"Proč se o něj zajímám? Hlavním důvodem je jeho podivná a komplikovaná osobnost," vysvětluje svou fascinaci významným českým sochařem a výtvarníkem badatel z Univerzity Palackého v Olomouci. František Bílek, jehož život rámují roky 1872 a 1941, to skutečně sobě ani okolí neulehčoval. Byl přesvědčen, že umělec "kráčí k dokonalosti svého díla dokonalostí svého života". Za svou představu platil nedorozuměními, spory i dluhy, protože z ní nikdy a v ničem nedokázal slevit.
Podcast věnovaný Františku Bílkovi si můžete poslechnout zde:
"Atypická a intenzivní povaha, extrémně nábožensky založený člověk ze spořádané rodiny venkovského koláře," popisuje jej historik umění Krummholz. O tom, jak si Bílek zmiňovanou dokonalost představoval, svědčí i vila na pražských Hradčanech.
Originální stavbu na půdorysu, který je odvozený od stopy kosy v obilném lánu, sochař navrhl podle básně Apotheosa klasů, již napsal jeho spřízněnec Otokar Březina. "Ó klasy pracující dnem. Ó bratři nesčíslní ke kořenům svým schýlení a zbledlí v únavě," popsal básník extaticky obilí.
Bílek na Březinovy verše navázal svérázně pojatým obydlím. Stavba měla být původně jakousi zříceninou starověkého chrámu. Nakonec se poněkud nechtěně stala prvním pražským rodinným domem s plochou střechou. Dluhy za výstavbu kolosálního objektu dokázal Bílek splatit teprve rok před smrtí.
"Chtěl si vytvořit příbytek umělce-kněze, otisk svého života a umění," popisuje kunsthistorik záměr, který podle jeho mínění vycházel z Bílkova totálně náboženského způsobu života. Ten utvářela kombinace vnuknutí, vizí, intenzivního prožívání Bible i vlivu prostředí, v němž "hrozící prorok" vyrůstal.
"Kdyby dnes Bílek žil, zopakovalo by se rozštěpení na menší skupinu obdivovatelů a větší skupinu těch, pro něž by byl až příliš náboženský a neortodoxní," domnívá se Krummholz. Bílek sám tvrdil, že umělcem vlastně není. "Tvrdil, že žije, jak mu bylo uloženo Kristem a Pannou Marií. Své práce označoval za modlitby."
Bílkova vila, vystavěná mezi roky 1910 a 1911, je nyní po rekonstrukci znovu zpřístupněna veřejnosti. Prostoru dominují sochařovy "modlitby", například figura Úžasu z roku 1907, o níž je dnes také řeč. Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je olomoucký kunsthistorik Martin Krummholz. K poslechu na platformách: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Google Podcasty a Apple Podcasty.
