Piráti chtějí, aby se na tato místa musela vypisovat výběrová řízení. Funkční období ředitelů by bylo šestileté a jejich odvolání možné jen ze zákonných důvodů.
Vláda pošle zákonodárcům k novele pirátky Lenky Kozlové podle podkladů pro svou pondělní schůzi záporné stanovisko.
Jmenování a odvolávání ředitelů kulturních příspěvkových organizací spadá do kompetence zřizovatelů, tedy ministerstva kultury nebo krajských a obecních rad. Piráti poukazují, že jmenování a odvolávání ředitelů teď často závisí na aktuální politické reprezentaci.
Kozlová argumentuje hromadným odvoláním ředitelů pětice kulturních institucí v Ústeckém kraji před dvěma lety a nynějším koncem ředitelů Národní galerie v Praze Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa nebo dlouholeté ředitelky děčínského zámku Ivety Krupičkové.
"Předložený návrh zákona nepřípustně zasahuje do rozhodování územního samosprávného celku při zřizování a řízení jím zřízených příspěvkových organizací," namítne kabinet podle předběžného stanoviska.
Poukáže zároveň na to, že kulturní příspěvkové organizace státu jsou závislé na státním rozpočtu a hospodaří se státním majetkem. Zásadní rozhodovací pravomoc zřizovatele je proto oprávněná, stojí v podkladech.
Předloha, o níž rozhodne parlament, upravuje také požadavky na uchazeče o vedoucí místo kulturní instituce a důvody k odvolání ředitele. Patřilo by k nim "závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí".
V případě, že by před koncem šestiletého funkčního období zřizovatel instituce nevypsal výběrové řízení na vedoucí místo, dosavadnímu řediteli by začalo plynout další šestileté období.
K námitkám vládních legislativců patří také to, že předloha se nevypořádává se situací, pokud by výběrová komise nenominovala ke jmenování žádného uchazeče. Není podle nich ani jasné, proč by se kulturní příspěvkové organizace měly řídit jinou zákonnou úpravou než ostatní příspěvkové organizace.
