Vídeň - Jste desetiletá holčička; vaše matka právě podepsala kontrakt na fotografování aktů s renomovaným fotografem a dala mu plná práva na jejich užití. O pár let později si uvědomíte, že se vám nelíbí, jak po světě kolují vaše dětské fotografie v Evině rouše. Nic jste z toho neměla, ale nezbývá vám, než se s celou situací smířit. Pokoušíte se soudit o autorská práva, jenže podle smlouvy je vše v pořádku.
Představte si jiný příběh. V době hladomoru se do krizové oblasti konečně dostává humanitární pomoc. Rodiče na chvíli nechají stranou své vysílené dítě odpočívat a jdou vyzvednout potraviny. Nedaleko od něj se posadí sup. Celou situaci sleduje válečný reportér, který pořídí emotivní a symbolický snímek vyhladovělého dítěte, které zpovzdálí mlsně sleduje mrchožrout.
Že pomoc je na dosah ruky, se z obrázku nedozvíme. Reportér získá za fotografii prestižní ocenění, zároveň se stává terčem kritiky, veřejnost ho připodobňuje k supovi na snímku. Fotograf pod tlakem ukončuje svůj život.
V roce 1916 pořídily šestnáctiletá Elsie Wright a desetiletá Frances Griffith sérii fotografií skřítků a víl v přírodě. Snímky natolik okouzlily Sira Arthura Conana Doyla, že zařídil publikování a doprovodil je rozsáhlým textem. Spory o pravost se táhly desetiletí, až ve věku 83 let Elsie poprvé přiznala, že šlo o figurky vystřižené z papíru. Její starší sestřenice až do smrti trvala na autentičnosti.
Poslední příběh. Na konci 30. let se potřeboval Stalin zbavit svého dvorního kata a organizátora čistek, šéfa NKVD Nikolaje Ježova. Nejprve byl přeřazen na bezvýznamnou pozici ministra lodní dopravy a vzápětí popraven. Poté bylo potřeba zničit důkazy o jeho existenci, takže byl vyretušován například ze společné fotografie se Stalinem, Vorošilovem a Molotovem. Ironií osudu je, že ministra lodní dopravy nahradila hladina Volhy.
Příběhy ilustrující osudy i nálady
Všechny tyto příklady jsou na první pohled nesourodou sbírkou kuriozit. Všechny pojí zřejmý společný jmenovatel, fotografie - vždy ale v souvislosti s vypjatou situací, ať už z kulturního, morálního, právního, etického nebo historického hlediska.
Zároveň jde o zajímavé příběhy z bližší nebo vzdálenější historie. Příběhy ilustrující konkrétní osudy stejně jako dobové nálady, okolnosti a společenské nastavení. Všechny pocházejí z výstavy Controversies. The Law, Ethics and Photography, která je do konce června k vidění ve vídeňském Domě umění.
Podobných příběhů skrytých ve fotografiích je tu okolo osmdesáti. Je to v podstatě velmi souhrnná výpověď o fotografickém médiu a vývoji jeho funkcí ve společnosti za uplynulá dvě století. Divák se proti času vrátí do období sporů ohledně autorství vynálezu fotografie, kdy Hyppolit Bayard zinscenoval sám sebe jako utopeného muže. Jsme svědky hledání identity fotografie ve vztahu k umění, k právu, autorskému zákonu. Sledujeme první případy využití fotografie jako důkazu u soudu.
Hned na počátku dějin média se objevují kontroverze ohledně fotografování dětí ve tvorbě Lewise Carrolla - a pokračují přes řadu příkladů až do současnosti, k dětem nudistů od Jacka Storgese. Další příklady (např. v podobě snímku Man Raye) se věnují autenticitě fotografie jako sběratelského artefaktu.
Je tu i první paparazziovský snímek, Bismarck na smrtelné posteli, nebo ony snímky ve službách propagandy totalitních režimů. Samozřejmě jsou tu proslulé fotografie a fotožurnalistické kauzy, ať je to Padající republikán Roberta Capy nebo fotografie popálených dětí od Nicka Uta.
Divák se seznámí s případy z výtvarného umění, jako bylo napadení skandální výstavy Andrease Serrana. Okruhem, který nemůže chybět, jsou reklamní snímky, kde najdeme Oliviera Toscaniho nebo Davida LaChapella a jeho provokativní portrét Angeliny Jolie s koněm.
Exponovanost a kontroverze
V chronologicky řazené expozici se tematické okruhy střídají a znovu a znovu vracejí; jakoby se v průběhu dějin stále objevovaly podobné otázky bez ohledu na dobu a okolnosti. V na první pohled nesourodé kombinaci nejrůznějších snímků rozličných žánrů se jako spojující linie táhne právě jejich výjimečný význam nebo společenský dopad, jejich exponovanost a kontroverze, které pořízení nebo zveřejnění provázely.
Dějiny fotografického média se plynule prolínají s moderními dějinami společnosti, vše ilustrováno na malých napínavých příbězích. Zábavně se tu přesouváme mezi osobním, společenským a mediálním kontextem, a přitom se dozvídáme klíčové charakteristiky fotografie a způsoby jejího užití v moderních dějinách.
Výstava Controversies je vzorovou ukázkou, jak se lze vypořádat se zdánlivě nesplnitelným úkolem. Kurátorům se podařilo vytvořit produkt, který je vysoce informativní a vzdělávací, ale nepřestává být dobrodružný a maximálně atraktivní. Výstava nesklouzává k mentorování, nechává hovořit dobře vybrané fotografie, fakta a silné příběhy. Přitom je zhlédnutí velmi intenzivním kulturním zážitkem, který vás donutí znovu se vracet v mysli k vystaveným obrazům.
Vše je výsledkem jednoduchého, ale velmi silného kurátorského konceptu, jaký bychom v českém kontextu fotografických výstav hledali marně. Je vidět, že kvalitní a propracovaná koncepce je klíčem k úspěchu a divácké návštěvnosti mnohem víc než narychlo spíchnuté abecední seznamy autorů.
Výstava je dílem kurátora Musée de l'Elysse Lausanne Daniela Girardina a právníka Christiana Pirkera; premiéru měla právě v Lausanne. Expozice je výjimečná i formálním provedením, většina exponátů jsou originální zvětšeniny, pouze v několika případech jde o současné digitální tisky. Fotografie doplňují malé LCD displeje s alternativními informacemi i rozsáhlé texty k jednotlivým kauzám. Výstavu doprovází bohatě vybavená knižní publikace (bohužel pouze s francouzskými texty).
Jednoznačně fotografická událost roku, kvůli které rozhodně stojí za to podniknout výlet do Vídně.
Kunst Haus Wien: Controversies. The Law, Ethics and Photography. Výstava se koná od 4. března do 20. června 2010.
