Slavný noční klub se promění v galerii. Berlínský Berghain reaguje na pandemii

Kultura Kultura
14. 8. 2020 11:41
Vyhledávaný berlínský taneční klub a symbol tamní subkultury Berghain se kvůli pandemii koronaviru dočasně promění v galerii výtvarného umění. Uzavřel smlouvu s německým sběratelem Christianem Borosem a brzy vystaví osmdesátku děl od současných autorů, jako jsou Dán Olafur Eliasson, fotograf Wolfgang Tillmans, konceptualistka Rosemarie Trockelová nebo malířka Isa Genzkenová.

Jak píše časopis The Art Newspaper, výstava nazvaná Studio Berlin začne 9. září. Lidé starší 16 let ji budou moci absolvovat s průvodci z Borosovy nadace a několikajazyčným výkladem poté, co si návštěvu Berghainu v přesné datum a čas zamluví na internetu.

Pro mnohé to může být první příležitost, jak se podívat do klubu proslulého mimo jiné vyhazovačem, jenž nevpustí každého. Ani ten, kdo vystojí několikahodinovou frontu, nemá zaručeno, že projde u vstupu. "Teď se dovnitř poprvé dostanou i babičky s chodítkem," říká v nadsázce sběratel Boros.

Výstavu s Berghainem vymýšlel od půlky března, kdy klub musel zavřít kvůli pandemii nového typu koronaviru. "Tři měsíce, kdy trval nouzový stav, jsme si s umělci volali každý den. Najednou měli všichni čas, všichni byli doma ve svých ateliérech, ne někde rozlítaní. S Olafurem Eliassonem jsme po Facetimu mluvili tři hodiny a déle to nešlo jen proto, že se vybila baterka v telefonu," popisuje Boros, kterého motivovala úvaha, že když pandemie zastavila berlínský hudební život, je načase "přemýšlet jinak a začít spolupracovat".

V prostoru zabírajícím 3500 metrů čtverečních se výstava má rozkládat na tanečním parketu Berghainu, v baru Panorama sídlícím v horním patře nebo ve slavných potemnělých místnostech, umožňujících například anonymní sex. Stejně jako na hudebních večerech se v Berghainu ani na výstavě nebude smět fotit.

Výstava se zaměří na díla mladých autorů žijících a tvořících v Berlíně, k nimž dále patří performerka a choreografka Anne Imhofová, švédská autorka multimediálních instalací Klara Lidénová, jihoafrický malíř a fotograf Robin Rhode, thajsko-argentinský autor Rirkrit Tiravanija nebo autorka videí Raphaela Vogelová.

Podle magazínu Artnet.com projekt dokazuje, že berlínské noční kluby po téměř půlroční pandemii začínají přemýšlet nad alternativními způsoby, jak oslovit diváky. "Většina nejznámějších německých míst, kde se konaly taneční večírky, je od půlky března zavřená. A kvůli rostoucím počtům nakažených se nezdá pravděpodobné, že by omezení brzy povolila," míní Artnet.com.

Fronta na večírek v Berghainu.
Fronta na večírek v Berghainu. | Foto: Shutterstock

Podle britského Guardianu může výstava pomoci umělcům, kteří v Berlíně, jinak uměleckém srdci Evropy, těžko hledají uplatnění v době, kdy byla řada běžných výstav nebo veletrhů kvůli pandemii odsunuta.

Guardian také připomíná, že na výstavu v Berghainu kromě Borosovy nadace přispělo berlínské zastupitelstvo. To necelé čtyřicítce hudebních klubů v německé metropoli vyplatilo každému v průměru 81 tisíc eur, v přepočtu 2,1 milionu korun, aby nemusely propouštět zaměstnance.

Berghain se umění věnoval již dřív. Speciálně pro něj nová díla vytvořili fotograf Wolfgang Tillmans nebo malíř Norbert Bisky a od vypuknutí pandemie již klub představil zvukovou instalaci uměleckého dua Tamtam. Tu mohlo naráz poslouchat vždy nanejvýš 50 lidí. "Klubem rezonovaly ztlumené zvuky metropole nebo hučení vrtulí," popsal web Artforum.com.

Bunkr, v němž sídlí Borosova sbírka.
Bunkr, v němž sídlí Borosova sbírka. | Foto: archiv Noshe

Berghain, který je jedním ze 140 berlínských nočních klubů, od roku 2004 sídlí v budově bývalé elektrárny. Nachází se na hranicích čtvrtí Kreuzberg a Friedrichshain, podle nichž se podnik také jmenuje. V industriálním neomítnutém prostoru se nejčastěji konají večírky taneční hudby, povoleny jsou užívání drog, konzumace alkoholu i sexuální styky, pouze fotografování organizátoři zakazují.

Majitel reklamní agentury Christian Boros s manželkou Karen, kteří stojí za nejnovějším projektem v Berghainu, jinak vystavují svou sbírku umění v nacistickém bunkru, jejž roku 1943 navrhl architekt Karl Bonatz. Za války sloužil k ochraně civilistů, později jako vězení spravované Rudou armádou a ještě později jako sklad ovoce a textilií. Na střeše bunkru si Boros postavil moderní vilu a objekt v roce 2008 zpřístupnil veřejnosti.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Státní Lesy ČR jsou v pololetí kvůli kůrovci ve ztrátě 480 milionů Kč

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

"Zásadní vliv na hospodářské výsledky mají přetrvávající nízké ceny dříví a prodej dříví nižší kvality z kůrovcových těžeb. Současně se zvýšil objem nákladů na pěstební činnost," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová k důvodům pololetní ztráty. Kůrovcová kalamita způsobuje přetlak dřeva na trhu a pokles cen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy