouhá stavby (při šířce patnácti metrů) je odlehčena jak proskleným bokem, tak křížícími se diagonálami, které umožňují projít stavbou odshora - skrze zásobník, který do budovy vpouští její uživatele stejně jako svého času materiál (vejít do budovy je pochopitelně možno i z přízemí).

Knihovna, sama o sobě koksovací pec vědění, je v Hyblerově podání rafinovaným strojem, jenž budovu dalece pozvedá nad rámec studentského projektu. Spolu s pomyslným schodištěm vede nikoli k cíli, ale k rozhledu a rozšířenému horizontu poznání.

Opět nejde ani tak o to, že někdejší dominantní komíny, jejichž výška určila strop stavby, slouží k přirozené ventilaci, popřípadě že sama koksovací pec je využita jako automatizovaný depozitář.

Jak už jsme naznačili, knihovna funguje jako synchronizované soustrojí a multifunkční, vzájemně hierarchicky provázaný prostor (včetně galerie, přednáškových prostor, studoven či kavárny na vrcholu někdejšího zásobníku). Jeho logika prostupnosti a užívání vychází z funkčnosti někdejší koksovny a její provoz sofistikovaně transformuje.

Podřídit technické vzdělání nároku oblohy a naddimenzované kvazi-sakrální výšce stropů je už samo o sobě pozoruhodné.  Návrh je příkladem promyšlené a významuplné konstrukce, která se k okolí nechová jako návštěva, co neumí a nechce odejít, ale naopak pomáhá smysluplně artikulovat chaotické prostředí, ve kterém se ocitla.

Současný český industriál. Podoby soudobé průmyslové architektury. Kurátoři Petr Volf, Dan Merta. Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5A, Praha 1. Výstava trvá do 22. ledna.

Foto: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy