Portmoneum otevře v červnu, restaurátoři opravili Váchalovy malby i nábytek

Vrcholí rekonstrukce Portmonea, které vyzdobil Josef Váchal.
Vrcholí oprava Portmonea, které vyzdobil Josef Váchal.
Restaurátorky při opravě Portmonea.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
10. 5. 2020 14:55
V Portmoneu, které se nachází v Litomyšli na Svitavsku, restaurátoři dokončují údržbu nástěnných maleb a nábytku od Josefa Váchala. Muzeum se po necelém roce oprav otevře 12. června, říká restaurátor Jiří Látal, který se na záchraně maleb podílel již před 27 lety.

"Tenkrát jsme zvolili dobrý restaurátorský postup, malby jsou v dobré kondici. Teď potřebují pravidelnou údržbu," popisuje Látal, jehož tým díla stabilizuje, tmelí a provádí retuše.

Josef Váchal, který se narodil roku 1884 a od jehož úmrtí tuto neděli uplynulo 51 let, v Litomyšli vyzdobil domek svého přítele a sběratele umění Josefa Portmana ve 20. letech minulého století. Na stěnách i nábytku umělec vypodobnil mnoho duchovních a náboženských témat.

Váchal však tehdy maloval olejovými barvami, což se ukázalo jako problém. "Použitá technika neumožnila, aby omítky dýchaly. Malby začaly degradovat, Portman o tom psal Váchalovi už ve 40. letech. Poškozovala je i spodní vlhkost a narušená statika domku," vysvětluje restaurátor Látal.

V 90. letech minulého století, kdy se nacházel v žalostném stavu, domek koupil dnes již nežijící majitel nakladatelství Paseka Ladislav Horáček. Díky němu se podařilo památku zachránit.

Tým restaurátorů tehdy sejmul omítky ze stěn, které byly ve špatném stavu. Záchranné práce trvaly dva roky.

"Ladislav Horáček byl náš kamarád, oslovil nás jako partu restaurátorů. Zdi se tehdy opatřily novými omítkami. Malby se z rubové strany ošetřily a nalepily zpátky na omítku. Během restaurování vznikla idea založení restaurátorské školy, přestěhovali jsme se z Prahy do Litomyšle a jsme tady doteď," vzpomíná Jiří Látal.

Součástí Portmanova domu je i nábytek, který Josef Váchal vyřezal a ozdobil malbami: dvě skříně, postel, stůl, židle a komoda. Látalův tým teď restauruje také je, před 27 lety na ně nedošlo.

Foto: ČTK

Portmoneum zahájí sezonu 12. června výstavou o Váchalově nejznámějším díle, Krvavém románu, jenž skládá hold brakové literatuře. Knihu s ironickým nadhledem Váchal napsal, ilustroval 11 starými a 68 novými dřevoryty, vysázel, následně svázal a vydal.

Portmoneum od roku 2016 vlastní Pardubický kraj, který jej koupil od dědiček Ladislava Horáčka, a spravuje ho Regionální muzeum v Litomyšli.

Muzeum kvůli narušené statice potřebovalo opravit. Po rekonstrukci za 9,5 milionu korun bude přístupné i podkroví, v kterém jsou tři místnosti. Stanou se dějištěm audiovizuálních programů.

"Vše běží podle plánu. Budova měla statické problémy, praskaly tu zdi, což by mohlo poškodit i vnitřní malby. Dům je nyní stabilizovaný, má opravenou omítku, barva se vrací k původní modrošedé. Na nové břidlicové střeše svítí opravené komíny, rekonstrukce se dočkala i kanalizace na dvorku," vypočítává náměstek hejtmana Roman Línek z Koalice pro Pardubický kraj.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy