Od zákopů po objetí Dubčeka s Havlem. Výstava ukazuje fotografický příběh století

Jaroslav Kučera: 24. 11. 1989. Václav Havel a Alexander Dubček ve chvíli, kdy Čs. televize oznámila rezignaci předsednictva ÚV KSČ. Hudební publicista Jiří Černý je poslem dobré zprávy.
Jindřich Bišický: Důstojník podává hlášení polním telefonem Kapsch rakouské výroby
Válečný zpravodaj a spisovatel Jiří Mucha, spolu s přítelem před jedním z plakátů vylepených v ulicích válečného Londýna. Autorem fotografie je Erich Auerbach.
Ladislav Sitenský: Českoslovenští letci v Anglii – příprava k útoku nad Dieppe, 312. čs. stíhací peruť, základna Redhill u Londýna, 19. 8. 1942
Otakar Jaroš: Českoslovenští dobrovolníci na cestě přes polsko-sovětské hranice, 1939.
Foto: Czech Top Photo
Lucie Pantazopoulou Drahoňovská
29. 10. 2018 16:45
Výstava na pražské Staroměstské radnici se ohlíží za 100 lety Československa prostřednictvím fotografií. K vidění jsou snímky z války, odboje, undergroundu i normalizace.

Stála u zrodu republiky, byla svědkem okupací v letech 1939 i 1968, dokumentovala sametovou revoluci i polistopadové události. Fotografii coby vypravěčce dramatických milníků dějin se věnuje výstava nazvaná Osudové chvíle Československa - obrazový příběh století. Soubor 300 převážně černobílých snímků od 50 českých fotografů hostí Staroměstská radnice v Praze.

Na jednom obzvlášť dojemném výjevu z první světové války jsou zachyceni dva důstojníci, kteří v dřevěném vojenském domku navzdory zuřícímu konfliktu slaví Štědrý večer. Nechybí sněhobílý sváteční ubrus ani miniaturní vánoční stromeček, který postavili na provizorní stolek.

Fotografie pořídil nadporučík 47. pěšího pluku, fotoamatér Jindřich Bišický, který podal bezprostřední svědectví o životě svých souputníků na frontě. "Tyto fotografie k nám promlouvají neuvěřitelnou obrazovou kvalitou, jsou ostré, dynamické a kompozičně dokonalé, ať už zachycují přesuny vojáků po železnici, hromadné pohřbívání padlých, nebo chvíle odpočinku," hodnotí kurátorka výstavy a teoretička umění Daniela Mrázková. "Bišický byl pohotový fotograf s mimořádným talentem i smyslem pro reportáž, navzdory tomu, že používal těžkou a velmi nepohotovou kameru," upozorňuje.

Válečný zpravodaj a spisovatel Jiří Mucha, spolu s přítelem před jedním z plakátů vylepených v ulicích válečného Londýna. Autorem fotografie je Erich Auerbach.
Válečný zpravodaj a spisovatel Jiří Mucha, spolu s přítelem před jedním z plakátů vylepených v ulicích válečného Londýna. Autorem fotografie je Erich Auerbach. | Foto: Czech Top Photo

Následující tematický oddíl se zabývá československou vládou v exilu očima jejího oficiálního fotografa Ericha Auerbacha. Ten mezinárodní veřejnost poctivě informoval o činnosti exilové vlády. Zobrazil mobilizaci roku 1938 v Praze i Londýně, návštěvu královny Alžběty v Československém kulturním domě, plakát s podobiznou Winstona Churchilla a povzbudivým českým nápisem, který si čte válečný zpravodaj Jiří Mucha se svým kamarádem, tryznu za vyhlazené Lidice v rozbombardované katedrále anglické Coventry nebo portrétoval nejúspěšnějšího nočního stíhacího pilota Královského letectva, "Nočního jestřába" Karla Kuttelwaschera.

Silné emoce vyzařuje výjimečná autorská kolekce Ročník 21 skvělého reportážního a dokumentárního fotografa Zdeňka Tmeje, který byl nasazen na nucené práce v Německu. S sebou si vzal hbitou kameru typu Leica. "Nezajímala ho každodenní dřina ve fabrikách, ale to, co by se dalo nazvat ‚tíhou na duši‘, tedy vyjádření osobní tragédie těchto mladých nešťastných lidí, kteří se náhle ocitli daleko od vlasti, násilně odtrženi od rodin, přátel, práce. Po večerech se nudili, hráli karty, byli otrávení, cítili se jako novodobí otroci," popisuje kurátorka Mrázková.

2. světovou válku výstava zprostředkovává také skrze československý východní odboj, a to díky dalšímu fotografickému objevu, kapitánu Otakaru Jarošovi. Dřív, než se tento čítankový hrdina Sovětského svazu zúčastnil bitvy u Sokolova, kde padl, zanechal prozřetelně nikdy nekopírované negativy v úschově u přítele. Na svět se kvůli poválečnému politickému vývoji v Československu dostaly až po více než třiceti letech, aby konečně vydaly svědectví o tom, jak u Suzdalu a Buzuluku vznikal 1. československý armádní sbor Ludvíka Svobody.

Téma okupace Československa nacisty reprezentuje autorská kolekce Ladislava Sitenského, stejně jako později, už v exilu, právě jeho kolekce zachycuje československý západní odboj. Zkušený reportážní fotograf Sitenský nasnímal všední život u naší stíhací perutě i obrněné brigády.

Ladislav Sitenský: Českoslovenští letci v Anglii – příprava k útoku nad Dieppe, 312. čs. stíhací peruť, základna Redhill u Londýna, 19. 8. 1942
Ladislav Sitenský: Českoslovenští letci v Anglii – příprava k útoku nad Dieppe, 312. čs. stíhací peruť, základna Redhill u Londýna, 19. 8. 1942 | Foto: Czech Top Photo

Zvláštní místo ve výstavním prostoru Staroměstské radnice pak patří velkoformátovému snímku z archivu České tiskové kanceláře nazvanému Němečtí vojáci obsazují Prahu, jehož autorství je dodnes nejasné. "Když mě před pár lety vyzval britský nedělník Observer, abych jmenovala deset českých reportážních fotografií, které mají silný příběh a vysokou estetickou kvalitu, nemohla jsem opomenout právě tento vynikající snímek," zdůrazňuje kurátorka.

Prahu v roce 1945 zaznamenala prakticky celá česká fotografická elita v čele s Václavem Chocholou, Slávou Štochlem, Karlem Ludwigem, Josefem Zemanem či Tiborem Hontym. Z jeho tvorby výstava ukazuje symbolický snímek Smrt nacismu či ukázku piety z provizorního pohřbu padlého rudoarmějce před pražským Rudolfinem. Zastoupen je také téměř neznámý profesionální fotograf Vladimír Fyman z Roztok u Prahy, který zdokumentoval transporty vězňů z koncentračních táborů.

Výstava pokračuje oddílem věnovaným československému disentu, který z bezprostřední blízkosti zachytili Oldřich Škácha, Ivan Kyncl nebo Jan Ságl. Ten měl blízko k undergroundové skupině The Plastic People of the Universe, jejíž zatčení nakonec vyústilo v manifest Charty 77.

Do kapitoly 1968 - Konec nenaplněného snu kurátorka Mrázková vybrala pět autorů. Mezi nimi také Libora Hajského, který sovětskou okupaci na rozdíl od ostatních nasnímal barevně. K vidění je tu například jeho vynikající dramatická fotografie nazvaná Holýma rukama proti tankům.

Libor Hajský, ČTK: Holýma rukama proti tankům. Praha, 21.srpna 1968
Libor Hajský, ČTK: Holýma rukama proti tankům. Praha, 21.srpna 1968 | Foto: Czech Top Photo

Spolu s Danielou Sýkorovou, Oldřichem Škáchou a Antonínem Novým zde překvapivě vystavuje také muzikant Jiří Stivín, jehož zná veřejnost jinak než jako reportážního fotografa.

Skutečnost, že se i normalizace po roce 1968 stala terčem jedinečného českého smyslu pro humor a ironii, dokládají fotografie "socialistické vesnice" Jindřicha Štreita nebo "komunistické svátky" Iva Loose a Dany Kyndrové.

Příběh československých dějin pokračuje v prvním patře radnice tematickým celkem Rok 1989 očima fotografů, rozděleným do tří částí. První, nazvaná Preludium, zachycuje masové demonstrace ještě před listopadem 1989, a to od srpna 1988 v podání Radka Bajgara, Jana Šibíka, Lubomíra Kotka či Herberta Slavíka.

Osudové chvíle Československa – obrazový příběh století

Staroměstská radnice, Praha, výstava potrvá do 11. listopadu.

Druhá, pojmenovaná Německý exodus, vypráví o dramatickém hromadném útěku východních Němců přes Prahu na vytoužený Západ. K vidění tu jsou snímky opuštěných trabantů uprchlíků od Josefa Ptáčka či nekonečné fronty před německým velvyslanectvím fotografa a prvního polistopadového primátora Prahy Jaroslava Kořána. Třetí a zároveň poslední díl této kapitoly se věnuje sametové revoluci v podání dnes už ikonických fotografií Jaroslava Kučery, Jana Šibíka, Romana Sejkota, Jiřího Všetečky, Karla Cudlína či Jana Šilpocha. "Absolutně mysteriózní je pro mne snímek Jaroslava Kučery. Objímá se na něm Václav Havel s Alexandrem Dubčekem v momentě, kdy jim muzikolog Jiří Černý jako posel dobrých zpráv seslaný snad ze samého nebe sděluje kýženou informaci: odstoupení předsednictva ÚV KSČ. Tenhle snímek mě opravdu bere," ukazuje kurátorka.

Osobnost Václava Havla a jeho cestu na prezidentský post pak výstava rozpracovává v obsáhlém oddílu Havel Story se snímky Michala Krumphanzla, Alana Pajera či Líby Taylor. Závěr přehlídky tvoří fotografie dvou následujících polistopadových prezidentů s prostorem pro další otázky a odpovědi.

K výstavě vychází i stejnojmenná výpravná publikace Osudové chvíle Československa - obrazový příběh století s 216 fotografiemi, krátkými biografiemi všech fotografů a česko-anglickými texty.

 

Právě se děje

Další zprávy