reklama
 
 

Nové komiksy: Prezident psychopat a neodvratná zkáza

24. 6. 2013 10:04
Novinky na trhu komiksů: Transmetropolitan 8, Sláine, Superman, Batman

Nové komiksy - Začátek června byl pro fanoušky komiksů ve znamení již tradičního Crewconu. Chvíli sice panovaly obavy, co s tradičním místem konání (klub Cross) vyvede počasí, ale nakonec vše proběhlo k plné spokojenosti. Jak napovídá už název akce, s novými tituly bývá v tomto čase aktivní především nakladatelství Crew, ale tradičně se nenechává zahanbit ani BB Art... prostě a jednoduše, v posledním měsíci je z čeho vybírat (a to jsme si už minule řekli o skvělém hororovém Ragemooru).

Transmetropolitan 8 - Žalozpěv

Začneme pěkně zostra. Vzhledem k současným zprávám z nejvyšší politiky a věrni názvu našeho webu prostě aktuálně. Transmetropolitanem Warrena Ellise, konkrétně jeho osmou knihou.

Warren Ellis patří k těm maniakálnějším komiksovým scenáristům. Jeho práce spíše než na dokonale propracovaném příběhu a jemné síti souvislostí staví na masivním proudu šíleností, absurdit a cynismu. Ne že by si občas nestřihl i něco „normálnějšího“ - stojí třeba za příběhem Extremis, z něhož čerpal třetí filmový Iron Man. Ale opravdu šťastný je jinde.

Třeba právě v komiksové sérii Transmetropolitan. Vše se v ní točí kolem geniálního (a šíleného, asociálního, nesnesitelného atd.) investigativního žurnalisty Spidera Jerusalema. Ten provozuje svou živnost ve futuristickém velkoměstě, kde jsou na běžném pořádku dvouhlavé kočky, mluvící psí policajti, televizní pořady, z nichž vám vybuchne hlava, a na normálního (fyzicky i psychicky) homo sapiens narazíte možná tak v muzeu. Jeden tam – asi – plave v lihu.
 
Ellis tu ve spolupráci s kreslířem Robertsonem hází jeden zběsilý nápad za druhým a kope do všeho a do všech. Především do manipulativních médií (první příběh, který v češtině vyšel, se celý věnoval jen a pouze tomu, kterak Spider sleduje televizi), neschopné policie, náboženských fanatiků a zkorumpovaných politiků. Nebo prostě do lidské blbosti. Vděčná a věčná témata. Od původně drobných dílčích šleh se cyklus vypracoval k popisu epického střetu Spidera a nově zvoleného prezidenta – ukázkového psychopata a parchanta.

Celá série je velmi zábavná a opravdu si nebere servítky stran komentáře toho, jak funguje politika a vůbec celá společnost. Osobně mám přitom zkušenost, že většina čtenářů se u Spiderových příběhů královsky baví (byť mnohdy s hodně mrazivým podtónem), ale kdo je opravdu milují, to jsou novináři.

Protože Spider má vážně moc něco změnit. Politici v jeho světě si z něj nedělají srandu ani jej nadřazeně neignorují. A navíc je Spider sexy, i když je vyzáblý, plešatý a sjetý vším, co je ve světě budoucnosti k dostání. Inu, i novináři mohou mít své sny a hrdiny...

Sláine - Poklady Británie

Jestli je Spider těžká váha ve světě budoucnosti, Sláine je těžká váha v minulosti. Jedná se o největšího keltského bijce, který občas podlehne vražednému amoku a zrube všechno a všechny ve svém okolí. Třebas i své nejbližší. Tohoto hrdinu mohli čeští čtenáři kdysi poměrně pravidelně potkávat na stránkách magazínu Crew, případně v jeho speciálech. Ale postupně se ze středu zájmu vytratil, případně byl neprávem považován za zábavu vhodnou tak pro zastydlé puberťáky.

O to větší radost přineslo oznámení, že právě jemu bude věnován šestý svazek edice Mistrovská díla evropského komiksu. Pečlivá příprava, barva, šťavnatý překlad Martina D. Antonína (jinak jednoho z nejvtipnějších a jazykově nejvynalézavějších domácích autorů fantasy)... a pochopitelně dva skvělé příběhy, kde ze sebe Sláine vydává to nejlepší. To si zaslouží aplaus.

Za komiksem stojí Pat Mills. Je to Brit. Z čehož mi v komiksové branži vychází, že je buď melancholický zasněný postmodernista, nebo cynický anarchista. Bé je správně. Mills psal třeba Soudce Dredda – což je, i když se to na první pohled nezdá, hodně satirická kritika policejního systému Británie, nikoliv oslava násilí.

Sláine se pochopitelně pohybuje trochu jinde – keltskými bohy je vysílán do nejrůznějších historických epoch, aby zde bránil jejich zájmy. Je to tedy především fantasy, která mixuje neuvěřitelné množství historických a mytologických detailů s krvavými zápletkami jak vystřiženými z klasických conanovek a obrazy, za které by se nestyděli mistři maskulinních představ Boris Valejo či Frank Frazetta.

A kde že je tady ona anarchie? Mills si zde bere na paškál především křesťanství. To je v jeho podání důsledkem intrik vyšinutých bohů z cizích dimenzí a důvodem pádu Keltů. A také odklonu od přírody a hodnot, jako je čest a věrnost... A podobně jako v Conanovi, i ve Sláinovi nad vším visí oblaka neodvratné zkázy. Jeho příběhy jsou krvavé, brutální a temné. Protože v krvi je síla. A v činech, mnohdy krvavých, jediný pomník, který po sobě někdy staré časy mohou zanechat.

Bleach 7 - Broken Coda

Ičigo by si na začátku populární mangy Bleach mohl podat ruce s jistým malým chlapcem, který vzbudil velký poprask v devadesátých letech. Vidí totiž mrtvé lidi. Jenže za ním nepřijde Bruce Willis s psychoanalýzou, ale hezká holka s dvoumetrovým mečem. Potýkat se s duchy a démony ve školním věku v Americe a v Japonsku je prostě rozdíl. A hádejte, kde to je zábavnější a s hezčími holkami?

Aby bylo jasno – všichni víme, že v češtině vychází především populární mangy, které se prostě zaplatí a raději moc nevybočují z mantinelů vkusu většinového čtenáře. Jenže ty mantinely jsou v japonském podání rozhodně širší než v pojetí západním. A i když japonští autoři opisují všechna možná klišé a přidávají celou řadu vlastních, nikdy si u nich nemůžete být jisti, že jim nepřeskočí a nepovraždí minimálně polovinu svých postav, případně se v do té doby zcela realistickém psychodramatu neobjeví monstrum, které znásilní i koktavého papouška.

Bleach zatím tak radikální není, ale i tak nabízí poměrně dost temných motivů, aby z běžné akční mangy se středoškolákem v hlavní roli udělal parádní zábavu. Autor vytvořil sympatické (a pohledné) postavy, vymyslel funkční systém zasahování nadpřirozených bytostí v našem světě a přihodil fascinaci populární hudbou. Každá kniha, každá kapitola a každá postava tak má „svou“ píseň vystihující děj a jeho náladu.

V již sedmé knize se už tak složité vztahy postav ještě komplikují a je čím dál jasnější, že řešení jejich problémů bude vyžadovat největší oběti a výlet mimo náš svět. Dost možná bez zpátečního lístku. Oproti anime adaptaci se navíc autorovi daří lépe pracovat se schématem „nový díl – nové, ještě drsnější monstrum“, takže na poli jednoduché zábavy spokojenost. Pokud ale chcete něco s komplikovanějším příběhem, doporučuji Death Note (mimochodem, zde naopak platí, že anime verze je ještě o něco lepší).

Superman - Poslední syn

Ku příležitosti nejnovější filmové adaptace supermanovských komiksů neuškodí nějaké si přečíst. Nedávno začali v BB Artu vydávat sebrané sešity řady Superman – Action Comics, nabídli komorní převyprávění superhrdinových počátků (Superman – Utajený počátek) a nyní přichází s uzavřeným příběhem Poslední syn.

V Metropolis se objeví kryptonská mimozemská loď a v ní malý chlapec... Superman se jej ujme, odhodlán udělat pro něj to, co pro něj udělali jeho adoptivní rodiče. Chce svého svěřence ochránit před armádou i superpadouchy. A z počátku se zdá, že by to neměl být tak velký problém. Jenže pak se objeví padouch generál Zodd. Pokud chce Superman přežít, bude muset spojit síly se svým nejnebezpečnějším protivníkem...

Poslední syn je výsledkem spolupráce Geoffa Johnse (u nás známého především prací na Green Lanternovi) a Richarda Donnera – ano, toho Richarda Donnera, který stojí za dodnes nepřekonaným filmovým Supermanem s Christopherem Reevem. Je tedy pochopitelné, že jejich komiks je v mnoha ohledech tradiční. Nesnaží se o nějaké složité narativní konstrukce,  ani nehledá důmyslné alegorie. Jde prostě k podstatě Supermana – bytosti lapené mezi dvěma světy, která má nyní možnost onu mezeru nějak zacelit. Minimálně ve svém srdci. A které se to nepovede.

Což pochopitelně neznamená, že by si na své nepřišli příznivci masivní akce. Zoddova invaze kryptonských zločinců se bez tanků létajících vzduchem jak tenisáky prostě neobejde. Jen není akce tím nejdůležitějším. Mimochodem, příjemně melancholickou atmosféru celého komiksu podtrhuje pocta tomu jedinému, pravému filmovému Supermanovi, když se Superman rozhodne dát svému adoptivnímu synovi jméno Christopher...

Batman - Soví tribunál. Kniha první

Když Superman, tak proč ne Batman... třeba v jednom z nejchválenějších příběhů restartovaného DC univerza? Podle ustrašených povídaček je skutečným vládcem Gothamu nikoliv starosta či někdo z plejády superzločinců, ale podivný spolek známý jen jako Soví tribunál. Batman se té představě dlouho smál, jenže nyní bude muset svůj názor přehodnotit a vydat se do nejčernějších hlubin svého města.

Scott Snyder se nedávno českému čtenáři představil výborným Americkým upírem. Na tom mimochodem spolupracoval se Stephenem Kingem (který nepochybně okoukal pár fíglů od svého syna Joea Hilla, scenáristy výborné hororové série Zámek a klíč). Soví tribunál dokazuje, že se nejednalo o spolupráci náhodnou.

Batman byl vždy – dokonce ještě před Frankem Millerem – nejsilnější tehdy, když se nořil do temnoty. Ta však může znamenat různé věci. Miller ji bral především jako fatální střet silné osobnosti se systémem, kde nelze zvítězit. Jiní autoři, třeba Grant Morisson (Batman a syn nebo Batman R.I.P.), se zabývali rozpolceností Batmanovy osobnosti – nebo osobnosti jeho protivníků či přímo města. Snyder ji ale pojal opravdu hororově. A stojí to za to.

Soví tribunál má tak u mnohých fanoušků pověst zatím nejsilnějšího letos vydaného Batmana – a to je vzhledem ke konkurenci hodně silné doporučení.

Crew² 35

Magazín Crew² je s námi ve svých různých obměnách již více jak patnáct let. Právě na jeho stránkách jsme se mohli seznámit s postmoderním Sandmanem i ultrabrutálním Lobem a mnoha dalšími postavami. Vycházely zde batmanovské kraťasy i příběhy hrdinů, kteří nikdy nedostali šanci ve vlastní knize (třeba Tank Girl a mnozí další), případně se odsud naopak odrazili k luxusním vydáním (Blacksad). Dočetli jsme se zde o těch nejlepších scenáristech i kreslířích a bavili se specifickým humorem členů redakce.

A vždy se jednalo o projekt, kde byla jakákoliv pravidelnost jen zbožným přáním. Přesto to redakce nezabalila a vždy zkoušela, jak magazín udržet. Protože změna znamená život. A jedna taková právě nastala. Po následujících šest čísel tedy budou v magazínu vycházet dva velké příběhy na pokračování. Plus vždycky něco navíc.

Jako první se k nám dostane Rex Mundi – mysteriózní thriller ve stylu Šifry mistra Leonarda odehrávající se v alternativní Evropě začátku 20. století. Slibovaná temná detektivka z indiánské rezervace se sice přesunula až do dalšího čísla, ale místo ní zde svedou monumentální souboj Lobo a Batman. A to v podání mistra Simona Bisleyho – ten není líbivý, ale je dynamický a masakrální. Což Lobo potřebuje a Batman občas ocení.

Uvidíme, jak bude nová podoba fungovat. Každopádně však držme Crwi palce, aby i nadále přinášela zajímavé komiksy, na které by se jinak nenašly v edičních plánech prostor, finance či odvaha (a někdy všechno dohromady). Je jasné, že ne vše budou trefy do černého, ale za každého nového Blacksada by měl být náš komiksový trh vděčný.

autor: Boris Hokr | 24. 6. 2013 10:04

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama