Režisér Morávek si "troufl" na Baladu pro banditu, jež se s Miroslavem Donutilem a Ivou Bittovou v hlavních rolích stala legendární inscenací Husy na provázku již před třiceti lety.

Nynější soubor divadla si je nelehkého úkolu vystoupení ze stínu předchůdců vědom, proto původní inscenaci ani nekopíruje, ani se vůči ní nesnaží o výrazné vymezení - hledá svou vlastní cestu.

Morávkova Balada pro banditu se hraje především jako příběh o střetu ženského a mužského světa a má silný erotický nádech. Je také bližší záměru Uhdeho textu, kde je Nikola Šuhaj pojímán spíše jako negativní hrdina. Jan Zadražil, představitel Nikoly, svou postavu nikterak nelyrizuje, ale zachovává jí obrysy drsného loupežníka. Stejně tak Eva Vrbková hraje Eržiku jako vášnivou ženu, něha a zranitelnost je až na druhém místě.

Inscenace je čistá a jednoduchá, což se výrazně projevuje i ve scénografii dřevění havrani nad jevištěm jako symbol konce příběhu tvoří prakticky jedinou dekoraci.

Oproti původnímu westernovskému ladění inscenace je aranžmá Petra Hromádky spíše rockovější, tak jako celá inscenace. Po pěvecké stránce vyniká především výkon Eržiky a dcer čarodějnice.

Morávkova Balada pro banditu, ať bude či nebude slavnější než ta původní, odvádí svou práci - plní a bude plnit hlediště stejně jako v den své premiéry, 17. listopadu.

Divadlo Husa na provázku; Milan Uhde, Miloš Štědroň: Balada pro banditu, režie Vladimír Morávek, dramaturgie Barbara Vrbová, scéna Martin Chocholoušek, hudební aranžmá Petr Hromádka, choreografie Leona Qaša Kvasnicová