Knižní novinky - Květen. Tradičně jeden z vrcholů knižní sezony. Ani letos tomu není jinak. Pojďme se tedy podívat na několik zajímavých titulů a akcí spojených s pražským veletrhem Svět knihy. Mimochodem, ten je letos věnován především Slovensku, ale na své si přijdou pochopitelně milovníci i jiných literatur - a to nejen národních, ale i žánrů či fenoménů typu elektronické knihy či blogerství.
Alexis Jenni: Francouzské umění válečné
Francouzské umění válečné zaslouženě získalo Goncourtovu cenu za rok 2011. Čím konkrétně, to si probereme v podrobnější recenzi. Dnes jen stručně: Jenniho román je fascinující procházkou po historii moderní Francie - kterou máme stále tendenci označovat jako „sladkou".
Jenže Francie si prožila okupaci a kolaboraci, koloniální války i domácí nepokoje. O tom všem Jenni zasvěceně vypráví. Jeho román je fascinující procházkou po historii Francie druhé poloviny dvacátého století a je rozdělen do dvou vzájemně se prolínajících a doplňujících se částí.
V jedné sledujeme úvahy lyonského povaleče o povaze současné Francie, ale i o filmech, umění lží a kráse i temnotě francouzštiny; jeden by skoro řekl děsná inťošárna... V druhé linii se pak vypráví o krvavých hrůzách Indočíny, Alžírska i druhé světové války. Bez servítek. Jeden by skoro řekl masakr... Jenže Jenni stvořil mnohem víc - román, který umí vyděsit, dojmout i zranit. To vše jazykem, za který by se nestyděl ani největší z pábitelů...
Naživo můžete autora vidět 17. května ve Francouzském institutu v Praze, kde se odehraje literární debata, a 18. května přímo na veletrhu, kde je na programu představení knihy a autogramiáda.
Damir Karakaš: Skvělé místo pro neštěstí
Damir Karakaš je chorvatský karikaturista a spisovatel, který se krom jiného živil v Paříži jako pouliční hráč na harmoniku, ale i jako přispěvatel černé kroniky záhřebského listu Večernji list. Jinými slovy: má perfektně zmapovánu odvrácenou stránku moderního života, a jeho psaní tak v sobě má nejen svébytnou poezii, ale i autenticitu a krutost.
Českému čtenáři se představuje už podruhé (poprvé ve sbírce Kino Lika; podle stejnojmenné povídky vznikl i chválený film, ke kterému napsal scénář a zahrál si v něm). A na co že přesně Skvělé místo pro neštěstí láká? Na Paříž...
Ostatně, jak praví anotace: „Hlavní hrdina, v Chorvatsku známý spisovatel, přijíždí do Paříže, Mekky umělců, aby zde prosadil vydání svého posledního románu. Dočasně se živí pouličním kreslením karikatur pro turisty, do jeho života zasáhnou vztahy s několika ženami, okolnosti ho však stále více táhnou k okraji společnosti. Spolu s ním poznáváme odvrácenou stranu krásného města, dno Evropské unie, kde se imigranti snaží přežít, jak se dá, méně či více nelegálním způsobem..."
Jihoslovanská literatura prostě vrací v poslední době úder a je příjemné být u toho.
Hilary Mantelová: Předveďte mrtvé
„V roce 1535 nechal kovářův syn Thomas Cromwell svoje skromné počátky dávno za sebou. Je prvním ministrem krále Jindřicha VIII., jeho vliv a majetek narůstaly s tím, jak stoupala hvězda Anny Boleynové, Jindřichovy druhé manželky. Kvůli ní se Jindřich rozešel s Římem a založil vlastní církev; země se však díky tomu dostala do nebezpečné izolace a Anna nedokázala splnit, co slibovala: porodit syna, který by byl pokračováním tudorovské linie..."
I této knize se budeme ještě podrobněji věnovat, ale přesto na ni musíme upozornit. Ono totiž moc skutečně ambiciózních historických románů, které si z dějin berou víc než jen barvité kulisy, u nás nenajdete. Asi jako šafránu. O to víc bychom si jich měli vážit. Navíc je tudorovská Anglie prostě... zábavná. Zrady, velké vzestupy i pády, složitá politika a myšlenky, které změnily celý svět.
Hilary Mantelová s tímhle materiálem pracuje perfektně. Ostatně, už za Wolf Hall získala Man Booker Prize a s Předveďte mrtvé si to zopakovala (což se s „pouhým pokračováním" ještě nikomu nepodařilo). Prostě jasná koupě.
Petr Stančík: Mrkev ho vcucla pod zem
Petr Stančík, autor výborného zpracování temné pražské pověsti o Pérákovi, je jedním z posledních dekadentů české literární scény. Možná i proto se nebojí ani knih pro děti - ostatně je starou pravdou, že nejzajímavější příběhy pro děti a mládež posledních dvaceti let napsaly hororové legendy jako Stephen King nebo Clive Barker.
Bizarní dobrodružství Mrkev ho vcucla pod zem můžete brát i jako svérázné zpestření před dlouho očekávaným románem Mlýn na mumie; ochutnávkou, kterou vám na veletrhu naservíruje v sobotu na setkání s autory nakladatelství Meander sám spisovatel.
Takže pokud nechcete, aby vaše dítka četla nudné fabrikáty, dopřejte jim knížku, kde čtenář sám může ovlivnit konec, podle toho, kolik a jakých zodpoví otázek na dobrodružné cestě hrdiny Ctibora podzemní říší cihlového obra. Zakrslý žesťový slon! Myš z klíčové dírky! Ilustrace fotografa Jiřího Stacha! Tady se prostě fantazii meze nekladou a to je jen a jen dobře.
China Miéville: Kolejmoří
To samé platí u britského spisovatele Chiny Miévilla. Loni jsme se na Aktuálně.cz věnovali jeho lingvistické space opeře Ambasadov. Letos si představíme o hodně lehčí dílko. Kolejmoří je v zásadě románem pro mládež, který potměšile zpracovává klasiky Ostrov pokladů či Bílá velryba, především si však nepokrytě užívá desítek bizarních nápadů a jazykových hříček.
Hlavní hrdina je pomocníkem lékaře na krtkovlaku Médés a žije v Kolejmoří - ve světě, kde se lidská města nachází pouze na skalních ostrůvcích, zatímco nebezpečná a jedovatá hlína, plná zmutovaných gigantických krtků či sov podzemních, je pokrytá hustou sítí nikde nekončících kolejí... Jenže pak dojde k podivnému objevu a vypuká zběsilý hon, na jehož konci bude nejen legendární krtek Parod Jack, ale možná i cesta z Kolejmoří - jediná, osamělá kolej vedoucí za hranice poznání.
Velkou devizou románu je, že tentokrát se Miéville zcela vyhnul politice a prostě sebe i čtenáře baví nápady, u kterých stále platí, že i za ten nejslabší by většina spisovatelů prodala duši.
Juraj Červenák: Zlato Arkony 2
Oddech si dopřál i Juraj Červenák. Slovenský spisovatel v posledních letech prorazil hlavně historickou sérií Dobrodružství kapitána Báthoryho, v které zavítal do časů válek proti osmanskému impériu. Kdysi ale začínal jako autor brutálních akčních fantasy, v nichž si bral na paškál cizí vzory (několik conanovek) i slovanskou mytologii (trilogie Bohatýr o Iljovi Muromcovi či dvojice románů o Bivojovi). A také napsal sérii Černokněžník...
K té se loni vrátil v první části románu Zlato Arkony, jejíž dokončení je právě horkou novinkou. Deváté století, pobřeží Baltu a znesvářené slovanské kmeny, vikingští nájezdníci, Východofranská říše za obzorem a z mlh se vynořivší přízraky sadistických bytostí, které chtějí ovládnout svět. A jeden válečník s démonickým vlkem po boku proti všem.
Zlato Arkony je rubačka. To nemá cenu zastírat. Ale je to rubačka od autora, který moc dobře ví, že každá kapka krve a každá drsná hláška potřebuje důvod a správné načasování. Tohle je, vážení, nejen dokonalá oddechovka, ale i vysoká škola žánrového spisovatelského řemesla - konkrétně pak hesla, že v jednoduchosti je síla.
Rudolf Kučera: Život na příděl
Mám rád časopis Dějiny a současnost a ještě raději mám jeho Knižnici. Zatím poslední příspěvek je z dnešního hlediska, kdy se pořád mluví o krizi a krušném životě, obzvláště aktuální. Známý historik Rudolf Kučera prozkoumal, jak první větová válka změnila životy českých dělníků...
Dělnické organizace, konzumace potravin a úvahy o výživných hodnotách, genderová problematika a sociální nepokoje.... Ano, žijeme v čase krize, ale mezi námi: pořád se máme ještě sakra dobře.
Frank Cho: Liberty Meadows - kniha první: Ráj
Od depresivního tématu zpět k zábavě. Komiksovou knihou posledních dní je pro někoho nový Batman či fantasy ze světa Warcraftu, ale já musím vyzdvihnout Liberty Meadows od Franka Cho. Nepřehlédnutelná zelená kniha patří do žánru stripů - tedy krátkých, vypointovaných humorných komiksů, jako jsou třeba Garfield nebo Peanuts... Ale na rozdíl od nich vypráví i ucelený příběh: historii jednoho zvláštního útulku pro zvířata.
A jak už to ve stripech chodí, zdejší zvířata jsou až podezřele lidská - což znamená, že se nejen oblékají a mluví, ale jsou i paranoidní, závislá na cigaretách či alkoholu, posedlá sexem (především s ženami) a vůbec silně vyšinutá. Ještě že na ně dohlíží mladík Frank a krásná Brenda.
Liberty Meadows jsou a) vtipné a b) skvěle nakreslené. A osobně jsem si je zamiloval už ve chvíli, kdy se na internetu objevila odzbrojující informace následujícího znění: „... Liberty Meadows. Už jsme vám o ní nějaký čas pěli ódy, oslavovali jsme fóry, dokonalou kresbu Franka Cho a jeho talent na kreslení krásných žen, opic a prasat (tyhle věci k sobě tak nějak patří)..."
Guilty pleasures podávané v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, nemyslíte?
Kam na veletrhu Svět knihy?
Na úplný závěr jen pár tipů, koho a co byste si ještě mohli na veletrhu dopřát. Naživo máte možnost potkat například Roberta Fulghuma (netřeba představovat), Stephena Clarka (autor Merde! Rok v Paříži), moderního maďarského klasika Pétera Esterházyho či Goceho Smilevskiho (autora zajímavého románu Freudova sestra). Navštívit můžete řadu debat, workshopů a přenášek, ale také předávání cen.
Třeba domácí Akademie science fiction, fantasy a hororu, které se odehraje již tradičně v sobotu. Osobně budu držet palce knihám, kterým jsem velkou pozornost věnoval i na Aktuálně.cz - pokračování celosvětového fenoménu jménem Hra o trůny (Tanec s draky je nominován na fantasy roku), již zmíněnému Ambasadovu (nominace na nejlepší science fiction roku) a především románu Pod nebesy (nominace na fantasy roku; s autorem jsme přinesli i exkluzivní rozhovor).
Vesměs tedy knihám, které dokazují, že fantastika už dávno není okrajovým žánrem a může přinášet mnohdy víc než to, co označujeme za mainstream... Ostatně, přesvědčit se můžete sami.
