Praha - Festival Pražské jaro si mezi českými hudebními přehlídkami klasické hudby stále drží dominantní postavení, shodují se hudební experti. Představuje zahraniční sólisty, orchestry i dirigenty, které není běžné v tuzemské koncertní sezoně slyšet. Jeho dramaturgie je tradiční a bez extravagancí, čímž se v porovnání s prestižními evropskými festivaly řadí spíš do "středního proudu".
Letošní 68. ročník festivalu začne v neděli a potrvá do 2. června. Poprvé v historii se zahajovacího koncertu se Smetanovou Mou vlastí ujme Filharmonický orchestr francouzského rozhlasu, který řídí Peter Oundjian.
Tradice vs. zábava pro snoby
Pražské jaro by v příštích letech podle muzikologa Petra Kadlece mělo jít víc s hudbou "do ulic", otevřít se novému publiku a nespoléhat na frontální působení koncertní síň - hlediště - divák. "Samozřejmě, že by se neměly zrušit klasické koncerty, ale touto návnadou se lidé dají získat a část jich přesvědčit, že festival je normální, běžná záležitost kulturního života v Praze a ne jen zábava pro snoby, co mají peníze na drahé lístky," říká Kadlec.
Naopak publicistka Věra Drápelová oceňuje klasické zaměření a umění nalézat zajímavé nápady i v tomto zadání. "Tradicionalismus je předností. Měl by zůstat klasickým koncertním festivalem," míní publicistka. Co by však mohl zlepšit, je propagace koncertů. Těsně před festivalem by se podle ní neměly prosazovat jen ty akce, které nejsou vyprodané, ale právě největší hvězdy festivalu vytvářející jeho image.
"Za pozitivum bych určitě označil setrvalou noblesu, přívětivou grácii či pel neokázalé fajnovosti, které si Pražské jaro dokáže setrvale udržovat," říká hudební publicista Vít Dvořák. Zdá se mu ale, že program se v posledních letech sestavuje podle toho, co se nabízí na zahraničním trhu, namísto výraznější dramaturgické linky spojující jednotlivé ročníky.
Mezi odborníky zní spousta nápadů, jak by mělo Pražské jaro osvěžit svou dramaturgii, všechno ale závisí na financích. Pětasedmdesátimilionový rozpočet největší přehlídky klasické hudby v ČR už několik let stagnuje. A jeho evropské protějšky, kupříkladu Salcburský festival, mají na pravidelné hostování světových hvězd nesrovnatelně víc peněz.
Malkovich a stream
Mezi významnými hosty 68. ročníku Pražského jara bude americký klavírista Garrick Ohlsson, který v dubnu oslaví pětasedmdesáté narozeniny a jehož recitál v pražském Rudolfinu je na programu 26. května.
Pražské jaro nabídne také vystoupení světově uznávaných pěvců barytonisty Matthiase Goerneho a sopranistky Angely Denokeové.
Divadelním vrcholem bude vystoupení herce Johna Malkoviche, který ztělesní 15. a 16. května v Karlíně stárnoucího Casanovu a zazpívá dokonce slavné Mozartovy árie. Na jevišti mu bude partnerkou litevská herečka Ingeborga Dapkunaite, pěveckých partů se ujmou sopranistka Sophoe Klussman a barytonista Florian Boesch.
Programová linie letošního Pražského jara s důrazem na francouzskou hudbu se odrazí také v programu Ostravské bandy. Těleso specializující se na interpretaci soudobé hudby zahraje 31. května v Divadle Archa se sólistou, kterým bude belgický klavírista Daan Vandewalle.
Součástí Pražského jara bude 65. ročník soutěže v oborech lesní roh a varhany. Pro lesní roh přijala komise 59 soutěžících a pro varhany 42 soutěžících z desítek zemí celého světa.
Několik koncertů Pražského jara je již vyprodaných. Tradičně největší zájem byl o oba zahajovací koncerty, dále zmizely všechny vstupenky na nokturno Soni Červené s Karla Košárka, Scholu Gregoriana Pragensis nebo koncert Akademie sv. Martina v polích. Velký zájem je například také o vystoupení Garricka Ohlssona, Mnichovské filharmonie, Mahlerova komorního orchestru s klavíristou Leifem Ove Andsnesem, Tokijského metropolitního symfonického orchestru nebo České filharmonie, která jsou vyprodána z 80 procent.
Nově bude festival přenášet vybrané koncerty živě i přes internet, takzvaným streamingem, dočkají se ho finálová kola pražskojarní soutěže a další tři koncerty v Rudolfinu. Dostupné i v archivní podobě budou na webových stránkách festivalu a Českého rozhlasu.
