Druhou koprodukci pražské scény s bratislavským Divadlem Aréna režíruje Martin Čičvák. Juraj Kukura v hlavní roli je spojovacím článkem mezi oběma inscenacemi. Hraje otce, k jehož šedesátinám se schází početná rodina. V dalších rolích se "v české verzi" objeví Lenka Skopalová, Matěj Dadák, Barbara Kodetová, Lada Jelínková a Jiří Zahajský.
První zkoušky uskutečnily už loni na jaře; na Slovensku měla hra premiéru před týdnem. "Možná u nás budou občas hrát i slovenští herci a naopak," říká ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka. Nevyloučil ani absolutní obměnu obou hereckých souborů, neboť na projektu se podílelo 35 lidí.
Dánský snímek Rodinná oslava Thomase Vinterberga a Morgense Rukova je z roku 1998. Tvůrci za něj dostali cenu poroty na festivalu v Cannes, prestižní ocenění César i Zlatý globus za nejlepší zahraniční film. Vinterberg byl loni hostem karlovarského festivalu.
Otec a jeho děti
Film byl natočen podle manifestu Dogma; možná proto se také brzy dostal na evropská jeviště. Adaptace je dílem Bo Hansena. Distribuční materiály charakterizovaly titul jako příběh o otcově železné vůli, marnotratném synovi, všudypřítomnosti smrti a pokrevních svazcích, o lásce, žárlivosti, chladném šarmu buržoazie a milostném objetí mladé pokojské.
Čičvák říká, že hra nese silné společenské téma, ale má i symbolické, archetypální rozměry - děti se snaží vymanit z vlivu otce/magnáta.
Podle režiséra se ve světě inscenace hraje jako ve filmu, kde se týká asi 150 lidí. "My jich na jeviště tolik nedostaneme. Snažíme se, aby to byl zápas o pravdu jednoho nebo druhého. Postupujeme od psychorealistické grotesky k thrilleru," uvedl. V Aréně měl situaci snaší - je oproti pražské scéně mnohem větší a má 600 míst.
Prvním česko-slovenským projektem Činoherního kloubu s bratislavským Divadlem Aréna byla předloni inscenace hry Edwarda Albeeho Koza aneb Kdo je Sylvie? I tu nastudoval Čičvák; hlavní role vytvořili Juraj Kukura a Emílie Vášáryová.