Tatínek se rád koupe

Anna Balíčková, A2
18. 2. 2006 16:30
Recenze - V jednoduchosti filmového manifestu Dogma 95, s minimem scénických efektů a důrazem na autentičnost hereckých výkonů vytvořil režisér Martin Čičvák mrazivou československou inscenaci.
Kukura a Kodetová při zkoušce Rodinné slavnosti
Kukura a Kodetová při zkoušce Rodinné slavnosti | Foto: ČTK

Dánský film Rodinná slavnost - natočený v roce 1998 podle "severského manifestu čistoty"- později sám autor scénáře a režisér Tomas Vinterberg adaptoval do divadelní podoby. V inscenaci Martina Čičváka se na jevišti společně objevují slovenští i čeští herci; první premiéra se odehrála v Divadle Aréna v Bratislavě, druhá v Činoherním klubu.

Co jsme si, to jsme si

Zdánlivě jednoduchý příběh rodinné oslavy se rozvíjí pozvolna. Do rodinného sídla se po letech sjíždějí příbuzní, především dospělé děti, aby oslavili otcovy šedesátiny. Během několika úvodních scén vycházejí najevo problematické vztahy v rodině, dávno zapomenuté křivdy, přijíždí i odvržený syn a atmosféra se mění ve veselí v duchu "co jsme si, to jsme si, teď si nebudeme kazit hezkou chvíli".

Foto: Aktuálně.cz

V momentě nejslavnostnějším, úmyslně bez přípravy, přichází zásadní okamžik: najevo vyjdou otcovy dávné tragické činy. Na nečekané zjištění přítomná společnost reaguje dlouhým úporným tichem.

Otec zachová klid hodný archetypálního hrdiny a dokonce se mu podaří vše zvrátit v neprospěch zneužívaného syna. Ale ne nadlouho, druhý den přináší alespoň částečné zadostiučinění.

Čičvák si do hlavní role Helgeho vybral Juraje Kukuru. Herec a ředitel bratislavské Arény je v očích i srdcích mnoha divaček (i diváků) zapsán jako charismatický gentleman. Přestože v nedávno uvedené Albeeho hře Koza aneb Kdo je Sylvie ztvárňoval muže, který se zamiluje do kozy, Helge byl pravděpodobně Kukurův "první pedofil".

Otec je vážená autorita, okouzlující společník, který dovede pobavit. Takřka dojemně působí jeho úvodní scéna, ve které si coby stárnoucí seladon trénuje slavnostní projev.

Pomatený bavič

Chladný klid si dovede udržet i v situaci, kdy vyjdou najevo černé činy jeho minulosti. V momentě ohrožení vlastní pověsti neváhá ztrapnit svého syna, udělat z něj blázna a veřejného šaška, vyhrožuje mu psychiatrickou léčebnou.

Se stejnou lehkostí, s jakou Kukura na jevišti předvádí výstupy plné šarmu a sebevědomí, také dovede odevzdaně a zarmouceně v závěru odejít. Nakonec Helgemu skoro uvěříte, že své děti znásilňoval nerad.

Snímek z představení Rodinná slavnost
Snímek z představení Rodinná slavnost | Foto: Pavel Nesvatba

Protiváhou Helgeho klidu a egoismu je jeho neurotický syn Christian, který funguje jako spouštěč dramatického děje.

Jeho slavnostní projev o tom, jak se tatínek rád koupal se svými dětmi, je určen nejen přítomné společnosti, ale slouží mu i jako určitá psychoterapie. O to víc zaráží klid, s nímž pedofilní sklony svého otce popíše.

#reklama
 

Právě se děje

Další zprávy