reklama
 
 

Obrazem: Na světě je spousta místa pro fantazii a úžas, ukazuje výtvarnice Daisy Mrázková

21. 11. 2017
Haló, Jácíčku, Můj medvěd Flóra, Auto z pralesa nebo Co by se stalo, kdyby... jsou knížky, které napsala a ilustrovala česká výtvarnice Daisy Mrázková (1923 - 2016). Po poslední jmenované knize je pojmenovaná výstava v pražské Ville Pellé. Dospělým i dětem představuje svět, v němž za všech okolností zůstává místo pro lásku, dobrodružství a překvapení, co že to vlastně číhá za dalším rohem. Výstava potrvá do 28. ledna 2018.

Když si krejčí Jaroslav Troníček přivezl z Londýna, kam odjel za prací, anglickou manželku, znamenalo to pro jejich ještě nenarozenou dceru Daisy víc než jen netradiční křestní jméno. 

Anglosaský svět "Sedmikrásku" Daisy ovlivnil i v literatuře: Alenka v říši divů, trampoty Medvídka Pú a jeho přátel nebo nonsensové Pohádky matky Husy nabízely jiné příběhy než klasický souboj dobra a zla.

Byl v nich velký prostor pro dětskou zvídavost, fantazii a vlastní objevování světa. Tedy pro všechno, na čem později postavila své vlastní ilustrace a dětské knížky.

Aktuální výstava Co by se stalo, kdyby… v pražské Ville Pellé Daisy Mrázkovou představuje nejen jako ilustrátorku, ale také jako malířku, již inspirovalo zejména přátelství s malířem Václavem Boštíkem, Adrienou Šimotovou a dalšími duchovně smýšlejícími umělci, sdruženými ve skupině UB 12.

Byl mezi nimi i její manžel a celoživotní opora Jiří Mrázek, s nímž se potkala na škole. "V ateliéru jí nechával vzkazy, jak se jí nové ilustrace povedly," vzpomíná kurátor výstavy Jan Rous. 

Ačkoliv Mrázková během války studovala na uměleckoprůmyslové škole a začínala jako portrétistka, její volná tvorba má výhradně abstraktní charakter. Vychází z pečlivě vypracovaných struktur, založených na kombinaci ploch nebo linek. Pokaždé je v nich ale prostor pro nádech, pro světlo.  

Právě tyto abstraktní plochy jsou podle kurátora výstavy Jana Rouse pozadím, na kterém Mrázková rozehrávala konkrétní příběhy.

Zázrak s ohromujícími detaily

První pohádkovou knížku ilustrovala na konci padesátých let, první autorskou knihou - kromě ilustrací je její prací i text a grafická úprava - pak bylo Neplač, muchomůrko, "malá knížka o velkých věcech". Jak připomíná kurátor Rous, původní obálku navrhla Mrázková abstraktněji a na žádost nakladatelství ji musela trochu přepracovat.

Příběhy Daisy Mrázkové se často rodily z reálných situací, například knížka Můj medvěd Flóra o nalezené hračce vychází ze zážitku jejího syna Cyrila. Právě on přinesl jednoho zimního dne medvídka domů. 

"Nikdo si ho nevzal. Šel jsem ze školy a medvěd tam ještě byl. Ležel kus dál ve sněhu. Už jsem ho tam nemohl nechat. Tak jsem ho přinesl domů. Má hlavu na niti. Vidíš, jaké má oči? Vidíš ty oči?"

Daisy Mrázková měla tři děti. Rodina a vztahy mezi jejími členy, ale i vztah k přírodě byl ni zásadní inspirační zdroj. 

"Ve světě jejích knížek se svět zvířat a lidí prolíná, sdílení a shodné chápání základních hodnot celého živého společenství se promítá do komunikace, do vřelosti vztahů," říká Jan Rous. Na obě strany - lidi i zvířata - působí svět nakreslený Daisy Mrázkovou jako zázrak s ohromujícími detaily.

"Zajíček Jácíček a jeho kamarádka Veverka se například dovídají, že odpověď přichází až po zvolání haló, tedy až po oslovení toho druhého," připomíná Rous. Dítě se ve světě Daisy Mrázkové může se stejnou samozřejmostí ptát i na to, co by se stalo, kdyby bylo malé jako mravenec. Odpověď je stejně jasná: Všechno by si pěkně zblízka prohlédlo. 

Daisy Mrázková napsala a nakreslila celkem dvanáct autorských knih, ta poslední, Písně mravenčí chůvy, vyšla v roce 2009. Svoji knížku si mohou ve Ville Pellé napsat, nakreslit, upravit a vydat i děti. Stačí dojít ilustrovaným světem Daisy Mrázkové až pod střechu do speciální dílny.  

autor: Hana Slívová | 21. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama