Moskva - Rusko se naposledy loučí s Alexandrem Solženicynem, který zemřel v neděli ve věku 89. let. Rakev s tělem spisovatele, který světu odhalil nelidskou podstatu stalinského režimu, je vystavena v budově Ruské akademie věd v Moskvě. Ceremoniál potrvá celý den.
Stovky smuteční hostů od rána přinášejí květiny, pokládají je k rakvi a křižují se. Rozloučení bylo vystrojeno v duchu pravoslavné církve, ale mělo i znaky státního pohřbu.
Kolem otevřené rakve, která byla na katafalku pod velkou černobílou fotografií Solženicyna, stála vojenská čestná stráž. Poblíž ní stála manželka Natalia se syny Stěpanem a Jermolajem a přijímali kondolence.
Zatímco svět si ho připomíná hlavně jako jednoho z největších spisovatelů 20. století, který změnil běh dějin, jak řekl vysoký představitel Evropské unie Javier Solana, ruské ohlasy na jeho úmrtí odkrývají i rozpolcenost postkomunistické země, která se chce vrátit do pozice světového hráče.
| Čtěte také: Solženicyn zemřel. Autorovi Souostroví Gulag bylo 89 |
Vládnoucí domácí politici tak připomínají spíš apel na duchovní obrodu Ruska. Ruský prezident Dmitrij Medveděv ocenil, že Solženicyn se neúnavně staral o formování morálních hodnot.
"Alexandr Isajevič celý svůj život věnoval vlasti. Byl to skutečný občan a vlastenec, jehož jméno je navždy spjato s osudem Ruska," uvádí se v komuniké prezidentského úřadu.
Premiér Vladimir Putin, který k rakvi přinesl rudé růže, řekl, že autorova smrt je ztrátou pro celé Rusko. Jehom příchod do smuteční síně vysílala ruská televize v přímém přenosu.
"Jsme hrdí na to, že Alexander Solženicyn byl naším současníkem a spoluobčanem. Jeho spisovatelská i společenská činnost, celá jeho dlouhá a trnitá životní pouť zůstanou pro nás příkladem skutečného sebeobětování, nezištné služby lidem, vlasti, ideálům svobody, spravedlnosti a humanismu," píše se v premiérově prohlášení.
Konzervativec Solženicyn nevěřil v možnost západního pluralitního liberálního systému pro Rusko. Po návratu do vlasti kritizoval morální úpadek země a s Putinem v lecčem našel i společnou řeč.
"Největší úspěch představuje to, že Rusko obnovilo svůj vliv ve světě," prohlásil loni ve svém posledním televizním interview.
K nezpochybnitelné zásluze spisovatele, který byl přesvědčen o síle slova, se vrátil první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, jenž Solženicynovi svého času vrátil občanství. Označil ho za muže s jedinečným osudem, který byl jedním z prvních, kdo nahlas odsoudili stalinský režim.
Solženicynova smrt zasáhla hlavně starší Rusy, kteří pocítili hrůzy komunismu. Ti mladší jsou k jeho smrti spíše neteční a mnozí ani neznali jeho jméno, píší agentury.
Solženicynovi vzdala hold řada osobností ruského politického a kulturního života, obránci lidských práv i bývalí disidenti. Šéf ruského hnutí Za lidská práva Lev Ponomarjov uvedl, že Solženicyn ukázal, že "se lze postavit režimu a přežít".
Naopak šéf komunistické strany Gennadij Zjuganov promluvil za tu část Rusů, kteří v televizní anketě zvolili největší postavou dějin Stalina. Řekl, že Solženicyn byl příliš tendenční a stranický v hodnocení sovětské epochy.
Spisovatel bude pohřben ve středu na hřbitově v Donském klášteře v Moskvě. Sám si klášter vybral jako místo posledního odpočinku a ruský patriarcha Alexij II. mu místo "rezervoval".
"Chtěl zemřít v létě a zemřel v létě. Chtěl zemřít doma a zemřel doma. Řekla bych, že Alexandr měl těžký, ale šťastný život. Byli jsme šťastní," řekla Solženicynova manželka.
