Třicet nezlomných. Výstava ukazuje umění, které vyrostlo ve stínu totalit

Premiér Andrej Babiš při zahájení výstavy s její autorkou Zuzanou Brikciusovou.
Premiér Andrej Babiš při zahájení výstavy Nezlomní s její autorkou Zuzanou Brikciusovou.
Premiér Andrej Babiš si prohlíží díla od Rudolfa Němce. Vlevo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová.
Premiér Andrej Babiš si prohlíží část díla od Libora Fáry.
Premiér Andrej Babiš s dcerou Vivien (uprostřed). Vlevo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
16. 7. 2019 17:40
"Všichni jsou takhle malí proti nám, protože máme zkušenosti z poprav. Každého z nás šli popravit a pak si to rozmysleli," vzpomínal v roce 1969 na 50. léta minulého století Mikuláš Medek.

Malíř, jehož rodinu perzekvovali nacisté a potom komunisté, zažil jen krátké období, kdy směl vystavovat. Svobodných poměrů, které přinesly jeho dílu veliký respekt, se nedožil.

Dílo Jiřího Načeradského.
Dílo Jiřího Načeradského. | Foto: ČTK

Nyní jej kurátorka Zuzana Brikciusová vybrala mezi 30 umělců, kteří si navzdory totalitě zachovali rovnou páteř. Jejich díla jsou k vidění na výstavě nazvané Nezlomní - Od Franze Kafky po sametovou revoluci, která v pražském Obecním domě potrvá do 6. října.

"Je to jeden z možných průřezů," říká autorka výstavy a nezastírá, že výběr je osobní. Symbolických 30 jmen zahrnuje očekávatelné osobnosti, jako jsou Jiří Kolář, Josef Čapek, Emil Filla, Eva Kmentová, Karel Nepraš či současník Stanislav Kolíbal, stejně jako jména širší veřejnosti neznámá. Například František Petr Kien. "Leží mi na srdci už léta. Byl to český Žid, který se nehodil ani Čechům, ani Němcům," říká Brikciusová o malíři, který byl v 17 letech přijat na pražskou akademii, kvůli svému původu ji však nesměl dokončit.

"Odmala byl považován za geniálního, maloval i v Terezíně," říká Brikciusová v narážce na nejmírnější z českých koncentračních táborů, jenž byl ovšem jen přestupním místem. Na výstavě v Obecním domě jsou Kienovy dynamické portréty přátel a jeho manželky, s níž jako dvaadvacetiletý zahynul roku 1944 v Osvětimi.

Kafka také kreslil

Právě pro židovské umělce má Zuzana Brikciusová slabost. Židovské kořeny měl sochař Otto Gutfreund, jehož práce výstavu otevírají, stejně jako několik dalších umělců - a samozřejmě Franz Kafka.

Jeden ze zakladatelů moderní evropské literatury byl v Obecním domě obsazen do role jakéhosi průvodce, jeho citáty se průběžně objevují v obou výstavních sálech. "Jakmile jednou přijmeme zlo, nežádá již, abychom mu věřili," zní jeden z nich.

Dílo Emila Filly.
Dílo Emila Filly. | Foto: ČTK

"Kafka, kromě toho, že kreslil, se k umění hojně vyjadřoval. Také byl inspirací pro mnoho umělců," obhajuje jeho místo kurátorka.

Katalog výstavy obsahuje také stať literární vědkyně Veroniky Tuckerové, která nachází zajímavé souvislosti. Například že první Kafkův román v češtině vydali výtvarníci, přesněji nakladatelství Spolku výtvarných umělců Mánes. V překladu Pavla Eisnera vyšel roku 1935 román Zámek s obálkou od Toyen. Surrealistická umělkyně pro něj vytvořila fotomontáž, na které je smějící se muž ve výčepu hostince.

Tuckerová se pozastavuje nad tím, jak pozdě byl pražský rodák Kafka doma objeven. "Je dokonce otázkou, zda jej čeští umělci znali už dříve, než jej objevili jejich kolegové ve Francii. Francouzští surrealisté Kafku poznali v druhé polovině dvacátých let, v době, kdy byl surrealismus plně etablován, a to z německých vydání přes Berlín," píše v katalogu.

Pozdní objev Kafky čeští umělci doháněli vroucností. Obzvláště ti, kteří z politických důvodů nesměli vystavovat, stejně jako za totality nemohly vycházet Kafkovy knihy. Pražská výstava je plná Kafkových obdivovatelů.

Premiér Andrej Babiš s dcerou Vivien (vzadu) si prohlížejí díla Karla Nepraše. Vpravo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová.
Premiér Andrej Babiš s dcerou Vivien (vzadu) si prohlížejí díla Karla Nepraše. Vpravo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová. | Foto: ČTK

Jeden z dvojice

Autorka přehlídky mezi nezlomné zařadila i několik jmen ze slavných uměleckých dvojic. Zatímco Jindřich Štyrský a Toyen jsou zastoupeni oba, v dalších případech si Brikciusová vybrala jen toho méně známého z dvojice.

"Všude je upřednostňován Pavel Brázda, ale mně je bližší jeho žena Věra Nováková, její obrazy mají podle mne větší hloubku, jsou intenzivnější," líčí kurátorka, která dále upřednostnila Evu Kmentovou před Olbramem Zoubkem. Naopak z manželů Kolářových vybrala proslulého básníka a kolážistu Jiřího.

Výstava, pro kterou díla zapůjčila Alšova jihočeská galerie, Západočeská galerie v Plzni, Památník národního písemnictví nebo Památník Terezín, má jednu nevýhodu: je trochu přetížená. Množství obrazů i soch ještě zahušťují texty.

Premiér Andrej Babiš s dcerou Vivien (uprostřed). Vlevo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová.
Premiér Andrej Babiš s dcerou Vivien (uprostřed). Vlevo je autorka výstavy Zuzana Brikciusová. | Foto: ČTK

Každý z 30 umělců je představen medailonem a vlastním citátem. Nad nimi se "vznáší" ještě úryvky od Franze Kafky.

Občas se mezi díly různých autorů daří navodit atmosféru souznění a překvapivé souvislosti, jako mezi díly Evy Kmentové a objekty Stanislava Kolíbala. Jinde přehlídka působí jako záhonek, na nějž vášnivý zahrádkář vysázel příliš mnoho květin, které si navzájem stíní.

Expozici by odlehčilo, kdyby většina textů zůstala v katalogu. V něm seriózní životopisné texty od kurátorky rozšiřuje ještě její muž, básník, spisovatel a autor slavných pražských happeningů Eugen Brikcius.

Kromě úvodu pro každého z nezlomných napsal takzvanou kunsthistorickou pohádku. Jde o krátký osobní portrét či vzpomínku.

Tohle by mělo vadit?

Výstava Nezlomných měla ne úplně šťastný začátek. Krátce před vernisáží a před zraky novinářů se v Obecním domě objevil premiér z hnutí ANO Andrej Babiš, kterého kurátorka Brikciusová výstavou provedla.

Politik, jenž je známý svou minulostí agenta StB, se následně kulturním zájmem pochlubil na sociálních sítích, což u mnohých uživatelů vzbudilo pohoršení.

Nezlomní

(Od Kafky po sametovou revoluci)
Obecní dům, Praha, výstava potrvá do 6. října.

"Přišel na dvacet minut, byla to neřízená náhoda, že přišel, zrovna když tam byli novináři. On se opravdu o tu výstavu zajímal," obhajuje se kurátorka Brikciusová, sama signatářka Charty 77, která kvůli komunistickému režimu v 80. letech minulého století emigrovala a dodnes žije v Rakousku.

Na otázku, jestli nebylo neuctivé zvát bývalého agenta StB na výstavu perzekvovaných autorů, odpověděla Brikciusová, jejíž manžel strávil za své umělecké akce osm měsíců v komunistickém vězení: "Oni toho tolik prožili a tohle by jim mělo vadit?"

 

Právě se děje

Další zprávy