Romány jsou jako hudba, míní spisovatel Orhan Pamuk

Klára Fleyberková
21. 4. 2013 17:40
Nobelista Orhan Pamuk diskutoval v Praze o své tvorbě
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Festival spisovatelů Praha každoročně přiváží do Čech umělce světového významu. Ani letos se pořadatelé nedrželi při zdi a jako hlavní hvězdu pozvali tureckého spisovatele Orhana Pamuka, který je obletovaným autorem zdaleka nejen u nás - v roce 2006 byl za svou tvorbu vyznamenán Nobelovou cenou.

Na festivalu Pamuk poprvé vystoupil hned při zahajovacím gala večeru Zrození národů, což byl podtitul letošního ročníku, posléze absolvoval autogramiádu v Paláci Neoluxor a jako správná hvězda také celý program zakončil.

Foto: Ludvík Hradilek

Závěrečný večer se nesl ve vskutku elegantním duchu, konal se totiž v art deco interiéru rezidence primátora hlavního města. Orhan Pamuk, věrný pravidlům vystoupení zahraniční celebrity, se naučil jednu větu v češtině - se skromným úsměvem pravil: „Děkuji, je krásné být v Praze."

Ostatně celou svou úvodní řeč držel v poněkud obligátní rovině, když neopomněl zmínit několik českých literátů, kteří mu utkvěli; jak se dalo očekávat, zazněla jména jako Milan Kundera, Bohumil Hrabal či Jaroslav Hašek.

Stěžejní část večera přišla ale až s překladatelem Petrem Kučerou, který podle svých slov strávil za posledních pět let s Pamukovými knihami více času než se svou vlastní ženou. Právě on totiž díky své zevrubné znalosti jeho textů, dokázal spisovatele nasměrovat k zajímavým tématům týkajícím se nejen jeho tvorby.

Plánování a transcendence

Za rok 2011 vzniklo v Turecku osmnáct set románů. Pamuk tvrdí, že fakt, že romány teď píše kdekdo, s sebou nepřináší jen pustou komercionalizaci žánru, nýbrž spíš dokazuje, že lidé touží jeho prostřednictvím komunikovat. Turecký literární trh zaznamenal za posledních deset let růst o tři sta procent a poskytuje podle něj mnohem lepší šanci začínajícím spisovatelům.

Sám Pamuk měl startovní pozici o něco komplikovanější, původně toužil stát se architektem či malířem, dráhu výtvarného umělce mu ovšem ani jeho rodiče příliš neschvalovali. Po několika semestrech architektury se tedy plně oddal literatuře.

Foto: Ludvík Hradilek

Vzdělání architekta mu podle jeho slov dodalo i jistou schopnost plánovat tvorbu, sám sebe považuje za disciplinovaného spisovatele (ostatně téměř každý den pracuje celých deset hodin), k jeho psaní ovšem přistupují i určité poetické proudy a inspirace. Spojuje tedy plánování s transcendencí.

Cíleně a plánovaně prý například využil staré súfijské literatury a osmanské či perské mystiky ve své Černé knize tak, že pradávné příběhy nechal nově promlouvat k moderním čtenářům.

Foto: Aktuálně.cz

Podstata jakékoli tvorby je totiž podle Pamuka skloubení věcí, které dříve nebyly spojovány. Proto využívá historii k tomu, aby se skrze ni ponořil do svých obrazů, a pojmenoval tak některá národní traumata své země.

Pramen tvůrčí síly

Poněkud odlišně se ale postavil ke své poslední knize Muzeum nevinnosti, která je tentokrát především o lásce. V jejím případě se dokonale vyjevila Pamukova hravost, kterou považuje za samotný pramen tvůrčí síly.

Román koncipovaný jako muzeální katalog vypráví příběh muže, který se tak hluboce zamiloval do své vzdálené příbuzné, že po léta sbíral vše, čeho se dotkla. Kromě nesporné originality formy textu, dotáhl Pamuk celý koncept k dokonalosti, když v minulém roce otevřel v Turecku skutečné muzeum se všemi pojmenovanými drobnostmi.

Ony předměty sbíral už při psaní knihy, ale protože se děj odehrává v sedmdesátých letech, získat některé artefakty vůbec nebylo snadné. Kupříkladu více než čtyři tisíce cigaretových vajglů (zdobících obálku českého vydání) musel nechat speciálně vyrobit. Samotný Pamuk kouřit přestal, a nemohl tak v této oblasti posloužit. Práce na otevření muzea byla skutečně obrovská, jako nostalgická vzpomínka ovšem funguje výborně.

Foto: Ludvík Hradilek

Tímto obrovským projektem ale Pamukovy ambice zdaleka nekončí, už teď má prý poznámky k dalším sedmi knihám, což vyvolalo na tváři překladatele, který jeho zběsilému tempu sotva stačí, poněkud znavený údiv. Orhan Pamuk je zkrátka neobyčejně činný spisovatel, který, i přes své vražedné nasazení, nepovažuje tvorbu za práci.

Ačkoli byl oceněn nejvyšším literárním vyznamenáním a živě se tehdy spekulovalo, jak moc ho získal z politických důvodů, nepovažuje své knihy za sdělení nějakého poselství o kultuře a společnosti. Jde mu prý především o prožitek, není manipulativní a nijak zvlášť nekontroluje, co mají jeho knihy říkat.

Romány jsou pro něj jako hudba - působí spíše na vnímání. Jak budou jeho texty čteny, je tedy čistě na čtenářích. A těch je po celém světě dostatečné množství, aby mohl zrealizovat nejen oněch sedm připravených. Vždyť i od skromného stánku s knihami v primátorské rezidenci se vinula předlouhá fronta. Každý z hostů chtěl poté, co se s ním seznámil tváří v tvář, ukořistit Pamukova slova.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy