Londýn - Prestižní Cenu prince asturského za literaturu, někdy označovanou za španělskou obdobu Nobelovy ceny, letos získá světově uznávaný izraelský prozaik Amos Oz. Zařadí se tak po bok dalších nositelů ocenění, jako jsou Günter Grass, Arthur Miller či Mario Vargas Llosa.
Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.
Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."
Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.
Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.
Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.
Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).
Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny na historickém pozadí židovského státu, poznamenaného traumaty z minulosti a zmítaného vnitřními rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistka Hana Ulmanová.
Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil roku 1939 v Jeruzalémě jako Amos Klausner v rodině východoevropských Židů. Když mu bylo dvanáct, jeho matka spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatovala z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.
Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Chulda, kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.
