reklama
 
 

Nezletilá Brooke Shields se vrátila jako čtyřicítka

15. 10. 2009 13:20
Britské policii se nezdá metoda Richarda Prince

Londýn - Galerie Tate Modern vyměkla a podřídila se tlaku londýnské policie. Po čtrnácti dnech otevřela místnost se snímkem Brooke Shields, který nyní uklidní moralisty a vzruší motofily.

Po vyčkávání totiž stáhli kurátoři z expozice Pop Life: Umění v materialistickém světě původní fotografii Richarda Prince s názvem Spiritual America a nahradili ji jejím pokračováním s římskou čtyřkou.

Snímek olejem potřené a namakeupované desetileté Brooke Shields, kterou kromě kolem u země se povalující páry nezahaluje vůbec nic, vystřídala o více než 25 let starší fotografie této herečky. Sice zde opřená o motorku zaujímá takřka stejnou pózu, ale aspoň má na sobě plavky.

Galerie sama se rozhodla oslovit Prince a navrhnout mu výměnu klíčového exponátu expozice na základě iniciativy Scotland Yardu, který ve fotografii viděl možnou kontroverzi, zhodnotil ji jako sexuálně provokativní a doporučil její stažení ještě před vernisáží začátkem října.

Policie v zemi Turnerovy ceny a Damiena Hisrta se tak projevila jako přehnaně aktivní. Princeova fotografie byla již několikrát veřejně vystavena, sama dala dokonce titul jeho předloňské retrospektivě v newyorském Guggenheimově muzeu a nikdy nezpůsobila výraznější pozdvižení.

Podle Scotland Yardu však galerii hrozil postih podle zákonu na ochranu dětí z roku 1978 a vystavení fotografie rozhodně nebylo ve „veřejném zájmu."

Mark Stephens, právník zabývající se uměleckou problematikou, to ovšem v listu Art Newspaper nazval naprostým nesmyslem. Celý případ podle něj pouze zavání policejní horlivostí, která má minimální porozumění pro současnou kulturu a umění.

Kdyby policie vzala v úvahu Princeovu tvůrčí metodu, nemohla by dojít k tak unáhlené akci. Prince jako fotograf pracuje důsledně stylem apropriace, přivlastnění. Jeho fotografie jsou - podobně jako třeba v případě Sherrie Levine - vždy refotografie již existujících snímku.

On pouze akcentuje detaily a vytrhává je z kontextu; proslavená je především jeho série věnovaná Marlboro Manovi, kdy rozložil na části reklamní kampaň postavenou na mýtu o Divokém západu. Kontroverze, jež jeho dílo vyvolávalo, byly vždy spojeny s otázkami autorství, původnosti a copyrightu.

Spiritual America není výjimkou. Původní fotografii pořídil v roce 1976 fotograf Playboye Gary Gross se souhlasem hereččiny matky, která si tak přišla na 450 dolarů. Brooke Shields se ji pak zpětně marně snažila stáhnout z oběhu, ostatně i dnes se dá bez problémů vygooglovat.

Richard Prince si snímek přivlastnil až v roce 1983. Tři roky poté, co se z herečky stal díky filmu Modrá laguna sexuální symbol. Ironický komentář celé věci dodal název Spiritual America, který doslova cituje titul jiného snímku průkopníka moderní americké fotografie Alfreda Stieglitze. „Duchovní Amerika" v jeho podání z roku 1923 zachycuje detail vykastrovaných genitálií tažného koně.

Vystavením „ukradeného" snímku na sebe Prince původně přivolal žalobu jak od matky Brooke Shields, tak od původního fotografa, ale předmětem sporu nikdy nebyla otázka dětská pornografie, ale pouze zacházení s duševním vlastnictvím.

Přitom Princeova praxe vychází z naprosto jednoduchého předpokladu: jestliže před sto lety ještě fotograf mohl být krajinář a krotit divočinu, dnes nás kromě skutečné přírody obklopuje daleko expanzivnější krajina mediální. Není důvod, proč by se v této nové divočině fotograf nemohl bránit vlastními zbraněmi a podrobit fotografickému zkoumání samou roli fotografie.

Ale zkuste to vykládat britské policii.   

autoři: Pavel Turek, tur | 15. 10. 2009 13:20

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama