Plzeňská madona se po 76 letech přestěhovala, vystavena bude 10 dnů

Plzeňská madona se po 76 letech přestěhovala, vystavena bude 10 dnů
Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy.
Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy.
Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy.
Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
1. 5. 2021 11:41
Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni, gotická Plzeňská madona, se v pátek na čas přesunula z katedrály svatého Bartoloměje o pár set metrů dál do výstavní síně Masné krámy. Od 20. do 29. května zde bude k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější - Plzeňská madona a krásný sloh, kterou připravila Západočeská galerie.

Převoz sochy se uskutečnil v pátek dopoledne. Odborná transportní společnost Artex za spolupráce restaurátora Davida Blahouta sochu ještě v katedrále umístila do přepravního boxu. Na cestu ji přišel vyprovodit také biskup Tomáš Holub.

Následoval převoz v autě speciálně upraveném proti otřesům. Vše proběhlo za podpory policie, která kontrolovala bezpečnost a na krátkou dobu uzavřela Dřevěnou ulici pro veřejnou dopravu. Dílo bylo v pořádku přeneseno do Masných krámů.

Opuková socha vyrobená pro katedrálu před rokem 1384 je považována za jeden z prototypů takzvaných krásných madon. Trvale je umístěna na oltáři katedrály, lidé nemají možnost jí zblízka pohlédnout do tváře. Spatřit ji na výstavě tak bude mimořádná příležitost, říká biskup Holub.

Madona opustila oltář po více než tři čtvrtě století kvůli restaurování. Naposledy byla sejmuta za druhé světové války z obavy před bombardováním Plzně a ukryta v klášteře v Plasích, vrátila se roku 1945. Katedrála teď prochází víc než stomilionovou rekonstrukcí. Restaurátor sochu citlivě očistil.

Pro Holuba, který byl před pěti lety vysvěcen v katedrále na biskupa, bylo blízké setkání s madonou silným zážitkem. "Je to ten největší dárek, že jsem poprvé spatřil madonu, která je očištěná a je krásná. Výraz tváře, očí, rtů Matky Boží je kouzelný. Když jsem u ní dnes stál, byl jsem dojatý a běhal mi mráz po zádech," říká.

V galerii nebude madona jen jedním z exponátů, ale také místem, kde se lidé budou moci modlit. "Historie madony je spojená s tím, že to není artefakt. Je to místo úcty, kam Plzeňané po celá století chodili, aby se modlili v radosti, bolesti i složitostech. A já bych chtěl, aby na té výstavě měla tuto funkci, která vytváří její krásu," dodává biskup.

Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy.
Převoz Plzeňské madony z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy. | Foto: ČTK

Také pro autora výstavy Petra Jindru byl pátek mimořádný. Přípravy mu zabraly sedm let. Plzeňská madona měla v koncepci přehlídky zásadní postavení, od začátku se počítalo, že bude dočasně vystavena. Jenže když galerie evropsky jedinečnou přehlídku vzácných středověkých madon koncem loňského roku otevřela, brzy musela kvůli epidemii koronaviru zase zavřít. Výstavu proto prodloužila do 6. června.

"Očekávali jsme rekordní zájem návštěvníků i odborné veřejnosti, ovšem skutečnost je jiná, protože jsme museli mít po čtyři měsíce uzavřené výstavní síně, což bylo nešťastné právě pro tuto expozici," doplňuje Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Epidemická situace v kraji však umožní od příštího týdne opět po měsících otevřít památky i muzea. Západočeská galerie bude přístupná od 4. května, madonu lidé v Masných krámech uvidí ve dnech 20. až 29. května.

"Měl jsem pocit, že vidím zázrak. To skutečně nepřeháním. Je to naprosto mimořádné, nesmírně silné. Je to dílo, které je hluboce kultické," popisuje kurátor Jindra své pocity poté, co sochu poprvé spatřil zblízka.

Madona pochází ze svatovítské katedrální huti Petra Parléře. "Možná, snad byla tesána přímo rukou Petra Parléře," domnívá se Jindra. Jak byla původně vysoká, se dnes neví, nedochoval se celek koruny. Nyní měří 125,5 centimetru a váží 127 kilogramů. Znázorňuje Pannu Marii jako prostřednici spásy.

"Je zobrazena v zastaveném kroku, v příchodu s dítětem v náručí. Ježíšek je obnažený, což zdůrazňuje vtělení Božího syna," líčí Jindra. Důraz na vtělení podle něj středověký sochař vyjádřil tak sugestivně, že prsty Panny Marie jsou vtisknuty do těla dítěte a celá socha se tak stává živější.

 

Právě se děje

Další zprávy