Recenze - Titul souboru třinácti povídek Petra Šabacha Škoda lásky v první řadě evokuje téma milostné. Do jisté míry tomu tak je, ale pravým klíčem je název populární, původně Modřanské a v anglické verzi Beer Barrell polky - skladby Jaromíra Vejvody, která se stala písní téměř symbolickou, reprezentující onu svobodnější část kdysi rozděleného světa na Západ od české hranice.
A tak je to i se Šabachovými povídkami. Stejně jako ona píseň jsou zároveň o lásce, o hudbě i o lásce k hudbě na půdorysu Hanspaulka - bigbít - pivo. Jsou klauniádou i nadčasovou absurditou a v typicky šabachovském stylu, s humorem i melancholií, poukazují k možnostem a rozměrům svobody v jakkoli nesvobodných hranicích.
Krátké útvary popravdě nijak nelpí na výjimečnosti, na slohové čistotě nebo originalitě. Vygradovanost a sevřenost jim většinou chybí, spíš působí jako rozevláté nápady, zaznamenané či odposlechnuté náčrty. V textech se záměrně uplatňuje právě motiv známého, obehraného, někdy až nutkavě se vnucujícího hudebního fragmentu.
Podobných příběhů existují desítky, na hrabalovsky bizarních postavičkách už byla vypsána nejedna tužka nebo barevný fix. To, co Šabach ovládá, je při vší té obyčejnosti jiskra dobrého nápadu, která neohromí, ale přinutí čtenáře pokývnout. Nic velkého se neděje, současně jako by se kdesi zablesklo.
Už v první povídce jde na malém prostoru o střídání hudebních stylů, oblíbených zpěváků, ale také o vůdcovství při školní rebelii, o slabošství a kolaboraci. I další výběr je pestrý, protože malost hrdinství nebo prostě jen trochu pošetilá normálnost štamgastů, kteří se baví svým podivínstvím a poklesky svých kamarádů, je nezměrná
Varianty historek o síle chtění a slabosti realizace, o potvrzení zákonů schválnosti a nerozhodném skóre mezi prohrou či výhrou je možné vyčíst v koncentrované podobě ve zkazce Požár kolchozu, ale i v předchozí Hanspaul City Limits - která je však o poznání nezřetelnější a upovídanější.
Sympatický hold vzdal Šabach svému nakladateli v povídce Poločas rozpadu kvarteta Fortuna situované do maloměstské Litomyšle, do prostředí hudebních slavností.
To už je žánrový obrázek o pravidelném rytmu a pomalém běhu nekomplikovaných událostí, pro který není nijak určující časové zasazení. To ostatně v tomto souboru vůbec hraje méně důležitou roli.
Jsou tu zachyceny peripetie vzniku a rychlého neslavného zániku skupiny středoškoláků v pokřivených podmínkách minulého režimu (The Losers); na jiném místě autor se rozehrál na současné klaviatuře roztomilé morality (Nejsladší melodie) nebo generační disonance ("I AM").
Povídky přitom nehledají výrazný společný akord. Zásadní výpověď už byla sdělena v předchozích Šabachových románech. Tady vybrnkává jednotlivá témata, pohvizduje drobnosti i legrácky. Nemá ambici zásadního kusu, spíš snadno variujícího cvičení.
Petr Šabach: Škoda lásky. 154 stran. Vydala Paseka, Praha-Litomyšl 2009.
