Praha - The Casual Vacancy (Prázdné místo), první "dospělácké" dílo slavné autorky knih o Harry Potterovi, se začalo v angličtině prodávat. Podle Amazonu by mohlo jít o nejprodávanější knihu letošního roku.
J. K. Rowlingová definitivně ukončila kariéru čistě dětské autorky a začíná psát kapitolu svého života, v němž bude známa i jako spisovatelka knih pro dospělé. Má tu výhodu, že si své čtenáře chytila v dětství. S Harry Potterem vyrůstali, s The Casual Vacancy dospějí a zjistí, že naivní svět Bradavic zatajil pár věcí - jako nadávky, sex a drogy.
Jinak ale Rowlingová zůstává věrná svému světonázoru a boji střední a nižší třídy proti elitářství. Proto se o knize mluví jako o příliš levicové a kromě toho dějově předvídatelné. Objevují se i poznámky, že sice odsuzuje škatulkování a předsudky, ale generalizovat umí taky.
Objevuje se i mnoho chvály.
Kniha má srdce, a tak poslední strana bolí
„Takže pěkně na rovinu: Tohle. Není. Dětská. Kniha. Pokud hledáte, co činilo Harryho Pottera kouzelným - Kouzelníci! Zaříkávadla! Létající košťata! -, tady to nenajdete. Pokud hledáte, co činilo J. K. Rownligovou kouzelnou - emoce, srdce -, pak jste na správné adrese. I přes několik humorných chvilek jde o těžký příběh, kde některé postavy nenajdou záchranu, protože jednoduše nikdy neměly šanci. Kniha je naplněna nemilými postavami, které hraničí i s charakteristikou hrozní. Co se mohlo stát nečitelným příběhem, se v rukách J. K. Rowlingové mění v jiné, díky jejímu daru udělat své postavy komplexní a reálné, prostě z nich stvořit lidi.
Schopnost přivést postavy k emocionálnímu životu byla hlavním znakem série Harryho Pottera. Z ní se stal globální fenomén zásluhou srdce, charakterů se silnými i slabými stránkami, kteří bojovali se svými volbami. Přes pomalý start a mnohdy nadbytek popisu a přídavných jmen právě díky výše zmíněnému stojí kniha za přečtení. Četba závěrečných scén je tudíž srdcervoucí a otočení další strany nesnesitelné, ale rozhodně méně než představa, že knihu odložím." Deepti Hajela, Associated Press
Příběh krásně odsýpá, jen by mohl ubrat na předvídatelnosti
„Kniha se nevyhnula všem pozitivům i negativům svého typu literatury. Vtahuje čtenáře do bohatě zalidněného a detailně vymyšleného světa. Rowlingová podle všeho vychází ze svého mírně nešťastného dětství na maloměstě. Klaustrofobní horor se jí podařil náramně: každý totiž zná každého, za potěmkinovskou fasádou se skrývá horká zem kypící nepřátelstvím, snobstvím, sexuální frustrací a špatně skrývanou xenofobií. Rowlingové rozhodně jdou teenageři, zvláště chlapci, a také nešťastné páry. Kniha má poctivé společenské sdělení o odpovědnosti za ostatní a skvostnou zápletku, která běží jako hodinky. Podobně jako u potterovských románů, pod zaplněným povrchem se skrývá účinné uspořádání jednotlivostí.
Na druhé straně se román stává vězněm vlastních konvencí. Postavy chudších obyvatel nejsou špatné, přihlédneme-li k tomu, že je stvořila momentálně nejbohatší spisovatelka na světě. Zamrzí však, že se nevyhnou generalizaci. Děj je mnohdy předvídatelný, potřebuje notnou dávku umělé lsti a ústí v melodrama v posledním aktu." Thao Tait, The Guardian
Rowlingová měla odložit Harryho mapu Bradavic
„Jistě se bude kniha prodávat náramně, může si získat i oblibu. Vyskytuje se tam spousta pěkných detailů. Co do politické filosofie je velkorysá, ačkoli její rozbory třídního nepřátelství nejsou nejspíš o nic propracovanější než v Caddyshacku. Jak se atmosféra knihy ztemňuje, jako by se ubírala směrem k finále ve stylu Thomase Hardyho, pádí kupředu impozantně.
Jakkoli byla pastýřská činnost vedení čtenářů v případě Harryho Pottera přínosná, pevná ruka v The Casual Vacancy je omezující. Nechává malý prostor pro věci okrajové či nejednoznačné. Skrytá tajemství jsou označkována příslušnou etiketou, vývoj událostí lze snadno předvídat. Jako by čtenář měl v rukou Harryho kouzelnou mapu Bradavic a mohl sledovat pohyb postaviček města Pegford." Ian Parker, The New Yorker
