Novou budovu nemá. Plzeňská galerie tak vystavuje reprodukce obrazů venku

ČTK Kultura ČTK, Kultura
8. 10. 2021 9:05
Krajinu z Kameniček od Antonína Slavíčka, opičí Siestu od Gabriela Maxe, Náměsíčníka Jana Zrzavého, zátiší od Emila Filly či obraz vytvořený Toyen vystavuje od čtvrtka Západočeská galerie v Plzni. To nejlepší z jejích sbírek však diváci tentokrát neuvidí klasicky ve výstavní síni.

Galerie umístila reprodukce děl pod širé nebe v prostoru U Zvonu poblíž centrálního náměstí. Chce tak připomenout, že právě zde má stát nová budova, kterou Plzeňský kraj jako zřizovatel instituce plánuje už přes deset let. Výstava nazvaná To nejlepší ze sbírek Západočeské galerie v Plzni potrvá do 28. listopadu.

Galerie spravuje zhruba 13 tisíc děl od středověku po současnost. Současná hodnota kolekce, srovnatelná s aktuálními cenami na trhu s uměním, se pohybuje kolem 1,5 miliardy korun, odhaduje ředitel Roman Musil.

Díky prvnímu řediteli Oldřichu Kubovi patří galerii jedna z nejkvalitnějších sbírek českého kubismu v republice. Bohatě je zastoupeno též období předválečné a meziválečné moderny. Obrazy, včetně prací od nejžádanějších českých autorů jako Bohumila Kubišty, Josefa Šímy, Toyen, Josefa Čapka či Emila Filly, se však trvale nalézají v depozitářích a lidé si je nemohou kdykoli prohlédnout.

Kolekce je dlouhodobě uložena v nevyhovujících podmínkách středověkého objektu, který má galerie vypůjčený od města Plzně. Už před lety vyčerpal kapacitu úložného prostoru a nelze v něm ani dodržet požadované klimatické podmínky.

Galerie tak podle Romana Musila jako jediná z obdobných zařízení v Česku nemá možnost prezentovat svou sbírku stálou expozicí. Nemůže tedy ani plnit jednu ze základních rolí muzea coby veřejné služby, pouze obrazy půjčuje na další výstavy v Česku i zahraničí.

O stavbě nové budovy se v Plzni hovořilo už od vzniku Západočeské galerie v roce 1954. Až v tomto tisíciletí se věc posunula. Město poskytne kraji pozemek U Zvonu. Dům, který tam stál dříve, poškodily v roce 2002 záplavy a musel být odstřelen.

O sedm let později kraj v architektonické soutěži vybral návrh na novou stavbu. Hovořilo se o tom, že by nová galerie mohla stát v roce 2015, kdy se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury.

Na projekt původně za stovky milionů korun se ale zatím nenašly peníze, kraj sháněl národní i evropské dotace. V létě hejtmanství uvedlo, že poslední odhady nákladů se pohybují kolem jedné miliardy korun. Nyní se dokončuje prováděcí dokumentace a kraj stále zajišťuje peníze.

V nové budově s výstavní plochou 2200 metrů čtverečních má být prostor pro stálou expozici i krátkodobé výstavy, pro nejmodernější depozitáře, kavárnu, administrativní prostory, audiovizuální sál, knihovnu, výtvarný ateliér či knihkupectví. V podzemí a přízemí objektu s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími se má nacházet 40 parkovacích míst.

Naposledy vloni v červnu Plzeňský kraj oznámil, že na stavbu nové budovy požádá o státní dotaci. Ta by mohla dosáhnout až 15 procent ze zhruba miliardových nákladů. Radní také doufají, že příští rok se otevře možnost žádat z evropských fondů. Strany zdejší koalice se dohodly, že stavba začne, pokud se sežene alespoň 40 procent částky mimo rozpočet kraje, uvedl v červnu radní pro kulturu a památky Marek Ženíšek z TOP 09.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy