Praha - Letošní laureátkou Státní ceny za literaturu se stala spisovatelka Daniela Hodrová. Odborná porota ocenila nejen její poslední román Vyvolávání, ale i dosavadní tvorbu. Státní cenu za překladatelské dílo získal odborník na tvorbu Williama Shakespeara Martin Hilský. Ceny zaštiťované ministerstvem kultury jsou spojeny s finanční odměnou 300 000 korun.
V Nostickém paláci zazněla i jména letošních laureátů Cen ministerstva kultury za přínos divadlu, hudbě, výtvarnému umění, architektuře a Cen ministerstva kultury za přínos kinematografii a audovizi. Všichni laureáti přebrali ocenění z rukou ministra kultury Jiřího Bessera ve čtvrtek večer v Národním divadle.
Cena za přínos divadlu letos náleží vůbec poprvé tanečníkovi. Choreograf Jiří Kylián titul získal za "dlouhodobé zásluhy v rozvoji tanečního umění v celosvětovém měřítku a za soustavnou podporu českému tanci". Hudební publicista a popularizátor jazzové hudby v Česku Lubomír Dorůžka pak získal ocenění za přínos české hudební scéně.
Kategorii výtvarného umění "obsadil" Leoš Válka, kterého porotci ocenili za vybudování Centra současného umění DOX v Holešovicích. Za celoživotní dílo byl oceněn architekt Miroslav Masák, kategorii kinematografie a audiovize vévodil Jan Němec a in memoriam hudební skladatel Zdeněk Liška.
"Ačkoliv jsem přesvědčen, že umění je nadpohlavní, je třeba zmínit, že je to teprve podruhé, co cenu získala žena. Hodrová nepatří k pisálkům, jež každý rok chrlí několik titulů. Dlouhé časové intervaly mezi jejími knihami svědčí o její estetické odpovědnosti," okomentoval rozhodnutí odborné poroty její místopředseda Vladimír Novotný.
Vítězka za sebou ve "spisovatelském klání" zanechala například Emila Hakla či Radku Denemarkovou. Hodrová (1946 ) je rovněž literární teoretička a v jejích románech se obě její profese prostupují a prorůstají.
Ve své nikterak lehké beletrii promýšlí možnosti a hranice románu; popisuje a zároveň zkoumá témata, jimž se věnuje jako vědkyně. K těm nejčastějším patří i zachycení literární postavy a zejména fenomén města, tedy konkrétně Prahy.
K jejím nejznámých knihám patří románová trilogie Trýznivé město (Kukly, Podobojí, Théta) či její nepřímé pokračování Město vidím... Pražské lokality spojují také čtyři variace ženského osudu v románu Perunův den.
Odborná porota Státní ceny za překladatelské dílo tento rok ocenila rozsáhlé dílo jednoho z předních překladatelů z angličtiny a znalce Shakespearovské doby Martina Hilského, který letos vydal kompletní překlad díla Williama Shakespeara. Hilský do češtiny přeložil autorovy komedie, tragédie i básnické sonety.
"Máte-li překládat 400 let staré hry, máte jen dvě možnosti. Buď budete text překládat věrně, doslova, nebo je přeložíte tak, aby se daly hrát na divadle. Hilskému se podařilo, že ony hry jsou neobyčejně působivé na divadle a zároveň věrné, co se týče podoby s originálem," uvedl předseda poroty Jiří Hanuš s tím, že v Česku není většího odborníka na alžbětinskou dobu a dílo jejího nejslavnějšího autora.
Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo navazují na tradici stejnojmenného ocenění z doby první republiky, založeného v roce 1920 a přerušeného rokem 1948. Ocenění ministerstvo kultury každoročně uděluje od roku 1995, za což se zasloužil Pavel Tigrid. Ocenění za divadlo, hudbu a výtvarné umění přibyla před sedmi lety.
Čtěte také:
Hilský dokončil svůj úkol. Vyšel kompletní Shakeaspeare
