Mohér a plátno na sýr. O návrháři Ascherovi vyprávěla nejprve výstava, teď film

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
12. 2. 2020 18:02
Osud proslulého módního návrháře českého původu přibližuje životopisný film Šílený hedvábník, který ve středu večer uvedla Česká televize. Celovečerní debut dokumentaristky Hedviky Hlaváčkové líčí, jak se Zika Ascher se svou ženou Lídou ukrýval ve válečném Londýně pod dubovým stolem nebo jak utekl od Pabla Picassa.
Zika Ascher na fotografii Johna Gaye z února 1949.
Zika Ascher na fotografii Johna Gaye z února 1949. | Foto: National Portrait Gallery, London

O kariéře Ziky Aschera bylo rozhodnuto dřív, než se naučil chodit. Jeho děda Zikmund v Praze vlastnil vyhlášený obchod s hedvábným zbožím. Měl tak dlouhé průčelí s výklady, že se na ně logo podniku i jméno majitele pohodlně vešlo dvakrát, napsané velkými písmeny. Jednou v české variantě a podruhé německy - jako Sigmund Ascher.

Na rozdíl od děda se Zika, jak jej všichni oslovovali, stal nejen obchodníkem s textilem, ale také jeho vyhlášeným výrobcem, návrhářem a vynálezcem. Z jeho látek šil například Dior a šaty z textilu od Aschera nosila i britská královna matka či princezna Diana.

Vzala s sebou kameru

Film o životě muže, jenž se dotkl vrcholu světové módy, má stejný název jako loňská úspěšná výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, kterou vidělo přes 37 tisíc lidí. Projekty vznikaly souběžně. Režisérka Hedvika Hlaváčková je dcerou kunsthistoričky Konstantiny Hlaváčkové, která byla hlavní kurátorkou přehlídky.

"Během příprav výstavy mě máma požádala, abych s ní jako její asistentka a překladatelka odjela do USA za dědici Ziky Aschera. Tak jsem s sebou vzala i kameru," říká absolventka dokumentární tvorby na pražské FAMU. Byla prý překvapena, jak bohatý a "filmový" příběh se jí u Ascherových začal otevírat.

Zika Ascher byl také sjezdový lyžař. Reprezentoval republiku na mnoha závodech, v roce 1938 vyhrál Velkou cenu Československa.
Zika Ascher byl také sjezdový lyžař. Reprezentoval republiku na mnoha závodech, v roce 1938 vyhrál Velkou cenu Československa. | Foto: Karel Hájek, Ascher Family Archive

Hlaváčková například zjistila, že textilník byl v mládí závodní lyžař a zastupoval Československo na olympiádě v roce 1936. O svých sportovních úspěších ale po odchodu ze země nikdy nemluvil.

"Medaile měl uložené ve sklepě v krabicích od bot," říká jeho syn Peter Ascher, který je spolu s manželkou Robin a kunsthistoričkou Konstantinou Hlaváčkovou hlavním průvodcem filmového portrétu Ziky Aschera.

Jejich vzpomínky a komentáře dynamicky propojují rodinné fotografie, archivní záběry, prostřihy z pražské výstavy a kreslené animace. Ty vytvořila animátorka Michaela Hoffová. "Líbí se mi její styl, kvůli tomu jsem ji oslovila. Je to poctivá animátorská tvorba," říká režisérka o papírkové animaci, jíž Hoffová využívá. "Je to ascherovsky materiální," dodává Hlaváčková.

Film Šílený hedvábník doprovází animace Michaely Hoffové.
Film Šílený hedvábník doprovází animace Michaely Hoffové. | Foto: Česká televize

Coco Chanel v pohyblivé výloze

Svůj první obchod si Zika Ascher otevřel s bratrem Josefem v Praze roku 1933. Pro kolemjdoucí se stal atrakcí. Pestré zboží se ve výlohách automaticky vyměňovalo na principu otáčivého systému páternoster.

Ascher od počátku přivážel do československé metropole špičkové zboží například od pařížské návrhářky Coco Chanel. Kariéra v Praze ale dlouho nepokračovala. Zika, jenž měl židovské kořeny, se vystěhoval ještě před vyhlášením platnosti norimberských zákonů v nacisty okupovaném Československu.

Šaty od Aschera na pražské výstavě.
Šaty od Aschera na pražské výstavě. | Foto: ČTK

Se svou novomanželkou Lídou utíkal nejprve do Norska, odtud do Londýna. Lída nebyla Židovka a její matka se jí ve svatební den pokusila ve sňatku zabránit - dceru raději shodila se schodů. Potlučená nevěsta s naraženou rukou ale k obřadu přece přišla.

Houževnatost a odolnost se Lídě v životě mockrát hodily. Když v roce 1940 začala bitva o Británii, bydleli se Zikou v podkroví. Bylo to nejlevnější, avšak v době častých náletů také nebezpečné. "Ze skromných úspor si koupili masivní dubový stůl a spali pod ním," říká ve filmu syn Peter Ascher.

Když bylo nutné zůstat při náletech v krytu, Lída z dlouhého pobytu v podzemním metru dostala tuberkulózu a musela podstoupit operaci. "Po zbytek života kouřila sto cigaret denně s jednou plící," vzpomíná syn.

Barvy na velikonoční vajíčka

V Londýně se Ascherovi snažili prodávat látky, ale nešlo to. Zika pochopil, že z obchodníka se bude muset změnit na výrobce a návrháře. S prvními návrhy vznikající značky Ascher se zato prosadila Lída.

Zika se přihlásil do exilové československé armády v Anglii a manželka se zatím snažila prosadit jejich značku ve světě módy. Zašla i za proslulým britským návrhářem Edwardem Molyneuxem, kterému ukázala Zikovy návrhy dekorů látek. "To je vše, co máte?" reagoval návrhář. Lída tedy běžela domů a s pomocí barev na velikonoční vajíčka vytvořila další návrhy. Molyneuxovi se líbily, tak je koupil. "Zní to úplně neuvěřitelně, Lída neuměla malovat, měla vystudovanou obchodní školu," poznamenává kunsthistorička Hlaváčková.

Ukázky látek od Aschera z pražské výstavy.
Ukázky látek od Aschera z pražské výstavy. | Foto: ČTK

Hned po válce v roce 1945 si Zika s manželkou otevřeli obchod v centru Londýna na Wigmore Street. Měli úspěch. Zika vymyslel, že bude spolupracovat s výtvarníky. Jejich návrhy začal tisknout na hedvábné šátky čtvercového formátu.

Byla to nejspíš hlavně Lída, která neúnavným telefonováním, psaním dopisů a neustálým přesvědčováním dokázala přemluvit desítky slavných malířů. Snažil se však i Zika. Jeden z pamětníků ve filmu vzpomíná, jak odjel do Paříže a z budky na Montparnassu zavolal Henrimu Matissovi. Byl přesvědčivý a starý malíř jej hned pozval k sobě.

Obraz na hedvábném šátku

S Ascherem nakonec spolupracovalo 51 umělců, často zvučných jmen. Vedle motivů od Matisse byly u Ascherů vytištěny látky s kresbou od Jeana Cocteaua, Alexandera Caldera, Antoniho Clavého či Andrého Deraina. Mohl mezi nimi být i Pablo Picasso, za kterým se Ascherovi vydali na jih Francie. Slavný umělec ale začal flirtovat s Lídou a Zika se rozhodl raději sbalit kufry. Oba odjeli.

Šátky s motivy od malířů vystavila v roce 1947 londýnská The Lefevre Gallery, dobrý ohlas u kritiků ale neznamenal valný obchodní úspěch. Ten přišel až s Diorem, který jako jediný z tuctu návrhářů, jimž Ascherovi nabídli své látky, ocenil potisk s výraznými květinami a ptáky. V padesátých letech se tak značka Ascher zásluhou Diora stala pojmem.

Režisérka filmu Hlaváčková si dává záležet na detailech. Například když Peter Ascher líčí zástupy komisních dam, jež obklopovaly každého slavného návrháře včetně Diora a měly roli podobnou vyhazovačům na diskotékách. Režisérka vtipně využívá nejen animací, ale také dobře vybraných archivních záběrů.

Za ilustraci poslouží i obrazové záběry klasika českého dokumentu Jana Špáty z jeho snímku Irsko, natočeného roku 1969. Venkovské obrázky ilustrují vzpomínky Petera Aschera, který se narodil do "workoholické domácnosti". Rodiče jej posílali i na několik měsíců s chůvou na irský venkov.

Pohled do loňské výstavy Šílený hedvábník v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. | Video: Uměleckoprůmyslové museum

Česká krupicová kaše

Podle vyprávění Petera Aschera rodina často žila ve finanční nejistotě. "Zika neměl žádné úspory, žádná bankovní konta. Sice perfektně rozuměl účetnictví, ale vůbec mu nevěnoval pozornost. Lída měla velmi malý plat. Řekl bych, že jí sotva vystačil na cigarety. Šetřila každý halíř," dodává Peter Ascher a vzpomíná na jedno velmi úsporné české jídlo: každou neděli měli k večeři krupicovou kaši posypanou čokoládou.

Stálé finanční zajištění Ascherům nepřinesl ani vynález mohéru v roce 1957, který Zika vymyslel, když zkombinoval skotský tvíd s nylonem. Nadýchaný, teplý a zároveň neuvěřitelně lehký materiál se stal velmi oblíbeným. Po dvou letech jej okopírovali Američané. Vynálezce si nedělal hlavu s patentováním, zcizení nápadu ho nezajímalo. Raději vymýšlel něco dalšího.

Rodina zbohatla teprve s dalším vynálezem, který se dobře prodával především v Německu. Zika začal pracovat se sýrařským plátnem. Ukázalo se, že je praktické a dobře se na něj tisknou vzory.

S exportem sýrařského plátna již Zikovi pomáhal jeho syn, spolupráci s dominantním otcem ale vydržel jen tři roky. V sedmadvaceti letech se oženil a odstěhoval s manželkou do USA. Tam vedl obchod Ascher Studio New York.

Lída Ascherová, Henry Moore, Zika Ascher a tiskař prohlížejí panel Ležící postava, 1948.
Lída Ascherová, Henry Moore, Zika Ascher a tiskař prohlížejí panel Ležící postava, 1948. | Foto: Ascher Family Archive

Trička a účes na pudla

I když značka Ascher dobře prosperovala až do konce života Ziky Aschera, poslední desetiletí nebyla pro návrháře příznivá. Od 70. let minulého století se textilní továrny začaly přesouvat do Asie a také móda se rozvolnila. Zájem o kvalitní promyšlené modely zeslábl.

Ascherův syn Peter s ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea Helenou Königsmarkovou.
Ascherův syn Peter s ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea Helenou Königsmarkovou. | Foto: ČTK

Zika se cítil ztracen. "Mám dojem, že vytvářet krásu a design je stále náročnější. Dokonce že se nám krása vytrácí z běžného života. Bylo mi řečeno, že ruční výroba se nevyplatí, hedvábí je nepraktické, že květinové vzory jsou staromódní. Nechápu, jak něco krásného a kvalitního může být staromódní," píše Zika v dopise a na pozadí běží záběry, jak mladí lidé s pudlími účesy předvádějí plandavá trika a mikiny s nápisy.

Zika Ascher se ale nevzdával, pracoval i jako osmdesátník, kdy už měl slabý zrak. Zemřel roku 1992, ve věku 82 let. Manželku přežil o devět roků. "Zemřel v sobotu dopoledne. Předtím se oholil, došel si pro noviny, snědl snídani a šel se natáhnout. Podařilo se mu zemřít ve své posteli v sobotu ráno, takže to nezasáhlo do pracovního týdne. Byl to dobře prožitý život," uzavírá Peter Ascher.

Ten otcovu závislost na práci nezdědil. "Newyorský obchod před pár lety zavřel a užívá si s manželkou důchodu," doplňuje režisérka filmu, který je nyní k vidění na stránkách České televize.

Šílený hedvábník

Režie: Hedvika Hlaváčková
ČT art, premiéra 12. února ve 20.20 hodin.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy