Pikovou dámu od Toyen koupilo katarské muzeum, obraz zřejmě vystaví v Paříži

ČTK Kultura ČTK, Kultura
23. 7. 2021 13:18
Obraz malířky Toyen nazvaný Piková dáma, který byl na loňské aukci v Praze vydražen za 78,65 milionu korun, se dostal do Kataru. Získalo ho tamní národní muzeum, letos na podzim ho nejspíš vystaví v Paříži.
Piková dáma od Toyen z roku 1926.
Piková dáma od Toyen z roku 1926. | Foto: ČTK

Na akvizici upozornil server Artplus.cz, potvrdila ji Zdena Růžičková ze síně Adolf Loos Apartment and Gallery, která obraz dražila. Katarské národní muzeum na téže aukci ještě za necelé tři miliony korun zakoupilo dívčí portrét od Vlaha Bukovace, který startoval na částce 2,3 milionu korun.

Česká aukční síň se nedomnívá, že by katarské muzeum chtělo budovat sbírku českého umění. Obraz od Toyen pravděpodobně vystaví na podzimní pařížské přehlídce pracovně nazvané Modern Paris.

Malba La Dame de pique, jejíž vyvolávací cena činila 29,9 milionu korun, pochází z autorčina sběratelsky ceněného období. Toyen ji vytvořila krátce po příchodu do Paříže v roce 1926. Jejím nejdražším dílem prodaným na zdejší aukci bylo až do Pikové dámy Šero v pralese, roku 2017 vydražené za 36 milionů korun včetně přirážky.

Cena, za niž Piková dáma našla nového majitele, v danou chvíli představovala malířčin rekord. Současně šlo o nejvyšší částku, kterou na aukci do té doby někdo zaplatil za české umění.

Domácí aukční rekord však loni v listopadu následně překonal obraz Františka Kupky Divertimento II, za který kupec včetně přirážky zaplatil 90,24 milionu korun. Letos v dubnu pak byl znovu překonán autorský rekord Toyen, když Adolf Loos Apartment and Gallery prodala její obraz Cirkus za 79,56 milionu korun včetně přirážky.

Katarské národní muzeum bylo postaveno podle návrhu světoznámého francouzského architekta Jeana Nouvela, otevřelo na jaře 2019. Předobrazem mu byla pouštní růže. V jedenácti místnostech určených pro stálou expozici jsou na více než 40 tisících metrech čtverečních vystaveny exponáty k dějinám malého pouštního emirátu i soudobá díla.

Arabský emirát Katar je jedním z nejmenších států na Blízkém východě, ve světě obchodníků s uměním ale už delší dobu patří k nejvelkorysejším kupcům výtvarných děl. Podle médií v roce 2011 rodina katarského emíra koupila od soukromého majitele plátno Paula Cézanna Hráči karet údajně za více než 250 milionů dolarů, což bylo v tehdejším přepočtu asi 4,7 miliardy korun. Stalo se tak nejdražším prodaným dílem na světě. V žebříčcích se ale ne vždy objevuje, protože se jednalo o soukromou transakci, nikoliv veřejnou aukci.

V čele správní rady muzea stojí sestra katarského emíra Majasa Ál Sání. Časopis The Economist ji před lety označil za nejvlivnější ženu v uměleckém světě, přestože se sama neúčastní společenských událostí, nevečeří s jinými sběrateli, na aukce sama nechodí a nenavštěvuje ani vernisáže. V rozhovorech ale naznačila, že katarský zájem o umění by mohl lidem ze Západu otevřít oči a ukázat jim, že i muslimové dovedou ocenit světové kulturní dědictví.

Architekt Nouvel dále navrhl mimo jiné pobočku muzea Louvre v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, otevřenou v roce 2017. Na pražském Smíchově podle jeho návrhu v letech 1994 až 2000 vznikl administrativní komplex Zlatý anděl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy