


Obrazy hýřící sytými barvami, husté obočí, láska k mužům i ženám, obdiv k levicovým myšlenkám a také románek se Lvem Trockým. Tím vším je známá malířka Frida Kahlo, kterou v mládí na rok upoutala na lůžko těžká autonehoda. Její následky jí působily celoživotní bolesti, ale fyzické utrpení svobodomyslnou Mexičanku přivedlo také k malování.
Frida, vlastním jménem Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón, se narodila 6. července 1907 v Coyoacánu, tehdy předměstí Mexico City, do rodiny s pestrým původem – její otec byl německo-maďarsko-židovského původu, matka španělsko-mexicko-indiánského. Frida byla jednou ze čtyř dcer a už od útlého věku čelila zdravotním komplikacím. V šesti letech prodělala dětskou obrnu, která jí trvale poškodila pravou nohu, jež zůstala slabší a tenčí. Přesto byla živelné děvče, sportovala a ve škole vynikala nejen bystrostí, ale i rebelským duchem. Už tehdy se začal projevovat její nezávislý duch a touha po poznání, což ji v patnácti letech přivedlo na prestižní Národní přípravnou školu v Mexiku, kde byla jednou z mála dívek mezi převážně mužskými studenty.
V osmnácti letech se Fridin život navždy změnil. Sedmnáctého září 1925 byla ve špatný čas na špatném místě a stala se obětí vážné dopravní nehody, když autobus, ve kterém cestovala, narazil do tramvaje. Ocelová tyč prorazila tehdy osmnáctileté studentce pánev, zlomila páteř, klíční kost, žebra, rameno i nohu. Následovalo více než rok trvající upoutání na lůžko, desítky operací a doživotní bolest. Právě během dlouhé rekonvalescence ale začala Frida malovat – nejprve jen pro rozptýlení, s pomocí zrcadla nad postelí, které jí umožnilo dívat se na sebe a malovat převážně autoportréty. Malování se pro ni stalo způsobem, jak zpracovat fyzické i psychické utrpení, a záhy také prostředkem sebevyjádření.



V roce 1928 se Frida seznámila s o dvacet let starším, již slavnějším muralistou Diegem Riverou. Jejich vztah byl od počátku vášnivý, ale také bouřlivý, plný hádek, rozporů a usmiřování. Přátelé je přirovnávali ke slonovi a holubici – Diego byl obrovité postavy, charismatický a dominantní, Frida křehká, ale vnitřně silná. Přezdívka vyjadřovala jejich velký fyzický kontrast, stejně jako výbušnou dynamiku jejich komplikovaného manželství. Vzali se v roce 1929 a jejich sňatek znamenal nejen spojení dvou umělců, ale i dvou politicky angažovaných osobností. Manželství poznamenaly oboustranné nevěry, bolestné rozchody a opětovné návraty. Diego Rivera byl pro Fridu inspiraci, ale taky zdrojem trápení; on ji uváděl do světa umění, ona mu byla múzou i partnerkou v politickém boji.
Společně cestovali do Spojených států, kde Rivera v roce 1933 získal zakázku na monumentální nástěnnou malbu pro Rockefellerovo centrum v New Yorku. Ta měla zobrazovat aspekty soudobé sociální a vědecké kultury, přičemž centrální panel ukazoval dělníka ovládajícího stroje a symbolizoval člověka stojícího na křižovatce mezi socialismem a kapitalismem. Problém nastal ve chvíli, kdy se Rivera svévolně rozhodl do malby začlenit i portrét Vladimira Lenina a sovětskou májovou demonstraci. Po stížnostech a tlaku ze strany Nelsona Rockefellera, tehdejšího ředitele Rockefellerova centra, byl umělec vyzván, aby Leninův portrét odstranil. Rivera to však odmítl, a tak Rockefeller nařídil malbu před dokončením zakrýt. V roce 1934 byla freska odstraněna úplně a nahrazena jiným dílem.
Frida v Americe i Evropě pronikala do uměleckých kruhů a navazovala kontakty s předními osobnostmi. Významnou epizodou bylo její seznámení se Lvem Trockým, marxistou a intelektuálem pronásledovaným sovětským režimem. Trockij u ní a Diega Rivery pobýval v roce 1937, kdy mu mexická vláda poskytla politický azyl. Rivera zařídil pro Trockého a jeho manželku Natálii Sedovovou ubytování ve své vile zvané Modrý dům (Casa Azul) v Mexico City. Frida ovšem s Trockým navázala krátký milostný románek, který se stal předmětem veřejného zájmu a mnoha pozdějších spekulací. Trockého pobyt v Modrém domě nakonec skončil roztržkou poté, co se vztahy mezi ním a žárlivým Riverou vyhrotily.
Fridu Kahlo Trockij fascinoval především jako významná a charismatická osobnost ruské revoluce, politický vůdce a ideologický rival Stalina, což rezonovalo s jejím vlastním levicovým a marxistickým přesvědčením. Jejich vztah začal jako politické a intelektuální přátelství, které ale podle všeho přerostlo v milostný románek, a to i přesto, že byl mezi nimi značný věkový rozdíl (Frida byla o 28 let mladší) a Trockij byl navíc ženatý. Vzájemně si tajně psali dopisy a vzkazy na malých lístcích, které vkládali do knih, a dokonce spolu odjeli na usedlost mimo město. Někteří životopisci se domnívají, že Frida se zapletla s Trockým i proto, aby se pomstila svému často nevěrnému manželovi, který byl známý svou promiskuitou, včetně avantýry s Fridinou sestrou.
Románek trval jen několik měsíců, ale měl hluboký dopad na Fridinu tvorbu i politické smýšlení. Po ukončení vztahu dokonce malířka Trockému věnovala autoportrét, který pak visel v jeho pracovně. Některé zdroje dokonce uvádějí, že po atentátu na Trockého v roce 1940 byla Frida z účasti na tomto spiknutí krátce podezřelá. Nicméně žádné důkazy, které by toto obvinění potvrdily, nakonec nebyly předloženy.

Frida Kahlo byla celoživotně levicově zaměřená, aktivně podporovala komunistickou stranu a její umělecká i osobní identita byla úzce spjata s marxistickými ideály. Politika pro ni nebyla jen pózou – angažovala se v boji za práva utlačovaných, identifikovala se s domorodými Mexičany a často zobrazovala jejich každodenní život. Její dům v Coyoacánu se stal centrem setkávání levicových intelektuálů a umělců. Po rozchodu s Trockým se Frida ještě více přiklonila k ortodoxnímu marxismu, což se promítlo i do její pozdní tvorby, například v obraze Marxismus dá zdraví nemocným, který vznikl v roce 1954.
Za svůj život Frida namalovala více než 200 obrazů, z nichž 55 tvoří autoportréty. Když se jí ptali, proč, odpovídala: „Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe.“ Její malby v sobě mísí realismus, symbolismus, surrealismus a mexický folklór. Častými motivy jsou bolest, samota, touha po dítěti, ale i oslava života či mexických tradic. Do svých obrazů promítala nejen fyzické utrpení, komplikovaný vztah s Riverou či politické názory, ale i fascinaci domorodou kulturou. Mezi její nejznámější díla patří například Autoportrét s trnovým náhrdelníkem a kolibříkem (1940) nebo Diego a já (1949), kde je Rivera vyobrazen jako třetí oko na Fridině čele. Dílo Fridy Kahlo je hluboce osobní, často až syrově upřímné a plné symboliky – například u již zmíněného obrazu evokuje trnový náhrdelník Kristovu korunu, mrtvý kolibřík je zase symbolem bolesti a odkazuje k aztécké mytologii.
Kahlo byla nejen průkopnicí ženského sebevyjádření v umění, ale i ikonou feminismu. Otevřeně zobrazovala ženské tělo, mateřství, potraty i vlastní sexualitu. Svými milostnými vztahy nejen s muži, ale i se ženami, se nikdy netajila, což vyvolalo nejeden skandál. Její odvaha žít podle vlastních pravidel, navzdory společenským konvencím, z ní učinila vzor pro další generace umělkyň a bojovnic za ženská práva.
V posledních letech života se Fridin zdravotní stav dramaticky zhoršoval. Prodělala řadu operací, byla upoutána na lůžko, brala velké množství léků, trpěla chronickými bolestmi a v roce 1953 jí byla amputována pravá noha. Přesto se nevzdávala – v témže roce uspořádala svou první samostatnou výstavu v Mexiku, kam ji přivezli na lůžku. Její deníky z tohoto období jsou plné bolesti, úzkosti i touhy po smrti. Zemřela 13. července 1954 ve věku 47 let. Oficiální příčinou smrti byla plicní embolie, ale nikdy nebyla provedena pitva a objevily se spekulace o možné sebevraždě předávkováním léky. Sama Frida krátce před smrtí napsala: „Doufám, že odchod bude radostný – a doufám, že se nikdy nevrátím.“
Po smrti se Frida Kahlo stala kultovní postavou – symbolem ženské síly, odvahy, mexické identity i umělecké originality. Její Modrý dům v Coyoacánu (La Casa Azul) je dnes muzeem i poutním místem a její obrazy patří k nejžádanějším na světě. Stala se inspirací pro filmaře, spisovatele, módní návrháře i lidskoprávní aktivisty. Na motivy jejího osudu vznikly dvě opery, balet, několik divadelních her a v roce 2002 byl o ní natočen životopisný film Frida se Salmou Hayekovou v hlavní roli.






Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce pokračovat v jednáních a Spojené státy na to přistoupily. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo. Šéf Bílého domu to napsal na své sociální síti Truth Social.



Některé jedovaté rostliny dokážou dospělého člověka usmrtit už po požití několika bobulí, jiné představují nebezpečí především pro domácí mazlíčky a malé děti. Některé z nich se v minulosti využívaly dokonce k popravám, zatímco další možná pěstujete doma jako okrasné rostliny, aniž byste tušili, jaké riziko mohou skrývat. Poznáte nejjedovatější rostliny?



Ve válce, kterou před více než čtyřmi roky rozpoutala Moskva proti Ukrajině, padlo nejméně 233 033 vojáků bojujících v ruské armádě. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. V bojích na ruské straně přitom padlo nejméně 3589 cizinců pocházejících z více než 40 zemí, napsala BBC.



Každý tomu chce přijít na kloub, ale nikdo nezná odpověď. Wimbledon zase ovládne Češka a finalistky Karolína Muchová a Linda Nosková už dva týdny líčí médiím, proč se tenistkám z krajiny uprostřed Evropy v Londýně tak daří. V sobotu navíc projde testem jedna úchvatná série neporazitelnosti.



Náčelník Apačů Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand, jehož pěst srazí muže k zemi jako blesk. Kdo by neznal tohle legendární duo? Vždyť populární mayovky formovaly generace diváků a v Česku se zařadily mezi skutečné kulturní ikony. Patříte mezi skalní fanoušky této filmové série? Otestujte své znalosti v našem kvízu.