Řím - Jeho život byl plný emocí a patosu jako italské lyrické opery, které ho proslavily. Ve čtvrtek ráno se odehrálo poslední dějství. Slavný pěvec Luciano Pavarotti zemřel, v jednasedmdesáti podlehl rakovině slinivky.
Pavarotti je mnohými považován za jednoho z nejvýznamnějších operních pěvců 20. století. K nezpochybnitelnému talentu přidal i osobní šarm: Enrico Caruso 20. století zahájil a Pavarotti zakončil, píší nekrology. Jeho hlas zní na víc než devadesáti nahrávkách. Mezinárodně debutoval v roce 1963 v Covent Garden a od té doby byl součástí světových jevišť.
Jeho proslulé vysoké C a árii Nessun Dorma ale znají i ti, kteří se jinak o operu nezajímají. Pavarotti totiž jako jeden z prvních dokázal, že operní zpěvák může být součástí showbyznysu. Mezi "širokou veřejností" se proslavil projektem Tří tenorů, kde zpíval společně se svými slavnými kolegy Plácidem Domingem a Josém Carrerasem.
Jejich první společné vystoupení, které dalo zrodit takřka nejúspěšnější nahrávce klasické hudby všech dob, se odehrálo v roce 1990 u příležitosti ukončení světového šampionátu ve fotbale v Římě. Koncert přinesl všem zúčastněným velký úspěch, záznam byl nominovaný na dvě Grammy a jen videa se prodalo 750 tisíc kusů.
Společné turné i nahrávky měly obrovský světový úspěch a pomohly k nebývalé popularizaci klasické hudby. U klasických posluchačů ale projekt sklidil kritiku. "Přinesli jsme operu k 1,5 miliardě lidí - jestli pro tenhle fakt chcete použít slovo komerční nebo něco ještě urážlivějšího, poslužte si," oponoval Pavarotti.
Jeho kariéra pěvce se pomalu chýlila ke konci, v listopadu 1995 v New Yorku nevyzpíval své vysoké C a nechal se vystřídat. Zato spojení tří tenorů odstartovalo opakovanou sérii výnosných koncertů, která třeba v roce 1996 přinesla každému na 10 milionů dolarů. Na stadionech Pavarotti definitivně a nezlomně potvrdil status superhvězdy.
I to byl důvod, proč byl jeho život pod drobnohledem bulváru. Celý svět věděl, že tenor s obarvenými vlasy a vizáží postav, které zpíval, se v roce 1996 po pětatřiceti letech rozvedl s manželkou a manažerkou Adou a posléze oženil se svou sekretářkou Nicolettou Mantovaniovou.
Média už dlouho spekulovala, že Pavarottiho život pohasíná v rodinném kruhu. Jeho okolí to odmítalo, ale zdravotní stav se ve středu zhoršil a pěvec musel být převezen na onkologickou kliniku v Modeně. Byl prý v bezvědomí a selhávaly mu ledviny.
V časných ranních čtvrtečních hodinách pak zemřel ve svém domě v rodném městě, kde pořádával s hvězdami popu charitativní koncerty. S Bonem zpíval Miserere, objevil se i na desce U2 The Passengers, kde zpívá hit Miss Sarajevo.
"Mistr bojoval dlouhou, těžkou bitvu proti rakovině slinivky, která si nakonec vzala jeho život," uvedla v prohlášení Pavarottiho manažerka Terri Robsonová. Ale prý zůstával optimistický až do konce.
Podle italské televize RAI se zpráva o Pavarottiho skonu brzy rozšířila po celé Modeně. Policisté a četníci kolem domu vytvořili kordon, aby usměrňovali lidi, kteří přišli vzdát operní hvězdě poctu.
V červenci loňského roku podstoupil Pavarotti v New Yorku operaci, při níž mu byl odstraněn nádor na slinivce. Od té doby přestal vystupovat na veřejnosti. Letos 25. srpna byl propuštěn z nemocnice po dvou týdnech léčby a vyšetření. Hospitalizován byl kvůli vysokým horečkám.
"Vždy jsem obdivoval Bohem danou dokonalost jeho hlasu, ten nezaměnitelný zvláštní témbr od hloubek až po vrchol tenorova rozsahu," napsal v prohlášení Domingo.
"Měl jsem rád i jeho nádherný smysl pro humor. Když jsme někdy koncertovali s José Carrerasem, museli jsme si připomínat, že zpíváme platícímu publiku, tolik jsme si to užívali." Přitom si stačili i pěkně vydělat.
"Otázka, zda byl Luciano největší tenor posledních padesáti let, rozděluje milovníky opery na dva tábory. Je ale nepopiratelné, že byl nejúspěšnější: zpívající erotikon a nejperfektnější mašina na peníze v obchodě s hudbou, které říkáme klasická," napsal německý teoretik Jürgen Kesting.
Posluchači v Česku mohli operního pěvce naposledy naživo slyšet v roce 2005, kdy Pavarotti v Praze vyprodal 10 tisíc míst vysočanské arény. Vystoupení před tisícovkami diváků, často pod širým nebem, se v minulých letech stala Pavarottiho specialitou.
Druhý pražský koncert, součást rozlučkového turné, odzpíval Pavarotti vsedě a s unaveným hlasem. Místo mezi nesmrtelnými už měl ale pevně zajištěné.
Tak si ho také publikum pamatuje z posledního vystoupení na pódiu. Během zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Turině v únoru 2006 odzpíval svou milovanou árii Nessun dorma.
