NOVÉ KNIHY: Kingův návrat k Temné věži a Ragemoor

Boris Hokr
6. 6. 2013 15:30
Knižní novinky od Nabokova, Jasutaky Cucuie i komiks Ragemoor
Stephen King.
Stephen King. | Foto: Profimédia

Knižní novinky - Červen nám zatím zrovna dvakrát radost nedělá; je deštivý až běda. Takže další důvod, proč si doporučit nějaké ty knižní novinky...

Foto: Aktuálně.cz

Stephen King: Závan klíčovou dírkou

Naše přehledy většinou zahajuje nějaká mainstreamová pecka, titul, o kterém bude řeč mezi čtenáři i kritiky. Tentokrát ty kritiky ale vynecháme (i když bych se rád mýlil). Stephen King přichází s útlou knížečkou, která je... No, jsou tam příšery, ale horor to není, milý princi. Jsou tam pistolníci, ale western to také není. Jsou tam i mutace a mluvící přístroje, ale ani sci-fi to není, můj princi!

Je to prostě návrat ke Kingovu stěžejnímu dílu – sáze Temná věž –, v němž vždy mixoval vícero žánrů. Tentokrát z kouzelného kotlíku tvoření vane nejvýrazněji závan pohádky. Ovšem pohádky kingovské, jako byly kupříkladu výborné Dračí oči. Rolanda a jeho společníky zastihneme těsně po událostech popsaných ve čtvrtém díle původní série (takže Závan je jakýsi díl 4 a ½). Stále sledují stezku Paprsku, ale dočasně se musí uchýlit do bezpečí před strašlivou bouří a čas si krátí vyprávěním...

V něm Roland vzpomíná na jinou krutou noc, kdy jistému vystrašenému dítěti vyprávěl svou oblíbenou pohádku. Závan klíčovou dírkou je tedy příběh uvnitř příběhu. A nutno říct, že funguje jak rámcový příběh (především pro fanoušky Temné věže, pro které je toto setkání skutečným darem z nebes), tak příběh vložený.

Rolandova pohádka je temná (jako byly původní pohádky našich praprababiček), plná nespravedlnosti, ale také čisté odvahy a příkladů, jak se chovat, aby člověk „nezapomněl tvář svého otce“ - a ani tu svou. King možná už nemá malé děti, ale pořád má dar vzpomenout si na jazyk, kterým s nimi mluvil a kterým jim vyprávěl příběhy před spaním. Samozřejmě, Závan nikdy nebude stěžejním dílem jeho kariéry, ale garantuji vám, že bude patřit k těm, na které se bude vzpomínat s velkou láskou.

Knize se budeme věnovat i v samostatné recenzi.

Foto: Aktuálně.cz

Vladimír Nabokov: Slídil

Vladimíra Nabokova není třeba představovat, ale přesto: opakování je matka moudrosti. Jedná se o autora, který je dnes znám především jako autor Lolity. Byla by však škoda považovat jej za autora skandálního. Respektive pouze skandálního. Ano, uměl provokovat a provokoval rád. Však si o to také jeho okolí přímo říkalo.

Několikanásobný exulant (nejprve z Ruska do Německa, pak ještě dál na Západ) prostě nesnášel pozéry a maloměšťáky (v jeho době to ještě nebyl vyprázdněný pozérský termín). A dával to ve svých knihách znát. Především to ale byl vypravěč od pánaboha. Básník, který psal prózou a který se nebál hrát si s tradičními, klidně i brakovými žánry.

Slídil je novelkou z ruského období Nabokovovy tvorby z prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let. Jedná se o svéráznou frašku na detektivní téma, ale i o svědectví touhy jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu.

Poté, co je láskou trýzněný a ponížený mladík dohnán k sebevraždě, zjišťuje, že v nové fázi existence jej čeká jen cesta „peklem zrcadel“ a další porce nedůstojného bytí... Pro něj žádná výhra, pro milovníky vytříbených a přitom lehkých a zábavných textů rozhodně posvícení.

Flannery O´Connorová: Všechno, co se povznáší, se musí setkat

Foto: Aktuálně.cz

Nějaký čas to trvalo, ale čekání se vyplatilo. V nakladatelství Argo vyšla další knížečka z edice Jiný jih. V této řadě nenajdete rozsáhlé texty plné popisů a jen málokdy se můžeme shodnout, že vše, co nám její autoři předvádí, je reálné. Přesto se tyto rozsahem nevelké knížečky dotýkají těch nejniternějších věcí člověka a nadto vycházejí ze specifického literárního prostředí, které je prostě pojmem.

Flannery O´Connorová nyní přidává k dobru svou druhou povídkovou sbírkou, v jejímž titulu nalezneme odkaz na výrazného teologa Pierra Teilharda de Chardina. Ovšem netřeba se obávat nějaké těžkopádnosti. O´Connorová byla skvělá vypravěčka, která uměla pozorovat, a to, co vypozorovala, si nikdo za rámeček nedal. Tedy kromě čtenářů...

Víra i ateismus, rasismus, mezilidské vztahy, poznání světa a krutá absurdita života... O´Connorová sbírku dokončila těsně před svou smrtí v roce 1964, ale na působivosti dodnes neztratila, ani co by se za nehet vešlo. V českém vydání vychází v úplné podobě poprvé.

Knize se věnujeme i v samostatné recenzi.

Foto: Aktuálně.cz

Zsusza Bánková: Světlé dny

Německá literatura se v posledních letech hodně snaží vymanit z představy literatury produkované na metry a kila. Ne že by se tamní literatura najednou vrhla na nějaký minimalismus, ale nová krev se nebojí nových témat, pochybných žánrů a dokonce ani nadhledu... Zsuzsa Bánková je toho dalším příkladem.

V malém městečku na jihu Německa prožívá děvčátko Seri světlé dny svého dětství: dny, které tráví v zahradě u své kamarádky Aji, pocházející z maďarské artistické rodiny a žijící s matkou v chatrči na kraji města. Jenže tento zdánlivě idylický svět dětství v šedesátých letech dvacátého století má takřka neviditelné kazy: Serin otec zemřel krátce po jejím narození a Ajin otec, který vystupuje v cirkuse jako akrobat na visuté hrazdě, přijíždí na návštěvu jen jednou do roka.

Karl, společný kamarád obou dívek, zase přišel o mladšího bratra, který jednoho jarního dne nastoupil do cizího auta a nikdy se už nevrátil. Matky své děti provádějí proudy i mělčinami jejich dětství a učí je, že ze života nemusejí mít strach a že je třeba vrhnout se do něj naplno...

Světlé dny, kniha o přátelství, lži a zradě, patří v současnosti k nejúspěšnějším titulům na německém knižním trhu. Už přes 70 týdnů se drží v žebříčku bestsellerů časopisu Spiegel. Dosud se prodalo více než 600 tisíc výtisků. A to je docela dobré doporučení, nemyslíte?

Foto: Aktuálně.cz

Jasutaka Cucui: Paprika

Jasutaka Cucui je u nás v poslední době poměrně častým hostem – v edici Světová knihovna Odeonu mu během několika málo let vychází už třetí román (pozornost na sebe strhl především satirický Konec stříbrného věku o progresivním řešení důchodcovské otázky ve stylu masakrální Battle Royale). Výrazným zážitkem by měla být i Paprika.

Slovy anotace: „Magický příběh se soustředí na naprosto převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů a ovlivňovat je – předcházejí tak psychickým poruchám, nemocem, a postup využívají psychoterapeuticky. Jeho vynálezcem je věhlasná specialistka Acuko Čiba, jejíž alter ego neurčitého věku zvané Paprika vstupuje na scénu snového příběhu, aby tam působila správným způsobem… Když jednoho dne dojde ke krádeži přístroje, neohrožený detektiv a uznávaná a půvabná terapeutka spojí své síly, aby věc získali zpět – dříve než padne do rukou „snových teroristů“, kteří podle předběžných zpráv plánují zvrátit vývoj lidstva.“

V anotaci se také dozvíte, že podle románu (který je přirovnáván k Murakamiho románu Konec světa & Hard-boiled Wonderland) vznikla i manga (tedy japonský komiks) a animovaný thriller – u čehož bychom se ještě zastavili.

Jednalo se totiž o poslední snímek Satoši Kona, než tento skvělý režisér podlehl zákeřné nemoci. Film před lety vyšel na DVD i u nás a dnes je k dostání i na Blue Ray. A rozhodně jej vřele doporučujeme, především pokud máte v oblibě lynchovská témata a David Lynch sám se vám zdá posledních pár desítek let vyčpělý... Osobně se na srovnání původního textu a Konovy adaptace těším vskutku extrémně.

Foto: Aktuálně.cz

Amanda Hodgkinsonová: Britannia Road 22

V nakladatelství Kniha Zlín mají dobrý čuch na zajímavé autory. Britannia Road 22 jim tuto pověst rozhodně nepokazí. Román přirovnávaný co do působivosti ke slavné Sophiině volbě je příběhem rodiny rozdělené druhou světovou válkou, pro kterou je mír jen začátkem řady problémů.

Silvana s osmiletým synkem míří po hrůzných letech živoření a skrývání v lese z válkou zničeného Polska do Anglie, kde už na ně čeká její manžel Janusz, který proti Hitlerovi bojoval jako člen polských perutí Královského letectva. Ze všech sil se snaží přichystat své dávno ztracené rodině nový a šťastnější začátek. Ale šestileté odloučení a temná tajemství nedávné minulosti všechny změnily...

Tato kniha nenabízí jednoduchá řešení, ale po pravdě: takový je prostě život a nejlepší příběhy jakbysmet. Nemusí se nám to líbit, můžeme si přát opak, ale to je tak všechno. A rozhodně bychom měli děkovat za každého autora a autorku, kteří se podobných výzev nebojí.

Foto: Aktuálně.cz

Peter W. Brett: Válka za bílého dne

Válka za bílého dne je dlouho očekávaný třetí díl tzv. Démonského cyklu. Peter W. Brett stvořil svět, v němž je lidstvo každou noc lovenou zvěří – z hlubin země totiž pravidelně povstávají démoni, proti nimž je jedinou obranou tajemná magie symbolů. Naděje zdánlivě přišla s Tetovaným – podivuhodným mužem, který dokázal tyto symboly poprvé použít nejen jako obranu, ale i jako zbraň... Jenže ani ten, kdo bojuje za celé lidstvo, není imunní vůči zradě a ambicím svého okolí.

Peter W. Brett patří k mladé generaci spisovatelů klasické tolkienovské fantasy, kteří se nesnaží za každou cenu svůj oblíbený žánr měnit či násilím dokopat, slovy sira Terryho Pratchetta, do století Ovocného netopýra. Místo toho se snaží vrátit sílu a údernost tam, kde v rukou méně schopných a pohodlných zavládlo klišé. Takže v Démonském cyklu narazíte na spoustu známého (a nejen z fantasy – vliv na Bretta evidentně měla i Duna Franka Herberta), ale vždy v tom dobrém.

A to proto, že se vše točí kolem skvěle napsaných postav a jejich osudového střetu – o to drtivějšího, že Tetovaný i samozvaný osvoboditel lidstva Jardin bývali kdysi nejlepšími přáteli. A zdaleka se nejedná jen o ně. Brett evidentně začal psát v době po 11. září a mezinárodní terorismus, jakkoliv se to zdá nemožné, výrazně zasáhl do jeho zpodobnění teroru démonů a hlavně do vykreslení psychiky lidí, kteří žijí v neustálém strachu a zběsilé kontrole bezpečnostních pravidel...

I proto je Brettův cyklus vedle knih Brandona Sandersona nejvýraznějším příspěvkem do subžánru klasické fantasy posledních deseti let. A nadto i jedním z nejčtivějších.

Foto: Aktuálně.cz

Richard Corben, Jan Strnad: Ragemoor

Komiks Ragemoor vyšel nejprve ve speciální limitované edici – a během 50 minut bylo hotovo. Ovšem ani „normální“ vydání není žádné ořezávátko. Za vším totiž stojí perfekcionisté z Comics Centra (nedávno jsme referovali o jejich práci na Drsné škole Franka Millera).

Tentokrát se jim do rukou a hlavně do grafických studií dostal komiks slavného Richarda Corbena, spojeného například s magazínem Heavy Metal – u nás z jeho díla zatím moc nevyšlo, ale když někomu vyseknou poklonu Frank Miller, Alan Moore nebo H. R. Giger, to se počítá.

Tentokrát spojil síly se scenáristou Janem Strnadem (ano, má české předky) a vysekli atmosférický horor k poctě klasiků E. A. Poea či H. P. Lovecrafta. Účelný scénář a geniální černobílá kresba slibují bez nadsázky fenomenální zážitek. Gotický horor žije a v Ragemooru, žijícím zámku zrozeném mezi hvězdami a odkojeném pohanskou krví. Ano, na to se dá říct jen jediné: Zapalte svíce a sem s tím!

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Útočník Radil zamířil z týmu San Jose Sharks na farmu

Český hokejový útočník Lukáš Radil se přesunul z týmu San Jose Sharks na farmu do celku San Jose Barracuda do nižší AHL. Devětadvacetiletý útočník nastoupil za záložní tým hned v sobotu a připsal si při domácí porážce se Stocktonem asistenci.

Radil sehrál v této sezoně v NHL 14 zápasů a nebodoval. V sestavě Sharks se objevil naposledy 23. listopadu při domácí výhře nad New York Islanders 2:1 po samostatných nájezdech. Odchovanec Pardubic má jednocestný kontrakt, díky kterému má zaručený roční příjem 700 tisíc dolarů i při působení v AHL.

Radil odešel do zámoří před minulým ročníkem po tříletém působení ve Spartaku Moskva v Kontinentální lize. V první sezoně v NHL účastník mistrovství světa 2017 a loňských olympijských her sehrál 36 utkání a připsal si 11 bodů za sedm branek a čtyři přihrávky. V šesti duelech play off nebodoval.

před 1 hodinou

Zdráhalová si v Naganu vytvořila osobní rekord na pětistovce

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si v posledním závodu v roce 2019 vytvořila osobní rekord na trati 500 metrů. Na Světovém poháru v Naganu ji zajela za 38,902 sekundy a obsadila druhé místo v divizi B. Stejně jako v sobotu na trojce, na které byla v divizi A devátá, si připsala nejlepší výsledek v SP v kariéře na dané trati.

Seriál SP bude pokračovat pátým dílem v Calgary na začátku února, ještě předtím rychlobruslaře čeká mistrovství Evropy v Heerenveenu. V Nizozemsku se od 10. do 12. ledna bude tentokrát bojovat o medaile na jednotlivých tratích.

Další zprávy