Rabi Löw ve stínu svého Golema a princip paradoxu

Ivan Adamovič
17. 8. 2009 14:40
Výstava, která není cílem pro rodinný výlet
Foto: Jan Langer

Recenze - V kulturně poněkud zmrtvělé letní sezoně je na Pražském hradě znovuoživen golem. Nejedná se o reprízu nedávného muzikálu, ale o reprezentativní výstavu věnovanou 400. výročí úmrtí rabiho Jehudy Levy (Löwa) Ben Becalela.

Židovská povaha má značnou náklonnost k paradoxu a humornému nazírání na světské starosti člověka. Historickým paradoxem je i to, že jeden z nejslavnějších novověkých židovských teologů a reformátorů, „pražský rabín" zvaný též Löw, je dnes známý zejména jako tvůrce Golema.

Jehuda Leva podle všeho neměl s žádným plácáním panáka z hlíny pranic společného, ani se o tom nezmiňuje ve svém díle. Ale magie tvorby umělé bytosti je silná; tak silná, že navazuje i konce, které k sobě nepatří.

Teprve v 19. století se začaly šířit židovské legendy o tom, že Jehuda Leva sám stvořil Golema; v témže století, na jehož počátku kulturní svět podráždil román Frankenstein od Mary Shelleyové. Možná není tak nepravděpodobná úvaha, že je zde přímá souvislost od knihy k legendě.

Také jste si mysleli, že Frankenstein je označení onoho románového (a filmového) monstra? Přitom jde o jméno jeho tvůrce. Podobně to mohlo být i s nebohým rabim. Tak dlouho se v židovských textech o Golemovi hovoří, až se i taková spojitost najde. Jehuda Leva byl za svého života i v následujících generacích uznáván především jako duchovní autorita.

Foto: Jan Langer

Že je dnes spíše postavou z fantaskních legend, to je onen paradox. Vlastně i tím „pražským rabim" byl a nebyl. Těžiště jeho působení leželo oficiálně spíše v Polsku; Pražané ho dokonce dvakrát jako zdejšího rabína odmítli. Přesto se však v Praze na dvakrát usadil a vytvořil zde část svého díla.

Nic pro rodinný výlet

Rodiče chystající se na nedělní rodinný výlet do Císařské konírny, „na Golema", musíme předem varovat. Expozice pořádaná Správou pražského hradu a Židovským muzeem je značně pietní a svým charakterem spíše muzeální.

Pramálo je ovlivněna současnými výstavnickými trendy, divákům se nepodbízí a prvoplánově atraktivní není vlastně vůbec. Zhruba polovinu prostoru zaujímají staré rukopisy ve vitrínách, evokace rudolfínské doby, rekvizity židovských náboženských obřadů, staré tisky v hebrejštině, to vše s vysvětlujícími popiskami.

Foto: Jan Langer

Značný prostor je věnován také zachycení rabínova náhrobku (tumby) na historických obrazech i současných fotografiích. Nechybí však ani umělecké reflexe golemovské legendy. Obrazy zpodobňující židovský hřbitov bohužel často nepatří k těm umělecky příliš hodnotným, často se na nich setkáváme s lehce kýčovitou romaneskností.

Jednou z výjimek je pozoruhodná kresba Bedřicha Havránka cca z roku 1860 zobrazující židovský hřbitov a ruiny Staronové synagogy v otevřené krajině. Domyšleno do důsledků je to vlastně obraz jakési vzdálené budoucnosti, v níž místo živých zbyly jen pomníky mrtvých.

Kuriozitou je rozměrná malba od Karla Dvořáka s fiktivním portrétem Jehudy Levy, která byla namalována pro potřeby filmu Císařův pekař a pekařův císař. Obraz byl ve filmu použit jako posuvná stěna ukrývající tajný východ. Na plátně se bizarně spojuje okultní tematika s náběhy k socialistickému realismu.

Foto: Jan Langer

Za zmínku stojí i model sochy zachycující rabiho v okamžiku, kdy si pro něj přišla smrt ukrytá v květu růže. Smrt díky krátkodeché kráse! Sochař Ladislav Šaloun nemohl v letech 1911-13 vytvořit symboličtější portrét, uvážíme-li, že originál sochy zdobí vchod do Magistrátu hlavního města Prahy - úřadu, který současnosti mnohokrát dokázal, jak si cení kultury a duchovních hodnot.

Löw i Golem v kostce

Souběžně s výstavou vychází objemný katalog, který nejen dokumentuje veškeré exponáty, ale přináší také cenný soubor textů. Troufáme si tvrdit, že v tomto případě hodnota katalogu značně předčí výstavu.

Cenný je příspěvek amerického profesora a rabína Byrona Sherwina, který je potomkem rabiho Löwa, podávající stručný přehled prapředkova duchovního odkazu. Jehuda Löw dělil svět na tři úrovně, hrubě řečeno na nebeskou, světskou a na vrstvu uprostřed, jejímž reprezentantem je člověk, uzel mezi nebem a zemí.

Foto: Jan Langer

Andělské bytosti kupodivu staví v hierarchii až pod člověka. Jak Sherwin dokládá, princip paradoxu se vine celým rabiho dílem. Není snad paradoxní, že první člověk v Ráji získal skutečnou svobodu a poznání právě tím, že zhřešil? Podle Löwa se má člověk během svého života snažit o návrat ke svým počátkům, o splynutí s Bohem. Není zde však taktně dořečeno, že splynutím s Bohem, se svou příčinou, pozbude člověk své jedinečnosti, svého vlastního důvodu.

S ohledem na tyto úvahy nás tolik nepřekvapí spojování golemovské legendy právě s tímto myslitelem. Koncept umělého člověka, přidání další roviny bytí, nám dává nástroj, jak se na celý proces božského tvoření podívat jaksi z odstupu a zároveň očima samotného boha. Že si na vytvoření podobného Golema hrajeme znovu s kybernetikou a genetikou, není třeba připomínat.

Foto: Jan Langer

Brilantní publicista Peter Demetz je ve svém příspěvku o Golemovi v německé literatuře poněkud věcnější, než jak jsme z jeho statí zvyklí. Na jeho text výtečně navazuje Jindřich Toman s historií Golema v literatuře české. Končí bohužel ve 30. letech 20. století.

Pozdějších výskytů Golema v literatuře si všímá již jen velmi okrajově Arno Pařík ve svém příspěvku o Golemovi ve výtvarném umění. (Autorem nejstaršího novodobého zpodobnění Golema je kresba Mikoláše Alše z roku 1899.)

Pod spíše nenápadným obalem katalogu se kromě textů skrývá i množství unikátních vyobrazení. Chcete-li hlubinný výklad golemovského kontextu v hebrejské mystice, sáhněte po nedávno vydané knize Moše Idela Golem (Vyšehrad), pro populární nástin peripetií kolem divadelní hry a filmu Voskovce a Wericha je tu publikace Ondřeje Suchého Werichův Golem a Golemův Werich (Ikar).

Cesta života. Rabi Jehuda Leva Ben Becalel, kol. 1525 - 1609.Výstava otevřena 5. 8. - 8. 11. 2009, Císařská konírna na Pražském hradě.Kurátoři: Arno Pařík a Alexandr Putík. Katalog vydala Academia a Židovské muzeum. Editor A. Putík. 513 stran, cena 1590 Kč.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy