Státní ceny letos dostali Bajaja, Král a Skála

Kultura ČTK Kultura, ČTK
25. 10. 2010 20:00
Ocenění předal ministr kultury ve Veletržním paláci
Foto: Galerie Navrátil

Praha - Letošním laureátem letošní Státní ceny za literaturu se stal spisovatel Antonín Bajaja. Ocenění si vysloužil za román Na krásné modré Dřevnici. Za celoživotní dílo obdržel v pondělí večer Státní cenu za překladatelské dílo sinolog Oldřich Král.

Ministerstvo kultury udělilo rovněž ceny za divadlo Karlu Krausovi, za hudbu Ilju Hurníkovi, za výtvarné umění Františku Skálovi a za architekturu Aleně Šrámkové.

Státní ceny se udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Slavnostní večer se uskutečnil v pražském Veletržním paláci. Ceny laureátům předal ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09).

Foto: Aktuálně.cz

Antonín Bajaja se narodil v roce 1942 ve Zlíně. Od 90. let působil jako novinář, vedl semináře tvůrčího psaní na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Za romaneto Zvlčení, které je paralelním příběhem lidí a vlčí smečky a odehrává se v horách na Valašsku, byl v roce 2004 oceněn Magnesií Literou.

Na stejné ocenění byl nominován i za knihu, která mu přinesla státní cenu. Román Na krásné modré Dřevnici popisuje rodný Zlín od okamžiků osvobození od nacistické okupace a dobu následující, kdy se poválečné vzepětí hroutí pod nástupem komunistické diktatury a naděje na obrat k lepšímu během let vyhasínají.

"Kniha je výsostným svědectvím o druhé polovině minulého století v Československu, je kaleidoskopem s barevnými sklíčky v neustálém pohybu před přimhouřeným okem vypravěče, dospělého dítěte," charakterizoval vítězné Bajajovo dílo člen poroty, básník Zeno Kaprál. Román je podle něj literární událostí výrazně přesahující současnou produkci.

Oldřich Král je asi nejvýznamnější současný český sinolog. Překládá čínskou prózu i poezii, zabývá se i východní filozofií a uměním. Přeložil i stěžejní staročínský román Sen v červeném domě, na díle o patnáctistech stranách pracoval 15 let. Po roce 1989 vedl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ústav Dálného východu.

"Porota byla naprosto jednomyslná, Král je nejvýraznější osobností současné české sinologie, za ta léta přeložil vynikajícím způsobem obrovské množství věcí," řekl za překladatelskou jury Jiří Hanuš.

Foto: Aktuálně.cz

Dramaturg, esejista a překladatel Karel Kraus po válce působil krátce jako dramaturg Divadla na Vinohradech, v letech 1956-1961, kdy činohru vedl Otomar Krejča, pak zastával stejnou pozici i Národním divadle. S Krejčou poté zakládali slavné Divadlo za branou, kam se vrátil na pět let po jeho obnovení po roce 1989. Podepsal Chartu 77, od roku 1986 redigoval samizdatovou revui O divadle.

Podle poroty, v níž zasedla mimo jiné teatroložka Eva Stehlíková nebo předseda Asociace profesionálních divadel Jan Burian, u Krause ocenili jeho dramaturgické a teoretické dílo. Na divadelní scénu přivedl nové autory, kteří do té doby dramata nepsali, jako Františka Hrubína, Milana Kunderu nebo Josefa Topola.

Skladatelské dílo Ilji Hurníka čítá opery, balety či symfonické skladby. Jako výborný klavírista zkomponoval i řadu skladeb pro tento nástroj. Vyzdvihována je také jeho pedagogická činnost.

Alena Šrámková patří k výrazným osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu počinů, které charakterizuje hlavně střídmost, až minimalismus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala Hlavního nádraží.

Členka poroty Irena Fialová si posteskla, že architektonická obec zatím málo ví o tom, že se již udílí samostatná cena pro architekty. Nominací bylo proto mnohem méně než u jiných kategorií. Letos byly čtyři, zatímco u literárních cen jich bylo asi třicet.

Kreativita Jiřího Skály jde napříč malířstvím, sochařstvím, fotografií i hudební produkcí. Jeden ze zakladatelů skupiny Tvrdohlaví často tvoří z nalezeného, z jeho objektů je pak cítit tajemství i zvláštní kouzlo.

Foto: Aktuálně.cz, zastarouprahu.cz

Loni získal Státní cenu za literaturu spisovatel Zdeněk Rotrekl a za překlad Miroslav Jindra. Cenu za přínos v oblasti divadla dostal loni Ivan Vyskočil, Milan Slavický za hudební tvorbu a Vladimír Kopecký za výtvarné umění. Loni poprvé se udělovala také cena pro architekta. Její první držitelkou se stala Eva Jiřičná.

Předloni porota navrhla ocenit za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury Jana Kaplického. Ten však cenu nepřijal a za důvod označil, že ministerstvo patří k těm, kdo brzdí jeho projekt nové budovy Národní knihovny.

Ceny jsou spojeny s finanční odměnou 300 000 korun. Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo navazují na tradici stejnojmenného ocenění z doby první republiky, založeného v roce 1920 a přerušeného rokem 1948. Ocenění ministerstvo kultury každoročně uděluje od roku 1995, za což se zasloužil Pavel Tigrid. Ocenění za divadlo, hudbu a výtvarné umění přibyla před šesti lety.

 

Právě se děje

Další zprávy