Miloš Urban, jeden z nejosobitějších českých autorů současnosti, vydává nový román. Jmenuje se Praga Piccola a my jej vybíráme jako tip týdne. Druhou novinkou, která vypadá hodně zajímavě, je kniha svým tématem českému čtenáři blízký – Abel Posse vypráví beletristickou formou Che Guevarův pražský příběh.
Třetí tip? Známý popularizátor vědy Marcus Chown se rozhodl, že přiblíží fungování vesmíru generaci, která vyrůstá na sociálních sítích. Vybral Twitter a historii a zákonitosti vesmírných dálav vypráví ve 140 tweetech o 140 znacích. Zajímavou novinku vydala Kniha Zlín.
Tip týdne: Miloš Urban: Praga piccola (Argo)
Patří ke spisovatelům, na jejichž novinky se čeká. Zaujal už svým debutem z roku 1998 - Poslední tečka za rukopisy postavila před čtenářskou i vědeckou obec otázku: vymýšlí si ten člověk? Střílí si z nás? Pak přišlo Sedmikostelí, ponurý román, který slavil obrovský úspěch ve Španělsku – tamního vydání se prodalo několik desítek tisíc kusů. Další díla? Santiniho jazyk (později i zfilmovaný), ve kterém hledal „univerzální větu“, Hastrman, Lord Mord či loňský Boletus arcanus o prazvláštním hřibu, jenž plní tajná přání těch, kdo jej najdou.
V těchto dnech vydává Miloš Urban román Praga Piccola, příběh rodiny Neumanových, kteří v pražské Libni vyrábějí automobily. Představuje Rudolfa Neumana, jeho ženu a dva syny, z nichž mladší Bertold, narozený na přelomu století je zároveň vypravěčem – právě jeho zápisky Urban převedl do literární podoby. Praga Piccola čtenáři na více než čtyřech stovkách stranách ukazuje končící éru Rakouska-Uherska a dvacetileté nadechnutí první republiky. S Bertoldem Neumanem prožíváme rozkvět rodinné automobilky i její pád po okupaci, provede nás i svým rodinným životem – manželstvím se sestřenkou Lilianou, jejíž srdce patřilo původně staršímu bratrovi, rodičovstvím i rozvodem, který nevyhnutelně musel přijít.
Abel Posse: Che Guevarův pražský příběh (Garamond)
Che Guevara. Kultovní postava mladých levicových intelektuálů. Baret na hlavě, doutník mezi rty. Tak jej známe. A taky jako jednoho z nejaktivnějších Castrových katů za kubánské revoluce – právě na jeho osobní rozkaz byli popravováni „nepřátelé revoluce“ v havanské pevnosti La Cabaña. V roce 1966 Guevara několik měsíců strávil v Praze. Zotavoval se tady po výprasku, který utržil během „osvobozenecké“ výpravy do afrického Zairu, nabíral síly, aby se (naposledy) vydal šířit komunistickou revoluci do Bolívie.
A Che Guevarův pražský pobyt? Že tady byl, nikdo nezpochybňuje. Co, kde a s kým dělal? Tam už informace chybí. Ví se, že v Praze, respektive v Ládví na Benešovsku, od jara 1966 Guevara žil - pod falešnou identitou a s pozměněnou vizáží, oholil si vousy, nosil dioptrické brýle. Hrdina z plakátu se změnil v nenápadného studenta ze spřátelené země. V červenci 1966 Guevara s urugayským pasem na jméno Ramón Benitez odjel z Československa do Vídně. Vlakem a tajně.
Che Guevarův pražský příběh se rozhodl beletristicky uchopit argentinský diplomat (byl velvyslancem i v České republice a na Slovensku - v letech 1990-1996) a spisovatel Abel Posse, autor čtyřdílného postmoderního románu Los perros del paraíso (česky jako Psi z ráje v Odeonu, 1993), za který obdržel Premio Rómulo Gallegos. Kniha vychází v nakladatelství Garamond v těchto dnech a může být dobrým orientačním vodítkem pro ty, kdo chtějí poznat levicového revolucionáře i jinak než ze zkreslených a prvoplánových plakátů.
Marcus Chown, Govert Schilling: Vesmír v tweetech (Kniha Zlín)
Jeden je bývalý radioastronom a známý popularizátor vědy, druhý píše veskrze odborné knihy o hvězdách. Prvního u nás už známe, knihy Kvantová teorie nikoho nezabije, Musíme si promluvit o Kelvinovi nebo Čarodějná pec jsou českými čtenáři oblíbeny, druhý je autorem padesátky vědeckých titulů, které si do edičních plánů tuzemských nakladatelů cestu dosud nenašly. Tihle dva spojili síly, výsledkem je jedna z nejzajímavějších knížek o vesmíru, která u nás v posledních letech vyšla. Vesmír v tweetech.
Nenajdete v ní nádherné galaxie, hvězdokupy a mlhoviny na křídovém papíru ani detailní popisy vesmírných těles – vše je stručné a krátké, žádná z myšlenek není delší než 140 znaků. Tedy přesně tolik, kolik se vejde do jednoho tweetu (pokud nevíte, co tweet je, prostudujte si něco málo o sociální síti Twitter). Jak vznikl vesmír? Proč je obloha ve dne modrá a v moci temná? Co předcházelo Velkému třesku? Celkem 140 témat – krátce, stručně a srozumitelně.
Erich Maria Remarque zemřel před 42 lety
Proslavil se svým čtvrtým románem, ukazujícím bezútěšnost života obyčejných pěšáků na frontě první světové války – kniha Na západní frontě klid vyšla poprvé v roce 1929 a ještě před druhou světovou válkou se jí prodalo po světě několik milionů výtisků. Po Hitlerově nástupu k moci se stal nepohodlným, jeho romány nebyly prodávány, zmizely z knihoven, veřejných i domácích, Remarque sám byl zakázán. Nacistická propaganda přišla dokonce se „šokujícím“ zjištěním – Erich Maria Remarque je ve skutečnosti Paul Kramer, Žid a lhář, který nikdy na frontě první světové války nebyl. Jeho knihy byly veřejně páleny, vedle knih Freudových či Mannových. Sám Remarque odešel do Spojených států.
Po válce žil Remarque převážně ve Švýcarsku, kde vznikla jeho slavná antifašistická díla - Jiskra života (věnoval ji své sestře, která nepřežila trýznění v koncentračním táboře), Černý obelisk či Noc v Lisabonu. Před 42 lety jeden z největších prozaiků 20. století zemřel na následky srdeční choroby – stalo se tak 25. září 1970 ve švýcarském Locarnu.
Chcete si jej připomenout? Možností máte spoustu – kompletní Remarqueho dílo do českého jazyka převedlo nakladatelství Odeon.
