Lenin v Praze a pluh na rytí držkou v zemi. Výstava spojuje Peppersteina s Černickým

Lenin v Praze a pluh na rytí držkou v zemi. Výstava spojuje Peppersteina s Černickým
Pavel Pepperstein: Bullfighter girl, 2016, acrylic on canvas, 180 x 180 cm.
Pavel Pepperstein: Grand intergalactic terminal The Great Ammonite was built in 3406, 2014, acrylic on canvas, 200 x 150 cm.
Pavel Pepperstein: Stepping on the Suprema, 2015, acrylic on canvas, 220 x 160 cm.
Pavel Pepperstein: The Snowfish from the Future, 2014, acrylic on canvas, 200 x 150 cm.
Foto: Martin Polák
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
8. 6. 2021 12:00
Mezi desítkami výstav současného umění, jimiž galerie dohánějí ztracený čas po měsících nucené uzávěry, by neměla zapadnout výjimečná, spíše menší přehlídka světově známého ruského konceptualisty Pavla Peppersteina. S Jiřím Černickým do 21. června vystavuje v pražské galerii DSC. Jejich spojení působí přirozeně a ladně, i když každý pochází z jiného prostředí.

"Dnes nám přijde bláznivé, že jsme se nemohli přátelit už za komunismu," říká Jiří Černický, který se s Peppersteinem nejprve míjel. Oba se narodili ve stejném roce 1966. Pepperstein je synem známého moskevského malíře Viktora Pivovarova, který v 80. letech minulého století emigroval do Prahy. Talentovaný syn se ve 14 letech přestěhoval za ním, v letech 1985 až 1987 studoval na pražské AMU. Později se však vrátil do Moskvy, kde se stal výraznou postavou neoficiálního umění.

"Dělali jsme věci, které byly tak undergroundové, až si ani stát nevšiml, že něco takového existuje," vzpomínal Pepperstein. Po rozpadu Sovětského svazu se stal uznávaným umělcem, kritikem, autorem psychedelických a fantasy povídek i románů či rapovým hudebníkem.

Malevič v Kazachstánu

V roce 2009 zastupoval Rusko na Benátském bienále souborem futuristických kreseb Krajiny budoucnosti. Jednoduchou linkou, pestrými barvami a rukou psaným textem vytvořil filozofické, provokativní krajiny, připomínající skici extravagantního architekta.

Nakreslil například Velké Velikonoční vejce - Světové centrum ruské ortodoxie, jež bude postaveno v roce 2118, nebo Most ve tvaru černého čtverce zkrášlující Kazachstán v roce 2231. Na další kresbě prorokoval, že "domy ve tvaru atomového hřibu přijdou do módy v roce 2280", o pár desítek let později má být vztyčena "anténa pro komunikaci s mrtvými" a na oslavu třetího tisíciletí od počátku křesťanství bude v Alpách vysochána obří postava starého Krista, proplešatělého kmeta s bílým vousem.

Peppersteinův soubor potěšil tureckého spisovatele ověnčeného Nobelovou cenou za literaturu Orhana Pamuka, který tehdy o Benátském bienále referoval pro deník Süddeutsche Zeitung. Ruský umělec mu prý připomněl malíře a básníka Williama Blakea.

V roce 2014 získal Pepperstein prestižní ruskou Kandinského cenu a také se účastnil mezinárodní putovní přehlídky současného umění Manifesta v Petrohradě. Dnes jsou jeho obrazy, kresby a instalace zastoupeny ve sbírce Treťjakovské státní galerie v Moskvě, v pařížském Louvru a Centre Pompidou, sbírce Deutsche Bank nebo moskevském centru umění Garage.

Pavel Pepperstein: Venus and the centaur, 2016, acrylic on canvas, 200 x 160 cm.
Pavel Pepperstein: Venus and the centaur, 2016, acrylic on canvas, 200 x 160 cm. | Foto: DSC Gallery

Své vzpomínky na Prahu zpracoval v ilustrovaném průvodci pro edici Travel Book, jejž vydala módní značka Louis Vuitton. Své barevné, kolážovité kresby věnoval například Barrandovu a jeho filmovým studiím, mytologické postavě bezhlavého rytíře, "plechového muže s hlavou v podpaží", a dále Franzi Kafkovi, Václavskému náměstí nebo Tančícímu domu.

V pražském průvodci figurují mimo jiné ulity mořských plžů, které se podle Peppersteina jako dekorativní motiv v Praze často objevují, možná coby stesk po dalekém moři.

O nich se nemluvilo

Jiří Černický šel jinou cestou. V 80. letech pobýval v socialistické Moskvě. Jako student ústecké pedagogické fakulty prý neměl moc na výběr, kromě výtvarné výchovy studoval ruštinu, a tak se dostal na stáž do Sovětského svazu.

I když se snažil potkat s umělci z undergroundu, nepovedlo se. "Hledal jsem nezávislou scénu, ale znal jsem jen ilustrátora Vasiljeva, který vyhrál cenu na bienále v Brně. Toho jsme vyhledali, ale nikoho dalšího jsme neznali. Pivovarov nebo Ilja Kabakov - to byli emigranti, o nich se nemluvilo," vzpomíná Černický.

Jiří Černický: Anatomie sněhuláka, 54 x 50 cm.
Jiří Černický: Anatomie sněhuláka, 54 x 50 cm. | Foto: DSC Gallery

S Peppersteinovým otcem Viktorem Pivovarovem se seznámil až později v Praze. Když v 90. letech začal studovat na UMPRUM, a později také na Akademii výtvarných umění, byl Pepperstein zpět v Moskvě, přesto se právě díky Pivovarovovi s českým výtvarníkem seznámili. "Dnes se kamarádíme, zajímá nás i literatura, oba píšeme," shrnuje Černický.

Jejich nynější výstava v DSC Gallery má počátek před sedmi lety, kdy žil Pepperstein na Krymu. Černický, který vede ateliér malby na UMPRUM, si řekl, že ho zkusí pozvat na workshop se studenty do Prahy. Strefil se právě do období těsně před ruskou anexí Krymu, kdy tamní atmosféra nebyla dobrá a Pavel Pepperstein prožíval těžké období.

"On je globálně významný umělec, asi by na nějaký kurz se studenty normálně neměl čas, ale zrovna byl na tom psychicky špatně, potřeboval přijít na jiné myšlenky, tak mu to přišlo vhod," líčí Černický.

Pražský pobyt se vydařil a oba umělci zjistili, že jsou si ve své tvorbě blízcí. Obdivují ruskou avantgardu, jejich práce jsou angažované a futuristické, oba do svých obrazů vpisují celé věty. "Řekli jsme si, že bychom mohli udělat společnou výstavu," vysvětluje Černický. Plánů bylo několik, nakonec vyšla přehlídka v DSC Gallery, kterou jako kurátor připravil Michal Koleček.

V plánu byly ještě dvě výstavy s běloruskou kurátorkou Annou Trafimovičovou, z nichž jedna se měla konat v Minsku, nejprve v jedné z tamních velkých výstavních síní. Jak se ale měnila politická situace, připadaly v úvahu jen alternativní galerie. Současná vyhrocená situace, kdy režim diktátora Alexandra Lukašenka zavírá demonstranty, nakonec nedovoluje ani to.

"Zabývám se totalitou, postkomunistickou realitou. Polovina mých věcí by spadla do cenzury," myslí si Černický. Peppersteinovy práce by v Bělorusku nedopadly jinak.

Jiří Černický: Pluh na rytí držkou v zemi, 88 x 63 cm.
Jiří Černický: Pluh na rytí držkou v zemi, 88 x 63 cm. | Foto: DSC Gallery

O to cennější je výstava v Praze. Pepperstein sem přivezl velké vizionářské obrazy s odkazy na avantgardu i drobnější kresby. Některé rozšiřují soubor Krajin budoucnosti, poprvé viděný v Benátkách, dále je tu soubor s Leninem v Praze.

Jeho obrazy se střídají s provokativními, pseudovědeckými kresbami Černického. Jedním z absurdních vynálezů je například Pluh na rytí držkou v zemi nebo Plán přestavby jaderného reaktoru na varhanní stroj. Další kresba nazvaná Děvka Svobody je parafrází newyorské sochy Svobody. Na těle nahé ženy jsou vytetované siluety zlynčovaných černochů jako připomínka vytěsňované historie USA.

Podle kurátora Michala Kolečka sice oba autoři vycházejí z avantgardy, jejich zkušenosti postmoderních tvůrců jim ale umožňují komentovat milovanou epochu s patřičným odstupem.

"Vypadá to, jako by na jedné straně aktualizovali naděje a sny utopismu v době, kdy se zdá, že nikdo ve světě umění nevěří ve zprofanované velké revoluční činy. Avšak na straně druhé to dělají tak, že tyto sny prezentují prostřednictvím absurdních vizionářských idejí ne nepodobných sci-fi představám," uvádí kurátor.

Zajímavou okolností je, že ve stejném termínu jako Pepperstein s Černickým má výstavu také Viktor Pivovarov v pražské Národní galerii - a souběžně lze na zámku Hluboká vidět sbírku ruské avantgardy ze sbírky muzea v Jekatěrinburgu.

Výstava

Pavel Pepperstein, Jiří Černický: Dharmanautica 4300 n. l.
DSC Gallery, Praha, výstava potrvá do 21. června.

 

Právě se děje

Další zprávy