Před velkoformátové černobílé snímky kurátoři rozmístili nejrůznější předměty, které připomínají tehdejší dobu i historii fotografického řemesla.
Nadšený amatérský fotograf Rudolf Jenatschke fotil všechno za každé situace. Zajímaly ho především obrázky ze života. "Díky tomu se nám zachoval jedinečný soubor fotografií z první světové války, kde jsou zachyceny dlouhé fronty z válečné nouze nebo rabování skladů potravin na konci této války," popisuje Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.
Muzeum spravuje podstatnou část díla talentovaného dokumentátora, o němž vloni vydalo knihu. Zachovaly se originální skleněné negativy i ručně kolorované pozitivy. "Některé fotografie Ústečané dobře znají, my nyní chceme přiblížit i jejich autora," doplňuje Houfek.
Celé dílo přisuzované německému knězi Jenatschkemu, jenž pocházel z ústecké části Neštěmice, historici neurčili. "Ještě jsme si ani všechno neprohlédli, věřím, že nás čeká řada objevů," podotýká Houfek.
Netradiční pojetí expozice je dílem kurátora Jiřího Preclíka. "Uvědomil jsem si, že máme ve sbírkách některé předměty zobrazené na Jenatschkeho snímcích. Z této myšlenky a spolupráce s architektem výstavy Tomášem Petermannem vznikla dioráma dobových scén zachycených fotografem. Skládají se vždy z dobového fotoaparátu, historického předmětu a velkoformátové fotografie, kde je vidět onen předmět," líčí Preclík.
Jenatschkeho fotografie zachycují mimo jiné rekvírování řeznických psů do rakouské armády či lampářku při údržbě plynového osvětlení. Před snímky pak na výstavě stojí skutečný vozík za psa a část plynové lampy.
Další snímky ukazují přímo Jenatschkeho při práci. Na výstavě lze nahlédnout i do dobové temné komory. "Lidé si mohou představit, jaké to bylo kouzlení. Nestačilo jen zmáčknout spoušť ve správný okamžik a čas a na správném místě, ale bylo potřeba dál pracovat, vytvořit negativ a z něj pozitiv. Poměrně složitá chemická operace vyžadovala talent i pečlivost," doplňuje ředitel muzea Václav Houfek.
Rudolf Jenatschke, který žil v letech 1879 až 1947, byl německý kněz z Čech, amatérský fotograf a oblíbený učitel náboženství. Nejvíc lidí jej však poznalo jako autora vlastivědných přednášek s promítáním vlastních diapozitivů. Na jeho fotografiích odborníci oceňují technické i umělecké nadání a schopnost vystihnout okamžik.
Jenatschke zprvu používal fotografické desky a snímky při denním světle kopíroval na citlivý celloidinový papír. Postupem času však techniku vyvolávání vylepšoval. Na tvorbu pohlednic si obstaral větší fotoaparát. Přístroje často měnil, jak se vyvíjel i obor fotografie. Kolem roku 1920 si Jenatschke oblíbil fotoaparát se štěrbinovým uzávěrem, nakonec získal praktický a moderní fotoaparát Leica, na nějž už mohl pořídit 36 snímků za sebou. Přechod na malé formáty a především na Leicu mu ulehčil cestování.
Jako temnou komoru Jenatschke používal vlastní byt, kde vyvolával fotografické desky i filmy a také černobílé diapozitivy koloroval. Když byl roku 1909 v Ústí nad Labem založen Klub amatérských fotografů, Jenatschke patřil mezi jeho 13 členů a vyhrál první jím pořádanou soutěž.
