Porod pozpátku i první film o homosexuálech. V Praze začalo nové bienále umění

Porod pozpátku i první film o homosexuálech. V Praze začalo nové bienále umění
Snímek z části bienále v Městské knihovně.
Snímek z části bienále v Městské knihovně.
Látkový objekt Osamělost od Adrieny Šimotové v Městské knihovně.
Snímek z části bienále v Městské knihovně.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
27. 7. 2020 11:52
Pojď blíž, vyzývá na plakátech a pozvánkách bienále nazvané Ve věci umění. Tématem jeho prvního ročníku, který se snaží přinést do Prahy tradici mezinárodní přehlídky současného umění, je empatie a blízkost. V pěti lokalitách, především Městské knihovně a Pražské tržnici, se představuje 45 umělců a kolektivů z mnoha zemí.

Spousta z nich spojuje umění s aktivismem, vybírají si přehlížená společenská témata, pro něž hledají naléhavý způsob vyjádření. Klasická malba a socha jsou v menšině, nejčastěji tvůrci vystavují videa, instalace, kresby, záznamy performancí. "Zajímá nás, zda umění může zprostředkovat zážitky, které jsou nám cizí, se kterými nemáme zkušenosti," říká Tereza Stejskalová, která je s Vítem Havránkem kurátorkou bienále.

Mezinárodní přehlídku pořádá instituce s osmnáctiletou historii Tranzit.cz, jež patří do sítě kulturních neziskových organizací ve střední a východní Evropě. Tranzit je finančně podporován Nadací Erste, která také sponzoruje bienále. Spolupořádá jej Galerie hlavního města Prahy.

Nepříjemná blízkost

Přibližně čtvrtina děl vznikla "na zakázku" přímo pro bienále. Dominují témata týkající se žen, ženské práce a péče, života menšin, především Romů a Vietnamců. Tou elegantnější ze dvou hlavních částí je výstava ve druhém patře Městské knihovny. Galerijní prostor nechává divákům jistotu známého a zavedeného světa výstav. I když kurátoři dopředu varují, že zvolené motivy - péče, intimita a blízkost - nemusejí být vždy příjemné.

K takovým patří videoinstalace Jihoafričanky žijící v Berlíně Candice Breitzové. Jmenuje se Labour, což má dva významy - práce a také porod. Umělkyně natočila čtyři porody, jejichž závěrečné fáze představuje divákům. Ti předtím, než se odváží za plentu, odevzdají své mobily. Autorka se tak jistí, že intimní chvíle čtyř matek nebude nikdo další natáčet a zveřejňovat.

Voyeurský zážitek je jednoznačně nepříjemný, filmy totiž běží pozpátku. Překvapivě děsivější než pohled na novorozence, znovu bolestivě nadouvajícího matčino břicho, je obrácená zvuková stopa.

Obrácený "postup" díla má vysvětlení v Matičním výnosu, který vydala fiktivní Světová rada utopického matriarchátu a který si návštěvník může odnést vytištěný na papíře. Píše se v něm, že "z postnatálních osob se čas od času vyklubou darebáci", které matriarchát odsuzuje k anulaci porodu. Ten pro blaho celého potomstva provádějí dobrovolnice z "elitních inverzních jednotek". Na seznamu osob odsouzených k "odrození" jsou například prezidenti Vladimír Putin a Donald Trump.

Snímek z části bienále v Městské knihovně.
Snímek z části bienále v Městské knihovně. | Foto: ČTK

Moč březích klisen

Téma rozmnožování řeší také britská autorka Lucy Beechová. Ve filmu Reprodukční exil se zamýšlí nad procesem umělého oplodnění. Snímek má chvílemi snový charakter, ale většinou je laboratorně detailní. Umělkyně jej natáčela v České republice, i když dvě hlavní hrdinky jsou cizinky, protože Česko je díky liberální legislativě oblíbenou destinací bohatých žen z euroamerického regionu.

Reálie jsou ale vedlejší, Beechová natočila fikční obraz s reálnými prvky, ve kterém se ženské tělo například vznáší v zlatavé tekutině. Podle autorky je reprodukce prolnutím tekutin z mnoha těl, hormony se získávají i z moči březích kobyl.

Lucy Beech: Reprodukční exil, 2018 (ukázka z filmu), 4K (HD) video, barva, prostorový zvuk, 30′
Lucy Beech: Reprodukční exil, 2018 (ukázka z filmu), 4K (HD) video, barva, prostorový zvuk, 30′ | Foto: Lucy Beech

Extrémně jiným pohledem na mateřství je dokument z roku 1966 chorvatského režiséra Krešimira Golika nazvaný Od 3 do 22. Zachycuje jeden den mladé vesničanky, která dojíždí do záhřebské továrny. Než se časně ráno rozejdou s mužem do svých prací, pečlivě zamknou domek, ve kterém nechávají malého synka. Nesehnali pro něj místo ve školce.

Hodlá se oženit

Hranou groteskní miniaturou je snímek Američana Allana Elgarta, který v 60. letech studoval na pražské FAMU.

Látkový objekt Osamělost od Adrieny Šimotové v Městské knihovně.
Látkový objekt Osamělost od Adrieny Šimotové v Městské knihovně. | Foto: ČTK

Pětiminutový film Můj čas je tvůj čas je náš čas není čas z roku 1966 podle kurátorů bienále představuje jedno z nejstarších českých kinematografických děl tematizujících homosexualitu. Role tajných milenců, kteří se přou, protože jeden z nich se hodlá oženit, hrají Ctibor Turba a Boris Hybner.

Prolínání nejnovějších, často aktivistických děl s těmi až 60 let starými dává přehlídce v Městské knihovně zajímavou tvář. Zdaleka nejde jen o filmy. Svou textilní práci tu má malířka Adriena Šimotová, jsou tu také grafiky a perforované kovové pláty Aleny Kučerové nebo ostře barevné obrazy Romů Bohumily Doleželové. Klasické světové umění zastupují dva videozáznamy akcí ze 70. let performerky srbského původu Mariny Abramovićové.

Starší autoři zaručují jistou trvanlivost pracím, které by v jiném kontextu působily pomíjivě. A naopak díla starších autorů působí svěžeji vedle o dvě až tři generaci mladších kolegů. Možná některé zapomenuté práce vytažené ze zadních polic depozitáře začínají nový život, například kresby Olgy Čechové či grafiky Naděždy Plíškové.

Laciné zboží mizí

Druhá část bienále se odehrává v halách číslo 11, 17 a 19 Pražské tržnice. Bývalá jatka, která od 80. let sloužila jako tržnice, se mění. Stánky vietnamských obchodníků s laciným zbožím mizí, na jejich místo mají přijít nové obchody, galerie a gastronomická zařízení.

Snímek ze zahájení výstavy Pojď blíž: Bienále Ve věci umění v Pražské tržnici.
Snímek ze zahájení výstavy Pojď blíž: Bienále Ve věci umění v Pražské tržnici. | Foto: Tereza Havlínková

Proměna týkající se vietnamské komunity je námětem instalace umělce Tuana Mamiho. Ten v Česku trvale nežije, ale přijíždí sem opakovaně. V hale číslo 17 přichystal se studentem pražské AVU Minh Thang Phamem pojízdnou vietnamskou večerku se skladem ze zkrachovalého obchodu: hostel a bar v jednom, jejž oba umělci vyzdobili vlastními díly.

"Přestože je v českém mediálním prostoru prezentován příklad vietnamské integrace jako úspěšný, Mami ve svém díle zviditelňuje temnější, komplikovanější a rozporuplnější stránky života této komunity," uvádějí kurátoři.

Bienále zve za uměním na další tři pražská místa. V podchodu pro pěší u Nádraží Holešovice jsou nástěnné malby, které inicioval Ukrajinec Volodymyr Kuznetsov. V hotelu Panorama a na piazzetě před obchodním centrem DBK chystá dvojice Isabela Grosseová a Jesper Alvaer performativní projekt, během kterého by mělo dojít k symbolické obnově ztracené plastiky od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.

Ve věci umění má předchůdce v podobné přehlídce Prague Biennale, jež se uskutečnila šestkrát v rozmezí let 2003 až 2013 a zaštiťoval ji mezinárodní časopis o umění Flash Art. Od druhého ročníku se ale rozštěpila a původní spolupořadatel, Národní galerie, začala organizovat vlastní přehlídku.

Bienále Ve věci umění, které potrvá do 15. listopadu, má bohatý doprovodný program. Všechny akce i přehlídky jsou přístupné zdarma.

Ve věci umění – Pojď blíž

Městská knihovna, Pražská tržnice, bienále potrvá do 15. listopadu.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Spojené státy sníží počet vojáků v Afghánistánu, na místě jich zůstane pět tisíc

Spojené státy plánují snížit počet svých vojáků v Afghánistánu do konce listopadu na méně než 5000, řekl to podle agentury Reuters v sobotu americký ministr obrany Mark Esper. V rozhovoru s televizí Fox News tak upřesnil vyjádření prezidenta Donalda Trumpa z počátku týdne. USA mají nyní v Afghánistánu asi 8600 vojáků. Ke snižování jejich počtu se zavázaly v únoru v dohodě s afghánským hnutím Tálibán.

Trump už 3. srpna v rozhovoru s reportérem zpravodajského webu Axios uvedl, že do listopadu bude počet amerických vojáků v Afghánistánu snížení na "pravděpodobně někde mezi 4000 až 5000".

Nynější snižování počtu vojáků v Afghánistánu vychází z dohody, kterou USA podepsaly na konci února s radikálním hnutím Tálibán. Dohoda předpokládá, že do 135 dnů od jejího podpisu zůstane v Afghánistánu z původních 13 tisíc amerických vojáků 8600 mužů a žen ve zbrani. Tohoto počtu dosáhly USA v červnu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

OKD se připravuje na obnovení těžby, navýší počet zaměstnanců v dolech

Zaměstnanci těžební společnosti OKD začnou od pondělí připravovat všechna pracoviště černouhelné firmy na opětovné obnovení těžby. Ve všech dolech byla na několik týdnů přerušena kvůli koronavirové nákaze, která se mezi horníky rozšířila.

"Od pondělí 10. srpna začínají důlní zaměstnanci OKD připravovat pracoviště na obnovení těžby po několikatýdenní odstávce. Musíme zkontrolovat veškerá zařízení, stroje a tak dále. Jakmile bude vše v pořádku, těžbu spustíme na všech čtyřech lokalitách. Mělo by se tak stát během několika dní," řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová.

Dodala, že od pondělí se tak začne postupně navyšovat počet důlních pracovníků o stovky. Podle mluvčí se do práce po prodělaném onemocnění koronavirem vrátilo už přes 800 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy