Snoopy dává v ponurém světě aspoň minimální naději

Jarmila Křenková
30. 4. 2010 16:00
Vychází knižní výběr z evangelia podle bígla

Toto je moje recenze… Tady je. Následuje moje recenze… Ano, toto je moje recenze.

… Zatím není nic moc, že ne?

Recenze - Pes je nejcitlivější z celého tvorstva. Bígl je nejcitlivější ze všech psů a Snoopy je nejcitlivější ze všech bíglů: Pan Citlivý. Pan Dokonalý. Maltézký bígl. Jeho příběhy jsou konečně k mání i v češtině. Svatá trojice Garfield, Calvin a Hobbes a Snoopy - stripová obdoba superhrdinské sestavy Superman, Spiderman, Batman - je tak kompletní.

Foto: Cooboo

Charles M. Schulz (1922-2000) stvořil Snoopyho a jeho partu později známou pod pojmem Peanuts v padesátých letech; do autorovy smrti, kdy komiks přestal vycházet, vzniklo neuvěřitelných osmnáct tisíc stripů. Ve výběru Petra Onufera jsou obsaženy práce z let 1970 až 1990, tedy z období, v němž se bíglí estetika již plně ustanovila.

Těžko říct, kdo si v průběhu času vybojoval v rámci komiksového haiku výsostnější postavení. Snoopy, Garfield i Calvin a Hobbes se stali ikonami žánru striktně vymezeného svou formou - jeho motivy, postavy a prostředí ovšem mohou přesáhnout jasně ustálený počet okének a vystřelit důmyslně vypointovaný minipříběh i za hranice vzdálených galaxií.

Zastřešujícími pojmy Garfieldova universa jsou živelnost a hédonismus, které provázejí veškeré (ne)konání tohoto systematika zahálky a krále sebestřednosti. Pro Calvina a Hobbse je zase typické permanentní napětí mezi světem dospělých a dětí, jež je zdrojem výrazných point a drsného humoru.

Foto: Cooboo

U Snoopyho se jedná především o komentář světa jako takového. Jde o traktát existenciální a melancholický, v každém stripu se odráží nekonečné spektrum otázek, na které v běžném pachtění sotva nalézáme uspokojivé odpovědi. A onu existenciální úzkost, jíž dennodenně podléháme, dokáže filozofie Peanuts při správném uchopení když ne potlačit, tak aspoň účinně zmírnit.

Foto: Cooboo

Čtení Snoopyho ovšem volá po specifických podmínkách, předpokladá systematičtější přístup k textu a určité „zenové vyladění". Útěcha, kterou poskytuje, není okamžitá ani instantní. Neslouží jako kniha elementárního přežití, nepředstavuje kapesní I-ťing, kterým se pro mnohé stal například Red Meat.

Adeptovi učení empatického bígla se ničeho nedostává snadno a lacino, v mnoha variacích a rozličných podobách se před ním rozehrává spektákl nekontrolovatelné ironie a poťouchlého humoru. Banality a klišé, z nichž sestává pěna  dní, jsou tu trefně zesměšňovány, exaktní odpovědi na palčivé otázky ho ovšem nekompromisně míjejí.

Stejně jako Charlieho Browna, jenž je pro Snoopyho „kluk s kulatou hlavou, co mě krmí", ale v jiných očích figura veskrze tragická, neboť si zoufale neví rady s okolním světem. Nemohoucnost oslovit malou zrzečku, do níž je beznadějně zamilován (a kterou symbolicky v žádném stripu nespatříme), je mementem, že kus Charlieho Browna přebývá v každém z nás.

Foto: Cooboo

Možnosti ztotožnění s kýmkoli z party kamarádů a sourozenců, kteří se milují, nenávidí, mluví spolu nebo se vzájemně ignorují, jsou prakticky nekonečné - a Snoopy je element, který vše spojuje. Neúnavný glosátor dění, filozof, jenž hovoří s mraky, pan Metafora i lovec. Pes mnoha tváří.

Tázání po smyslu, hledání bezpečí a významu přátelství, překonávání překážek bez ohledu na opakující se prohry, nenaplněná láska, miska žrádla (každý nechť si dosadí libovolný pojem) jako kategorický imperativ pragmatismu.

To jsou motivy určující atmosféru většiny stripů. Pobaví a zároveň se nejrůznějším odkazováním obrací i k zasvěceným; minimem slov tak lze postihnout esenci žánru („Praštil ho znovu!") i stav nakladatelského průmyslu („Prozatím mi pošlete nějaké peníze, ať to můžu pořádně roztočit!"). 

Foto: Cooboo

Snoopyho svět zůstává prost dospělých jedinců - po rodičích či učitelích zde není na první pohled ani památky, jejich existenci pouze tušíme kdesi mimo rámeček. Vesmír je to ale komplexní a zabydlený, vztahy mezi postavami patřičně zašmodrchané a dílčí příběhy se vždy vztahují k celému mikrokosmu, jenž v mnoha ohledech funguje jako model našeho důvěrně známého světa.

Na dospělé bígl nostalgicky pomrkává permanentním zvýznamňováním problematiky dětství a jeho přežití, což se paradoxně nevylučuje s tím, že jde zároveň o komiks, který s oblibou čtou děti.

Trefně reviduje tíhu a zvrácenost rané fáze lidského života, nezdráhá se škodolibě připomenout, že žádný status quo netrvá věčně - najednou jste prostě dospělí a vzadu v autě už NIKDY (ano, Snoopy se velkých slov nebojí) neusnete.

Foto: Aktuálně.cz

Čtěte také:
Red Meat vás brutálně zbaví panických představ o humoru

Stále se tu zdůrazňuje, že svět je ze své podstaty velmi ponuré místo plné tíživých skutečností, věčného tápání a fatálního nepochopení. A pojmy, které nás nejvíc zaměstnávají, jsou většinou nejenže nevysvětlitelné, ale vlastně se o nich nedá ani hovořit.

Přesto poselství Snoopyho spočívá v přiznání jakési minimální naděje, že až zase jednou budete v noci vzhůru s otázkou „Proč není svět dokonalý?", ozve se klidný hlas, který vám sdělí: „Uznáváme… pořád to ještě má pár much, které je třeba vychytat." A stejně jako Charlie Brown možná pochopíte, že kosmos je v daleko lepším stavu, než jste si mysleli.

Verdikt: Snoopy je artefakt, který přečká atomovou válku, a evangelium podle bígla se kdesi ve vzdálené budoucnosti a dalekém vesmíru stane zdrojem světla, inspirace a neutuchajícího optimismu příštích generací - bez ohledu na počet chapadel, očí a druh tekutiny přítomné v oběhovém systému lidské rasy.

Toto byla moje recenze… Dělala jsem na ní celou noc. No, vlastně jsem na ní celou noc nedělala… Ale celou noc jsem se nad ní nervovala. To je dost rozdíl!

Poznámka: Za pomoc s recenzí autorka děkuje Sally Brownové.

Charles M. Schulz: Svět podle Snoopyho. Přeložil Petr Onufer. 200 stran. Vydalo nakladatelství Cooboo, Praha 2010. Doporučená cena 249 Kč.

Foto: Cooboo

 

Právě se děje

Další zprávy