Dokonce se pak s Fajtem vyfotil a snímek zavěsil na svůj twitterový účet. "Společně jsme se zasmáli spikleneckým teoriím o jeho odvolání," napsal Staněk.
Teď se situace změnila. Ve čtvrtek ráno Antonín Staněk učinil zatím nejradikálnější krok své politické dráhy, když Fajta odvolal a zároveň na něj podal hned dvě trestní oznámení. Ministr vše zdůvodnil ztrátou důvěry a poukázal na problematickou smlouvu, kterou Jiří Fajt s galerií uzavřel koncem loňského roku. Fajt své odvolání považuje za politický krok.
Ministr kultury změnu provedl v době, kdy Národní galerie čerstvě vypsala architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce, jedná o spolupráci s pařížským Centre Pompidou a především chystá otevření českého pavilonu na Benátském bienále.
Za necelé tři týdny tak v Benátkách na jedné z nejprestižnějších akcí ve světě výtvarného umění bude Národní galerii zastupovat dočasně pověřený ředitel Ivan Morávek. Doteď pracoval v Národní knihovně, dříve byl ředitelem pekárenské pobočky Penam Slovakia, která patřila do holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše za ANO. Nic v Morávkově životopisu nenaznačuje, že by měl znalosti či kontakty ve světě umění.
"Galerie za éry Jiřího Fajta obnovila kontakty se zahraničím, teď vypadáme jako banánová republika. Odvolat ředitele na hodinu bez předchozí kritiky, bez zveřejnění důvodů, to je zoufalé," míní Jan Skřivánek, redaktor časopisu Art+Antiques. "Ministr kultury je svým chováním vrcholně nedůvěryhodný. Chybí mu přehled o fungování institucí," říká Skřivánek.
Odvolání narychlo
Ministerstvo kultury akci provedlo narychlo. Audit do Národní galerie poslalo toto pondělí, tisková konference k Fajtově odvolání byla ve čtvrtek sjednána s devadesátiminutovým předstihem, pročež se jí zúčastnilo minimum novinářů. Těm se ministr na závěr omluvil, že na Velikonoce odjíždí a nebude mít čas se k věci dále vyjadřovat.
"To načasování mě zaráží. Odvolat ředitele takhle dramaticky před Velikonocemi, to se v takových institucích nedělá," poznamenává Jan Skřivánek.
Podle Leoše Války, ředitele pražského Centra současného umění DOX, je Fajtovo odvolání "zdrcující zprávou pro celou kulturní scénu", jak říká. "Způsob odvolání, to je projev arogance moci," tvrdí Válka.
Předešlí ministři vinu popírají
Důvody Fajtova odvolání přitom nejsou jednoznačně zřejmé. Ministerstvo zveřejnilo třístránkový dokument, v němž vypisuje desítky údajných Fajtových pochybení. Mnohá se týkají ještě let 2016 a 2017, kdy byli ministry kultury Daniel Herman za KDU-ČSL a později Ilja Šmíd za ANO.
Podle stávajícího ministra Staňka kontroly v Národní galerii od roku 2016 poukazují na "celou řadu pochybení, nerespektování vnitřních předpisů, porušení zákona o veřejných zakázkách" a další hospodářské prohřešky. "Výsledky kontrol nebyly uspokojivé, bohužel na ministerstvu kultury je mí předchůdci nebrali vážně," říká Antonín Staněk.
Předešlí ministři to však popírají. "Výstupy kontrol nikdy nebyly tak závažné, aby to znamenalo odvolání generálního ředitele, vždy byla zjednána náprava," reaguje bývalý ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL, který za odvoláním vidí především snahu současného ministra Antonína Staňka se zviditelnit a udržet příznivé vztahy s hlavou státu. "Od roku 2014 jsem od prezidenta republiky slýchal přání, aby Jiří Fajt nestál v čele Národní galerie. Já jsem to vždy odmítl, protože prezident nemá právo zasahovat do vedení příspěvkových organizací," dodává Herman.
Současný ministr kultury Staněk dnes výslovně nepopřel, že by s prezidentem o Fajtově odvolání jednal, pouze zdůraznil, že "není povinen konzultovat personální otázky s prezidentem".
Také předešlý ministr kultury Ilja Šmíd za ANO popírá, že by během jeho úřadování audity v Národní galerii ukázaly na tak závažná pochybení, jak tvrdí Antonín Staněk. "Nepamatuji si, že by byly v Národní galerii prohřešky. Kdyby byly, tak bych je řešil," reaguje Šmíd, který prý za svého působení řešil souhrnnou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se ministerstva kultury. "Nevzpomínám si, že by tam byla řeč o problémech v Národní galerii. Je to pro mě velmi podivné," dodává Šmíd.
Chyby v kontrolním systému
Jednotlivé body, které ministerstvo kultury předkládá jako důvody Fajtova odvolání, se týkají například toho, že "nebyl zaveden a udržován vnitřní kontrolní systém" nebo že "vedoucí zaměstnanci neplnili povinnosti zabezpečovat právní a vnitřní předpisy". Pracovníci ministerstva je při setkání s novináři blíže nerozvedli.
Ředitel odboru interního auditu a kontroly na ministerstvu kultury Miroslav Leixner zmínil, že "dlouhodobé nájemní smlouvy nebyly v souladu se zákonem". Když se ho Aktuálně.cz zeptalo, jaké smlouvy má na mysli a jestli se týkají třeba kaváren, které v budovách Národní galerie začaly fungovat za éry Jiřího Fajta, Leixner se omluvil, že věc neupřesní. "Nebyl jsem ten kontrolor, který to kontroloval, to bylo v roce 2016," sdělil.
Součástí zdůvodnění Fajtova odvolání je dále například to, že při přípravě výstavy o Chartě 77 v pražském Salmovském paláci "došlo k několika nedorozuměním, nejasnostem a sporům v komunikaci i spolupráci" mezi galerií a autory expozice, což ale při přípravě výstav není ojedinělé.
Ministerstvo konkrétně odkazuje třeba na dopis jednoho z kurátorů expozice, organizátora happeningů Eugena Brikciuse, který začínal latinským oslovením a měl spíš parametry uměleckého díla.
Brikcius se svou ženou Zuzanou tehdy napsali, že sponzor výstavy, firma Kapsch, bude chtít vědět, jak byly jím darované prostředky vynaloženy na propagaci výstavy o Chartě 77.
Aktuálně.cz od té doby Kapsch několikrát kontaktovalo a ptalo se, zda firma bude žádat vrácení peněz. Kapsch to nikdy nepotvrdil a dnes jen vyjádřil přání, aby do kauzy nebyl zatahován. Také ředitel odboru interního auditu a kontroly na ministerstvu kultury Miroslav Leixner na dotaz Aktuálně.cz odvětil, že "nemáme poznatky ani dokumentaci" o tom, že by sponzor žádal vrácení peněz. "My jsme to jednání vnímali do značné míry jako záležitost dobrého jména Národní galerie," doplnil Leixner.
Návštěvnost a ostraha
Další argument, který ministr Staněk zmínil na tiskové konferenci, se týká návštěvnosti Národní galerie. "V dílčích objektech návštěvnost Národní galerie stoupá, ale celkově návštěvnost klesá," prohlásil Staněk, aniž by poskytl bližší čísla.
Dle poslední zveřejněné výroční zprávy celková návštěvnost za rok 2017 ve všech sedmi budovách Národní galerie byla 691 tisíc, za rok 2016 dokonce 712 tisíc. Naopak v roce 2013, než Fajt nastoupil do funkce, činila celková návštěvnost jen 386 tisíc.
Jak píše agentura ČTK, ministerstvo Fajtovi vytýká též předloňský případ, kdy kvůli potížím s bezpečnostní agenturou byly objekty galerie několik dní uzavřeny. Národní galerie při jednání s agenturou porušila rozpočtovou kázeň, tvrdí ministerstvo.
Společnost ABAS střežila majetek Národní galerie několik měsíců díky tendru v celém resortu kultury. V něm zvítězila firma s nejnižší nabídkou, což ale znamenalo, že zaměstnanci dostávali méně než minimální mzdu. S pracovníky ostrahy měly potíže i další instituce, které to tehdy řekly ČTK. Fajt i tehdejší ministr kultury Daniel Herman uváděli, že v případě památkových objektů a umění nevyčíslitelné hodnoty nelze jako rozhodující kritérium soutěže ve veřejné zakázce uplatňovat nejnižší cenu.
Smlouva za 1,12 milionu korun
Jako nejzávažnější ze všech argumentů, které dnes ministerstvo předložilo, se jeví smlouva o vytvoření autorského díla a smlouva licenční, kterou prý Národní galerie uzavřela 20. prosince loňského roku se svým ředitelem Jiřím Fajtem.
Fajt si od státní instituce údajně nechal vyplatit 1,12 milionu korun za dramaturgii a dohled nad sérií výstav, které galerie připravila u příležitosti 100. výročí založení Československa a 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Neboť jde o smlouvu o autorském díle, nebyla publikována v registru smluv.
Ministerstvo v této souvislosti podezírá Fajta ze střetu zájmů a vytýká mu, že uzavření smlouvy nepředcházela veřejná zakázka. Smlouvu navíc podepsala kancléřka Národní galerie, tedy Fajtova podřízená, která je prý oprávněná podepisovat smlouvy jen do částky 0,5 milionu korun.
Jiří Fajt reaguje, že autorská smlouva je standardním nástrojem. "Odlišuje manažerskou činnost od autorské činnosti," řekl agentuře ČTK Fajt, podle nějž byla autorská smlouva uzavřena proto, že jako generální ředitel měl smlouvu manažerskou, která nepostihuje autorské činnosti. Fajt také zmínil, že má posudky od právníků z doby, kdy byla smlouva uzavřena. "Neuzurpuji si práci kurátorů, ale někdo to celé musel dát dohromady," dodal.
Jiří Fajt se coby odborník na středověké a raně novověké umění střední a středovýchodní Evropy podílel na několika výstavách Národní galerie v roli kurátora. Připravil například přehlídku o císaři Karlu IV., kterou v roce 2016 vidělo téměř 93 tisíc lidí, a stala se tak v Česku nejnavštěvovanější přehlídkou roku. Fajt byl také jedním z kurátorů sledované výstavy čínského disidenta Aj Wej-weje ve Veletržním paláci.
Na dotaz Aktuálně.cz, zda je nemyslitelné, aby mu Národní galerie práci na těchto projektech proplatila samostatnou smlouvou, zaměstnanci ministerstva kultury dnes neodpověděli jednoznačně. "Z pohledu finanční kontroly jsou s tím spojené otázky, jako jestli je cena, kterou si pan ředitel nechal zaplatit, z hlediska vynakládání státního rozpočtu ta nejlepší, za kterou to bylo možné získat," reaguje Miroslav Leixner z odboru auditu a kontroly ministerstva.
Jan Skřivánek z časopisu Art+Antiques míní, že Fajt měl nejspíš pravomoc si autorské odměny vyplatit. "Pokud se to ministerstvu nelíbí, je to na vytýkání, ne na krok, který galerii nevyhnutelně destabilizuje," říká Skřivánek. "Neříkám, že na Fajtově vedení není nic ke kritizování, jde jen o proporčnost," dodává.
Obraťte se na státní zastupitelství
Současný ministr kultury Antonín Staněk zmínil, že na Jiřího Fajta podal dvě trestní oznámení, která již byla doručena Městskému státnímu zastupitelství v Praze.
Jejich obsah ministr upřesnit odmítl, stejně jako celkovou výši škody. "Tyto dotazy směrujte na Městské státní zastupitelství v Praze, podrobnosti vám sdělí," řekl Staněk a už jen dodal, že ministerstvo výši škody nemá vyčíslenou.
Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala však odpovídá, že úřad ještě ani nezpracoval, zda případná trestní oznámení byla podána. "Co se týká obsahu, tam se samozřejmě nebudeme moci blíže vyjádřit, abychom nezmařili další průběh trestního řízení," dodává Cimbala.
Na dotaz Aktuálně.cz, zda tedy veřejnost bude čekat třeba několik let, než policie věc prošetří, a teprve poté ministr upřesní obsah trestních oznámení, Staněk přitakal. "Hlavním důvodem (odvolání Jiřího Fajta) je ztráta důvěry," dodal Antonín Staněk.
S přispěním Magdaleny Čechlovské a využitím agentury ČTK
