Praha - Jestliže o Ceně Národní galerie pro umělecko-diverzní skupinu Ztohoven, kam je nominoval kurátor Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Jan Mlčoch, se zatím jen bujně spekuluje, ohledně jedné věci už je jasno. Bez ocenění nezůstane jeden ze zakládajících členů téhle art-guerilly Roman Týc.
Získal ho o víkendu za svou velikonoční akci, při níž během jednoho odpoledne vyměnil v Praze zhruba padesát panáčků na semaforech pro chodce: stojící nebo chodící postavičky nahradil figurkami s poněkud kreativnějším chováním.
Poté, co se na začátku srpna jedno ze skel vydražilo v internetové aukci, a stalo se tak u nás zřejmě prvním streetartovým artefaktem, který se v tomto ohledu zařadil mezi tradiční výtvarná média, je to další příspěvek k diskusi o uměleckých kvalitách streetartových akcí.
To srovnání je nadsazené, ale pořád se mimoděk dere na mysl. Jako by to všechno v něčem trochu připomínalo staré časy disentu. Zatímco v socialistickém "u nás" měli progresivní umělci problémy se zákonem, o pár kilometrů dál, za hranicemi kapitalistické ciziny se vydávaly jejich knihy, uváděly jejich divadelní hry nebo instalovaly výstavy a oni, často v nepřítomnosti, dostávali i ceny.
Historie se tak trochu opakuje, momentálně se týká výtvarného umění a jedné z jeho nejkontroverznějších postav současnosti Romana Týce. Doslova pár dní po tom, co dostal předvolání na policii ohledně kauzy Semafory, kterou na popud společnosti Eltodo dopravní systémy prošetřují kriminalisté, obdržel další zprávu, tentokrát z Vídně.
Vyhrál tam hlavní diváckou cenu na sidewalkCINEMA, interdisciplinárním projektu stojícím na pomezí intervence do městského kontextu, open air videofestivalu a komunikace ve veřejném prostoru.
Ten má nejen podporu soukromého sektoru, ale také města Vídně, vídeňské Kunsthalle a zahraničních uměleckých institucí; tentokrát za ním stojí například Hong Kong Arts Centre.
Už potřetí se konal ve vídeňské umělecké čtvrti Neubau nedaleko centra a jeho hlavním tématem byly právě městské systémy. Je typické, že ani v tomto případě autor svou práci do soutěže sám nepřihlásil.
Podle organizátorů festivalu ji našli na internetu a sami do přehlídky zařadili. "Je fajn, že o nás vědí a počítají s námi," řekl k tomu Aktuálně.cz Roman Týc, který se o tom všem dozvěděl až minulou středu na základě kontaktního e-mailu.
Možná je to trochu nestandardní postup, ale organizátoři měli zřejmě v jeho případě při výběru dobrou ruku. Právě Týcova "nedělní akce zet" měla největší ohlas při deseti večerních projekcích ve výlohách Kaiserstrasse.
Před ně si s sebou nosí lidé svoje židličky a ihned po projekcích mohou o jednotlivých snímcích přímo na ulici diskutovat. Týc jednoznačně získal první ze tří diváckých cen, které představují alternativu cenám udělovaným porotou.
Infobox
- Ztohoven jsou ve hře o Cenu Národní galerie
- Policie obvinila pět členů Ztohoven za útok na ČT
- Kupte si invalidu z přepadeného semaforu
- Pirátský semafor má nového majitele
- Policie vyšetřuje výbuch v pořadu České televize
- Ztohoven vede Českou televizi do potíží. Hrozí jí trest
- Ztohoven exkluzivně: Napadení ČT? Čisté vniknutí
Romantýcké semafory se ocitly v konkurenci tří desítek dalších krátkých filmů a videí od umělců z deseti zemí. Nejsilněji byly samozřejmě zastoupeny německy mluvící destinace, ale festivalu se účastnili i umělci z Británie, Švédska, Turecka nebo Tchaj-wanu.
Česká republika byla prostřednictvím Týce jedinou zemí bývalého východního bloku, která se ve Vídni na sidewalkCINEMA objevila.
"Mí Vídeňané mi rozumějí," parafrázoval Týc Mozartovu hlášku bezprostředně po tom, co se o získání ceny dozvěděl. Asi to bude pravda. A to neumí německy ani slovo.
