Rekord. Neznámý kupec dal za Muncha dvě miliardy korun

Zahraničí Kultura Zahraničí, Kultura
3. 5. 2012 6:35
Dražba slavného Munchova obrazu Křik překonala dosud nejvyšší cenu za malbu Picassa
Foto: Reuters

New York - Slavný obraz Křik od norského malíře Edvarda Muncha se na dražbě v New Yorku prodal za 119,9 milionu dolarů (asi 2,3 miliardy korun), informovaly ve čtvrtek zahraniční agentury. Nového majitele neupřesnily.

Částka z prodeje je mnohem vyšší, než se očekávalo, překonala dosavadní aukčního rekord 106,5 milionu dolarů, za které se před dvěma lety prodala malba Nahá v sochařském ateliéru od Pabla Picassa.

Pastel, na němž převažuje modrá barva, je jednou ze čtyř verzí Křiku a jedinou, která je v soukromých rukou. Další dvě verze patří Munchově muzeu v Oslu a ta nejvýznamnější je vystavena v Národní galerii v norské metropoli.

Čtěte také

Aukční síň Sotheby´s očekávala, že by dílo mohlo být prodáno za něco více než 80 milionů dolarů (1,5 miliardy korun). Sázková kancelář Ladbrokes byla ale přesvědčena, že se pastel prodá za více než 106,5 milionu dolarů (asi dvě miliardy korun), což byl rekord za obraz prodaný v aukci, který od května 2010 držel Picasso.

Když norský expresionista Munch maloval Křik, snažil se zachytit ztrápenou duši moderního člověka. "Šel jsem po cestě se dvěma přáteli - začalo zapadat slunce - obloha náhle krvavě zrudla - zastavil jsem se, opřel jsem se o plot k smrti unaven - obloha nad modročerným fjordem plála šarlatem krve - moji přátelé šli dál a já tam zůstal stát chvějící se úzkostí - a cítil jsem, jak přírodu prostupuje silný, nekonečný výkřik," napsal autor na rám nyní prodaného obrazu.

Zachráněná úzkost přírody

Vzácné dílo z roku 1895 prodával Nor Petter Olsen, jehož otec Thomas Olsen je koupil od skandinávského obchodníka s uměním v roce 1937. "V roce 1932 maloval Munch obraz Olsenovy matky Henriette. Spřátelili se a diskutovali spolu o umění a politice. Když nacisté označili Munchovo umění za zdegenerované a jeho obrazy byly odstraněny z německých muzeí, uzavřel v roce 1937 Thomas Olsen dohodu s německou vládou. "Můj otec přímo přispěl k záchraně čtyřiasedmdesáti Munchových prací," uvedl Petter Olsen. 

Foto: Reuters

Výkřik nebyl mezi obrazy zachráněnými ze spárů nacistů, tou dobou se již nacházel v soukromé sbírce rodiny Olsenových, která zahrnovala 35 Munchových děl. "Sbírka se ocitla v ohrožení, když král a vláda bydleli při svém útěku před Němci několik dní na našem statku ve Hvitstenu," řekl Olsen. Munchova nejslavnější malba nakonec zůstala na statku až do osvobození Norska v roce 1945. Olsen zdědil Výkřik po dlouhém právnickém sporu, který vedl se svým bratrem Fredem o matčinu pozůstalost a který byl rozhodnut v roce 2001.

"Zisk z prodeje bude použit na zřízení nového muzea, uměleckého centra a hotelu na mé farmě Ramme Gaard ve Hvitstenu v Norsku. To bude otevřeno příští rok u příležitosti sto padesátého výročí narození Edvarda Muncha (1863-1944) a bude zasvěceno umělcově práci a času strávenému na tomto místě," řekl Olsen. Podle plánu bude zrenovován zdejší Munchův ateliér i dům, v němž budou hosté ubytováváni.

Dvě verze Munchova Křiku jsou olejomalby, další dvě jsou pastely. V posledních letech se veřejně vystavené verze staly opakovaně obětí krádeže. V roce 1994 byl ukraden obraz Křik z Národní galerie v Oslu, ještě téhož roku byl ale nalezen a znovu se tam vrátil. O deset let později si maskovaní ozbrojení lupiči odnesli za bílého dne jednu z verzí Výkřiku visící v Munchově muzeu. Také tu však později policie našla a v roce 2008 mohl být obraz opět vystaven.

Univerzální ztělesnění úzkosti

Kurátor norského Národního muzea umění, architektury a designu Öystein Ustvedt uvedl, že dílo získalo slávu především proto, že jeho tématem je "moderní úzkost" a v širší perspektivě základní lidské emoce. "Domnívám se, že poválečný existencionalismus obrazu pomohl, aby se stal ikonou moderního umění. Je to také obraz, který je velmi snadné poznat, kopírovat, napodobovat či parodovat," řekl Ustvedt.

Warholova interpretace Křiku
Warholova interpretace Křiku | Foto: Aktuálně.cz

Do kontaktu s Křikem totiž dnes přišel takřka každý, byť třeba nepřímo, a obraz se stal globální uměleckou ikonou přerostlou do světa popkultury. Slavný protáhlý obličej v minulosti interpretoval například Andy Warhol, objevil se v animovaném seriálu Simpsonovi a stal se předlohou masky zabijáka hororové série Vřískot.

Přitom ještě před padesáti lety by malbu většina galerijních návštěvníků považovala za úsměvný výplod pomateného člověka. Všeobecně se také věří, že Munch trpěl maniodepresivní psychózou. Pro pochopení významu díla je nicméně tato domněnka podružná, stejně jako ta, že umělec neslyšel utrápený křik přírody, ale spatřil červený prach sopečné erupce vulkánu Krakatoa.

Klíčové je zobrazení za normálních okolností krásného a uklidňujícího západu Slunce převráceného do drtivě depresivního obrazu, jehož úzkost vystupuje z každé linie. Ústřední postava je naprosto anonymní, neznáme její pohlaví, věk ani národnost, což dělá Křik zcela univerzálním.

V době svého prvního odhalení, kdy se deprese a mentální poruchy považovaly za znak slabosti, by byl obraz přijat přinejlepším jako nevkusný. Až dědictví Freuda a jeho následovníků a civilizační úzkost spojená s větší indiviualizací společnosti nám jej emocionálně přibližuje a dává nám pocit, že podobné emoce mohou dostihnout každého.

Edvard Munch, který zemřel v roce 1944, vytvořil kolem 1100 maleb, 18 tisíc grafických listů, 4500 kreseb a akvarelů a šest soch. Své rozsáhlé dílo odkázal Oslu.

 

Právě se děje

Další zprávy