Streetartový umělec Škapa vystavuje v Praze, nedávno vyzdobil halu u letiště

Michal škapa a jeho malba na skladové hale společnosti CTP.
Michal Škapa a jeho malba na skladové hale společnosti CTP.
Škapova malba na skladové hale společnosti CTP.
Škapova malba na skladové hale společnosti CTP.
Škapova malba na skladové hale společnosti CTP.
Foto: David Michálek
ČTK Kultura ČTK, Kultura
6. 8. 2020 13:25
Polis se jmenuje výstava jednoho z nejvýznamnějších představitelů české graffiti scény Michala Škapy, která tento čtvrtek začíná v pražské Galerii U Betlémské kaple. Tři desítky pláten zobrazují motivy zhuštěné městské architektury. Mezi ně Škapa zařadil také svůj největší obraz, vytvořený speciálně pro tuto příležitost. Přehlídka potrvá do 6. září.

Plátna zaměřená na městskou strukturu Michal Škapa tvořil dva roky technikou airbrushe. Odkazují k prolínavé vizuální estetice velkoměst. "Sumární pohled integrující sochařské monumenty do záběrů městské krajiny tentokrát více než kdy jindy zdůrazňuje ideologickou a systémovou složku současného života," tvrdí Andrej Boloňský z Galerie U Betlémské kaple.

Součástí výstavy je i největší obraz, který kdy galerie vystavovala a Škapa kdy vytvořil. Plátno o rozměrech 4,4 x 2,8 metru připravil tomuto prostoru na míru.

Škapa své velkoformátové obrazy v minulosti vystavoval ve veřejném prostoru, například na protihlukové stěně pražského Veleslavína či nedávno na skladové hale společnosti CTP, sousedící s hlavní přistávací dráhou Letiště Václava Havla.

Tam výtvarník letos v květnu na objednávku ilustrátorského studia Drawetc vytvořil jednu z největších venkovních maleb světa. Dílo zaujímající celkovou plochu 5250 m² vzniklo za pouhých 23 dní a nejlépe je vidět při odletu a přistání na letišti. Škapa při práci s několika pomocníky spotřeboval při malbě přibližně 4000 sprejů.

Michal Škapa, známý také pod pseudonymem Tron, vzešel ze silné streetartové generace takzvaných writerů poloviny 90. let minulého století. Svoji minulost spojenou s graffiti zužitkovává v osobitém uměleckém přístupu a stylu, který z urbanistického prostředí přenesl do galerijních prostorů.

První setkání s graffiti Škapa jako mnoho Pražanů zažil u zatáčky z Klárova nahoru na Letnou nebo na Těšnově. "Tam jsem byl schopný chodit několikrát týdně, vždy tam bylo něco nového. Dnes je město zahlcené vizuálním smogem, na začátku 90. let nebyl prostor přeplněný reklamami, vývěsními štíty a billboardy," popsal před pár lety Lidovým novinám výtvarník, který už se dnes venkovnímu graffiti nevěnuje. Stále ho prý ale sleduje.

Michal Škapa při zahájení výstavy svých děl v Galerii U Betlémské kaple.
Michal Škapa při zahájení výstavy svých děl v Galerii U Betlémské kaple. | Foto: ČTK

"Michal Škapa je výjimečný tím, že zůstává u toho, co zná, a že je autentický až dodnes," řekl o něm Radek Wohlmuth, který je také kurátorem současné výstavy v Galerii U Betlémské kaple.

Se Škapovou tvorbou je dále možné se setkat na přebalech knih, desek a časopisů jako Rooftop, Free Magazine či Upstream. Ve volné tvorbě se věnuje nástěnným malbám, akrylové rukopisné abstrakci, airbrushové figurativní kompozici nebo vytváří site-specific instalace.

Umělec patří do okruhu autorů pražské Trafo Gallery, zároveň je zakladatelem sítotiskové dílny Analog!BROS a spolupracovníkem labelu BiggBoss. Účastnil se několika zásadních oborových prezentací včetně rozsáhlé mezinárodní přehlídky graffiti a street artu Names z roku 2008. Před deseti lety reprezentoval Česko na výstavě Expo v Šanghaji.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Státní Lesy ČR jsou v pololetí kvůli kůrovci ve ztrátě 480 milionů Kč

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

"Zásadní vliv na hospodářské výsledky mají přetrvávající nízké ceny dříví a prodej dříví nižší kvality z kůrovcových těžeb. Současně se zvýšil objem nákladů na pěstební činnost," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová k důvodům pololetní ztráty. Kůrovcová kalamita způsobuje přetlak dřeva na trhu a pokles cen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy