reklama
 
 

Obří výstava ve Vídni shromáždila Bruegelovy obrazy, jeden přijel z Prahy

2. 10. 2018 20:45
Obrazy starého mistra Pietera Bruegela jsou tak staré a křehké, že cestují zřídka. Ve Vídni dnes za účasti belgického krále a rakouského prezidenta začala výstava, kde se jich sešlo nejvíc v moderních dějinách.

Uměleckohistorickému muzeu ve Vídni se podařilo shromáždit na jednom místě přes polovinu zachovalé tvorby vlámského malíře Pietera Bruegela staršího.

Jedinečná a celosvětově první monografická přehlídka 27 jeho obrazů a 60 kreseb i grafických listů v rakouské metropoli začala dnes, potrvá do 13. ledna příštího roku. Právě příští rok si svět připomene 450 let od úmrtí starého mistra.

Podle agentury AFP je výstava pozoruhodná tím, že patrně jako první vedle sebe ukazuje dvě verze Bruegelova slavného obrazu Babylonské věže a také čtyři díla z cyklu Ročních období. Jedno z nich, Senoseč, se nachází ve sbírkách rodiny Lobkowiczů v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, odkud bylo do Vídně zapůjčeno.

Dle pořadatelů je spousta zapůjčených děl tak stará a křehká, že zřídka cestují. Mnoho institucí, s nimiž se Vídeň nyní dohodla, své Bruegely dosud odmítalo zapůjčit z obav o nenávratné poškození.

"Bruegela zná každý, ať už z reprodukcí v kalendářích nebo z obalů sušenek. Ale ještě nikdy jste nemohli vidět tolik jeho děl na jednom místě," avizuje jedna z kurátorek Sabine Penotová, podle níž muzeum na získání zápůjček pracovalo šest let.

Uměleckohistorické muzeum ve Vídni bylo ale na uspořádání výstavy dobře vybavené, neboť má ve sbírkách takřka třetinu autorových maleb - včetně jedné verze Babylonské věže, obrazů Selská svatba a Dětské hry nebo tří děl z cyklu Ročních období.

"Bruegelova díla hned zkraje začali sbírat dva členové habsburské monarchie, arcivévoda Arnošt Habsburský a jeho bratr, pozdější císař Rudolf II.," připomíná kunsthistorička Alice Hoppeová-Harnoncourtová.

Přípravy na nynější výstavu tedy Uměleckohistorické muzeum ve Vídni zahájilo před šesti lety. Tehdy začalo Bruegelova díla ve svých sbírkách zkoumat pomocí infračervené technologie a rentgenu, aby je důkladně analyzovalo.

V pozdější fázi projektu počala jednání o konkrétních výpůjčkách, vysvětluje kurátorka Penotová. Jako jedni z prvních souhlasili majitelé děl v Belgii, později se přidaly sbírky z Antverp, Madridu, New Yorku, Prahy a Rotterdamu.

Jedna z nejtěžších cest vedla k zapůjčení tempery na dřevě jménem Klanění Tří králů ve sněhu, která se nacházela v curyšském kantonu Winterthur. Aby obraz mohl opustit Švýcarsko, musela kvůli tomu tamní vláda přijmout zvláštní zákon, líčí agentura AFP.

Jiné Bruegelovo dílo Pohled na Neapol zase bylo nedávno zrestaurováno v Římě.

Naopak Metropolitní muzeum umění v New Yorku se nakonec rozhodlo do Vídně nezapůjčit obraz Žně. S ním by ve Vídni bývala byla kompletní série všech pěti desek, o nichž jsou dnes kunsthistorici přesvědčeni, že náležely do cyklu Ročních období.

Na vídeňské výstavě se jako kurátor podílel také Manfred Sellink z Královského muzea umění v belgických Antverpách. Podle něj Bruegelova díla dodnes fascinují, protože autor "dovedl znázornit nesmírně přesné detaily s až filmařským viděním celku".

Součástí výstavy je též doprovodný web Insidebruegel.net, kde si návštěvníci mohou jednotlivé obrazy přiblížit do absolutního detailu.

Jeden z nejvýznamnějších malířů a kreslířů 16. století Pieter Bruegel starší, jehož datum narození není známo a který se dožil zhruba čtyřiceti až čtyřiačtyřiceti let, často znázorňoval náměty z venkovského života, biblická témata či alegorie. Vídeňské muzeum jej v propagačních materiálech přibližuje jako "vypravěče příběhů, satirika i společenského kritika".

Zakladatel slavné malířské dynastie Bruegelů, někdy psáno Brueghelů, za sebou zanechal velký odkaz, v různých dobách byl ale různě populární. "Začátkem 18. století byla většina jeho děl odložena. Opravdového znovuobjevení se dočkal až začátkem 20. století," poznamenává kunsthistorička Hoppeová-Harnoncourtová.

"Každá generace se pokusila rozplést Bruegelova tajemství, ale žádné se to ještě nepodařilo. Jeho díla jsou na to příliš bohatá," dodává druhá kurátorka Penotová.

autoři: AFP, Kultura | 2. 10. 2018 20:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama