Desetimetrová plastická kresba na stěně. Česko na Benátském bienále zastoupí Kolíbal

Stanislav Kolíbal se narodil roku 1925, kdy vznikl také československý pavilon v Benátkách.
Stanislav Kolíbal: Labil, 1964
Stanislav Kolíbal: Mizející tvar, 1967
Stanislav Kolíbal: Pá, 1967
Stanislav Kolíbal: Trojcestí, 1968
Foto: Libor Fojtík
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
30. 1. 2019 13:30
Umělec Stanislav Kolíbal se vyjadřuje přesně a nerad zveličuje. Svou letošní výstavu na prestižním Benátském bienále, pro kterou jej vybrala komise Národní galerie v Praze, označuje za "náznak malé retrospektivy".

Přitom celých 200 metrů čtverečních českého a slovenského pavilonu, který je situován na dobrém místě v benátských zahradách, bude od května do listopadu patřit jenom jemu. Národní galerie včera představila zamýšlenou podobu Kolíbalovy výstavy - českého příspěvku na světové přehlídce.

Foto: Libor Fojtík

Stanislav Kolíbal v Itálii vystaví práce ze 60. a 70. let minulého století a také několik děl ze současnosti.

Před vstupem do pavilonu ještě chystá pětimetrovou instalaci reagující na architekturu stavby. Tu mimochodem navrhl Otakar Novotný právě v roce 1925, kdy se Stanislav Kolíbal narodil.

"Není lehké se připomínat díly, která jsou tak starého data," říká třiadevadesátiletý Kolíbal, který do Benátek pošle práce až z roku 1963. "Když byla v roce 2014 v New Yorku velká výstava o šedesátých letech, vybrali čtyři moje díla. To mě povzbudilo a já je vystavím také v Benátkách."

Jde o geometrické umění. "Geometrie se do mého díla dostala díky spolupráci na architektonických pracích. Nechápu ji jenom jako krásný objekt, tvar, který sám o sobě může vyvolávat emoce, ale prostřednictvím tvarů mluvím o jiných věcech, jako je čas, nejistota, labilita," popisuje umělec, který svou výstavu nazval Bývalé nejisté tušené.

Provázkové instalace

Z roku 1963 pochází nástěnný motiv, který Kolíbal navrhoval pro československé vyslanectví v Brazílii a k jehož realizaci nedošlo. Výstavu doplní ještě Kolíbalovy provázkové instalace ze sedmdesátých let.

"Tehdy jsem mohl vystavovat jen s velikými obtížemi. Provázkové instalace jsem dělal v ateliéru, pak jsem je vyfotografoval a odložil do kouta. Když jsem pak jako turista měl jet do ciziny a naskytla se příležitost vystavovat, znovu jsem je tam postavil," vzpomíná umělec.

"Klatbu" na něj komunistické úřady vyhlásily v roce 1973 po sérii výstav v prestižních zahraničních galeriích, završených velkým úspěchem v italském Miláně. Kolíbalovo mezinárodní renomé to ale nezadusilo.

Autor vystavoval v Miláně opět roku 1983, od roku 1989 se jeho minimalistické práce připomínající architekturu objevují na výstavách v Evropě i za oceánem.

Druhou část přehlídky chystané pro Benátky otevřou kresby, které Kolíbal vytvořil během stipendia v Západním Berlíně roku 1988. "Z nich vzešla celá moje pozdější tvorba, promítla se do akvarelů i do bílých a černých reliéfů," říká umělec a dodává, že jeho současné práce na Benátském bienále představí deset metrů veliká plastická kresba na stěně.

Foto: Libor Fojtík

Matematik mezi kurátory

Česká účast na mezinárodní přehlídce bude mít širší horizont, na výstavě s Kolíbalem spolupracuje renomovaný rakouský historik umění, sběratel a kurátor Dieter Bogner. S českým autorem se seznámil na počátku devadesátých let, když u něj objednal rozměrnou instalaci pro zámek Buchberg am Kamp v Rakousku.

Bogner, jehož rodiče se narodili v Praze, poté začal sbírat Kolíbalova díla. Cyklus jeho prací věnoval Muzeu moderního umění ve Vídni.

Kurátor Adam Budak, umělec Stanislav Kolíbal a kunsthistorik Dieter Bogner.
Kurátor Adam Budak, umělec Stanislav Kolíbal a kunsthistorik Dieter Bogner. | Foto: Libor Fojtík

Dieter Bogner je také hlavním autorem chystaného katalogu, do kterého připravuje rozsáhlou Kolíbalovu biografii a rozhovor s umělcem. V katalogu budou texty dalších sedmi odborníků, vedle kunsthistoriků a kurátorů z newyorského Muzea moderního umění, londýnského Tate Modern nebo pařížského Centre Pompidou také od pražského matematika či vídeňského lingvisty.

Mezinárodní bienále výtvarného umění v Benátkách naposledy předloni přilákalo více než 650 tisíc návštěvníků. Tradice světové přehlídky sahá do roku 1895, Československo se jí účastní od roku 1920. Nejprve se tak dělo v rámci italského pavilonu, od roku 1925 ve vlastní výstavní síni.

Před Stanislavem Kolíbalem v Benátkách před čtyřmi lety vystavoval Jiří David, před ním Zbyněk Baladrán. Výtvarnici Kateřině Šedé benátský pavilon náležel vloni, kdy se tam představila v rámci bienále architektury. To se s uměleckým bienále střídá ob rok.

Letošní ročník přehlídky se v benátském Giardini di Castello uskuteční od 11. května do 24. listopadu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy