Petr Sís vydává knihu o Wintonovi, který zachránil skoro 700 dětí před Hitlerem

ČTK ČTK
27. 1. 2021 13:34
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu tuto středu vychází anglicky v New Yorku a Londýně nová kniha oceňovaného česko-amerického výtvarníka a spisovatele Petra Síse. Jmenuje se Nicky & Vera a vypráví o zachránci stovek českých dětí Nicholasi Wintonovi.
Petr Sís emigroval do USA v roce 1982, dnes se do Česka pravidelně vrací a představuje své knihy zdejším čtenářům.
Petr Sís emigroval do USA v roce 1982, dnes se do Česka pravidelně vrací a představuje své knihy zdejším čtenářům. | Foto: Lukáš Bíba

V češtině knihu letos na podzim vydá nakladatelství Labyrint, ve stejné době se Sísova novinka objeví v Německu, Francii, Jižní Koreji a Číně.

Celobarevné kreslené vydání je určeno dětem i rodičům. Příběh o nenápadném hrdinovi představuje fascinující svědectví o tom, že úsilí a odhodlání jednoho člověka může zvrátit děj událostí, uvádí nakladatel.

Obal knihy Nicky & Vera.
Obal knihy Nicky & Vera. | Foto: Norton Young Readers

Mladý Nicholas Winton se na konci roku 1938 dostává do Prahy, kde na vlastní oči vidí nebezpečí blížící se války. V krátkém čase se mu podaří najít pěstounské rodiny ve Velké Británii pro ohrožené děti většinou židovského původu a zorganizovat osm vlakových souprav.

Jedním z 669 dětí je malá holčička Věra Diamantová. Má štěstí a může nastoupit do jednoho z vlaků. Její hravé a dětsky naivní vzpomínky na rodinu, rodné městečko nedaleko Prahy a transport za svobodou se v knize proplétají s úsporně vyprávěným příběhem mladého muže, který se po válce se svým činem nikomu nesvěří.

Život Nicholase Wintona by pokračoval v ústraní a zapomnění - nebýt jeho manželky, která o mnoho let později našla na půdě zaprášenou krabici plnou dokumentů. Po dlouhých letech se tak Winton opět setkává se zachráněnými dětmi včetně Věry, dnes spisovatelky Věry Gissingové, žijící ve Velké Británii.

Winton jako mladý bankéř na počátku války z vlastní vůle organizoval v Československu odjezdy židovských dětí do Británie. Obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizoval jim doklady a přijetí v britských rodinách.

Skoro sedm stovek dětí tak zachránil před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech.

Po válce se Winton živil jako makléř. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se zachráněnými "dětmi", které zorganizovala BBC v roce 1988, téměř půlstoletí po jeho hrdinských činech.

Wintonovy děti, kterým je dnes přes 80 let, před pěti lety vyhlásily sbírku na památník svým rodičům. Díky Wintonovi přežily, když jim pomohl odjet v roce 1939 z Prahy do Anglie. Za hrdiny považují rodiče, kteří se tehdy rozhodli poslat své potomky do neznáma.

Přeživší myšlenku uskutečnili a dnes na hlavním nádraží v Praze stojí pomník v podobě dveří vlaku, kde jsou na jedné straně skla dlaně dětí a na druhé rodičů, kteří se s nimi loučí - mnozí navždy.

Nicholas Winton byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Roku 2014 dostal Winton od prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Byl také navržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel roku 2015 ve věku 106 let.

Je mi sympatické, že po každém pádu vždy znovu vstal, říká o spisovateli Antoinu de Saint-Exupérym světoznámý výtvarník a ilustrátor Petr Sís, který vydává novou knihu Pilot a Malý princ. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

V Barmě pokračují protesty proti převratu, mají už sedm obětí

Nejméně sedm lidí v neděli podle agentur zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Barmě, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Bezpečnostní složky je zatýkají po stovkách a manifestace rozhání vodními děly, slzným plynem, omračujícími granáty a zřejmě také střelbou.

Zásahy bezpečnostních složek proti shromážděním se podle agentury AP zdají být čím dál agresivnější, ovšem protestní hnutí dosud neztrácelo na síle.

V největším barmském městě Rangúnu v neděli násilnosti vypukly dopoledne při pochodu studentů medicíny. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly demonstranty prchající před policisty i to, jak lidé pomáhají zraněným. Co jim krvavá zranění způsobilo, nebylo jasné, některá média ale hlásila střelbu ostrými náboji. Desítky studentů a dalších lidí skončily ve vazbě, píše AP.

Jedna žena zemřela na infarkt poté, co policie zasáhla omračujícími granáty proti demonstraci učitelů v Rangúnu. O úmrtí informovala dcera oběti a kolegové učitelé, píše Reuters. Střílelo se také ve městě Dawei, jeden člověk tam zemřel. Podle listu Myanmar Now zemřeli dva lidé také ve druhém největším městě Mandalaj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy